{"id":161,"date":"2023-03-19T00:14:59","date_gmt":"2023-03-18T23:14:59","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=161"},"modified":"2023-03-20T18:59:08","modified_gmt":"2023-03-20T17:59:08","slug":"objev-doktora-gurlta","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/19\/objev-doktora-gurlta\/","title":{"rendered":"Objev doktora Gurlta"},"content":{"rendered":"<p><strong>&#8230; aneb o tom, co lze nal\u00e9zt rozbit\u00edm kusu uhl\u00ed<\/strong><!--more--><br \/>\nNa po\u010d\u00e1tku byla senza\u010dn\u00ed zpr\u00e1va: v roce 1885 byl v Rakousku, ve vrstv\u00e1ch hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed 12 \u2013 70 mil. let, tedy do t\u0159etihor, nalezen kovov\u00fd p\u0159edm\u011bt ve tvaru bl\u00edzk\u00e9m paralepipoidu, o velikosti 67x62x47 milimetr\u016f a hmotnosti 785 g.<\/p>\n<p>Dv\u011b protilehl\u00e9 strany paralepipoidu jsou zaoblen\u00e9, a zb\u00fdvaj\u00edc\u00edmi \u010dty\u0159mi stranami proch\u00e1z\u00ed hlubok\u00fd z\u00e1\u0159ez. P\u016fvod p\u0159edm\u011btu je z\u00e1hada.<\/p>\n<p>Znalci archeoastronautiky vzpomenou na notoricky zn\u00e1m\u00fd &#8222;Salzbursk\u00fd paralepipoid&#8220;, o kter\u00e9m se objevily zpr\u00e1vy na po\u010d\u00e1tku 70. let ve francouzsk\u00e9m \u010dasopise &#8222;Science e vie&#8220;. Report\u00e9r Georg Ketman tvrdil, \u017ee tento objev je ulo\u017een v Salzburgsk\u00e9m muzeu a p\u0159edstavuje stopu po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b ciz\u00ed civilizace na Zemi.<\/p>\n<p>Je pravda, \u017ee o dr\u00e1\u017ece, obklopuj\u00edc\u00ed p\u0159edm\u011bt nic ne\u0159\u00edkal.<\/p>\n<p>Na podzim 1961 slavn\u00fd sov\u011btsk\u00fd novin\u00e1\u0159 G.N. Ostroumov nav\u0161t\u00edvil Salcburk a zjistil, \u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m z muze\u00ed tohoto m\u011bsta \u017e\u00e1dn\u00fd paralepipoid nen\u00ed. Nav\u00edc, &#8222;rakousk\u00fd fyzik Gurlt&#8220;, kter\u00fd m\u011bl, podle George, p\u0159edm\u011bt naj\u00edt, ve skute\u010dnosti nikdy neexistoval! Tak kon\u010dila dal\u0161\u00ed, p\u0159\u00edmo &#8222;kosmick\u00e1 kachna&#8220;, kter\u00e1 byla p\u0159ijata n\u011bkter\u00fdmi lidmi i za bernou minci.<\/p>\n<p>Tak\u017ee nic takov\u00e9ho neexistovalo?<\/p>\n<p>Ale ano, existovalo\u2026 Mohli bychom s dal\u0161\u00edmi romanticky zalo\u017een\u00fdmi \u010dten\u00e1\u0159i tajn\u011b oplakat ztracen\u00fd d\u016fkaz paleokontaktu, odsoudit bezcharaktern\u00edho novin\u00e1\u0159e Ketmana a p\u0159e\u017e\u00edt zni\u010duj\u00edc\u00ed r\u00e9torick\u00e9 ot\u00e1zky: &#8222;Kde?&#8220;, &#8222;Pro\u010d?&#8220;, &#8222;Jak\u00fd je smysl v\u0161ech t\u011bchto domn\u011bnek o mimozem\u0161\u0165anech?&#8220; &#8222;Je dob\u0159e zapomenut\u00e9 star\u00e9?&#8220; Atd\u2026<\/p>\n<p>&#8222;Salzbursk\u00fd paralepipoid&#8220; by se u\u017e natrvalo stal synonymem pro &#8222;\u010dasopiseckou kachnu&#8220;, kdy\u017e dal\u0161\u00ed sov\u011bt\u0161t\u00ed auto\u0159i &#8211; Vladimir Rubcov, Jurij Morozov \u2013 nenarazili p\u0159i listov\u00e1n\u00ed &#8222;Bibliografick\u00fdm slovn\u00edkem historie exaktn\u00edch v\u011bd&#8220; I. Poggendorfa, na zn\u00e1m\u00e9 jm\u00e9no:<\/p>\n<ul>\n<li><em>Gurlt, Friedrich Adolf \u2013 narozen v Berl\u00edn\u011b roku 1829, zem\u0159el v Bonnu v roce 1902, b\u00e1\u0148sk\u00fd in\u017een\u00fdr, autor n\u011bkolika v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed.<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<p>Doktor Gurlt mohl b\u00fdt op\u011bt zapomenut, pokud by se neza\u010daly ov\u011b\u0159ovat fakta \u2013 je to jen jmenovec? Nu, nen\u00ed Raku\u0161an, ale N\u011bmec, nen\u00ed fyzik, ale je in\u017een\u00fdr! Pokud se nem\u00fdl\u00ed s\u00e1m autor slovn\u00edku.<\/p>\n<p>Po kr\u00e1tk\u00e9m \u017eivotopise n\u011bmeck\u00e9ho v\u011bdce n\u00e1sleduje seznam jeho prac\u00ed.<\/p>\n<p>A v tomto seznamu: 1886 &#8211; \u010dl\u00e1nek &#8222;Podivn\u00fd \u017eelezn\u00fd meteorit&#8220;, &#8222;Zased\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u011b-historick\u00e9 spole\u010dnosti Por\u00fdn\u00ed a Vestf\u00e1lska&#8220;, Bonn, d\u00edl 43.<\/p>\n<p>Pouh\u00fd n\u00e1zev \u010dl\u00e1nku neposkytl ihned konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fvody k optimismu: pozornost sov\u011btsk\u00fdch badatel\u016f sp\u00ed\u0161e vzbudil rok jeho vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Je-li mo\u017en\u00e9 v\u011b\u0159it ned\u016fv\u011bryhodn\u00e9mu George Ketmaovi, pak je to rok, kdy byl nalezen i paralepipoid! N\u00e1hoda? Je t\u0159eba to zkontrolovat&#8230;<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-177 size-full\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_objev-doktora-gurlta1.jpg\" alt=\"\" width=\"218\" height=\"750\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_objev-doktora-gurlta1.jpg 218w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_objev-doktora-gurlta1-87x300.jpg 87w\" sizes=\"auto, (max-width: 218px) 100vw, 218px\" \/><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em>Obr.: objekt, vyfotografovan\u00fd v Linci, a dole \u2013 n\u00e1kresy &#8222;pralepipoidu&#8220; v jin\u00fdch \u00fahlech z\u00e1b\u011bru.<\/em><\/p>\n<p>P\u0159i prozkoum\u00e1n\u00ed zdroj\u016f zjistili, \u017ee 7. \u010dervna 1886 na zased\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 ze sekc\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e9 p\u0159edsedal profesor Raina, &#8222;doktor Gurlt p\u0159edstavil spole\u010dnosti podivn\u00fd \u017eelezn\u00fd meteorit, takzvan\u00fd holosiderit, kter\u00fd byl nalezen v t\u0159etihorn\u00edm hn\u011bd\u00e9m uhl\u00ed. Tento meteorit je majetku muzea Caroliny Augusty v Salcburku, a byl mu p\u0159edlo\u017een synem pana Isidora Browna (Shendorf v bl\u00edzkosti Vocklabruck v Horn\u00edm Rakousku).<\/p>\n<p>P\u0159edm\u011bt objevil n\u00e1hodou jeden pracuj\u00edc\u00ed v den &#8222;V\u0161ech svat\u00fdch\u201c (1. listopadu) v roce 1885 v tov\u00e1rn\u011b firmy (Brown), kdy\u017e rozd\u011blil kv\u016fli p\u00e1len\u00ed kus tvrd\u00e9ho hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed, vyt\u011b\u017een\u00e9ho v Volfseegge&#8230;<\/p>\n<p>Holosiderit m\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtvercov\u00fd tvar, a vypad\u00e1 jako kostka, kter\u00e1 m\u00e1 dv\u011b protilehl\u00e9 hrany, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159e, siln\u011b vyklenut\u00e9, a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dty\u0159i strany obkru\u017euje dr\u00e1\u017eka.<\/p>\n<p>To v\u0161e, kdy\u017e odmysl\u00edme hranu s dr\u00e1\u017ekou, je charakteristick\u00e9 pro meteoritick\u00e9 \u017eelezn\u00e9 p\u00e1nve, nebo regmaglit, s tenkou vr\u00e1s\u010ditou zoxidovanou vrstvou.<\/p>\n<p>Maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ka holosideritu &#8211; 67 mm, maxim\u00e1ln\u00ed \u0161\u00ed\u0159ka &#8211; 62 mm a maxim\u00e1ln\u00ed tlou\u0161\u0165ka &#8211; 47 mm, hmotnost 785 g, m\u00e1 specifick\u00e1 hmotnost 7,7566, tvrdost oceli a obsahuje krom\u011b chemicky v\u00e1zan\u00e9ho uhl\u00edku mal\u00e9 procento niklu, ale kvantitativn\u00ed anal\u00fdzy zat\u00edm nebyly provedeny.<\/p>\n<p>Na mal\u00e9 le\u0161t\u011bn\u00e9 plo\u0161e, leptan\u00e9 kyselinou dusi\u010dnou, viditeln\u00e9 stopy pro typick\u00e9 meteorick\u00e9 \u017eelezo, nebyly zji\u0161t\u011bny.<\/p>\n<p>Zpr\u00e1va Dr. Gurlta rozpt\u00fdlila pochybnosti o identit\u011b &#8222;<em>Salzbursk\u00e9ho paralepipoidu<\/em>&#8220; a &#8222;<em>podivn\u00e9ho \u017eelezn\u00e9ho meteoritu<\/em>.&#8220;<\/p>\n<p>Uk\u00e1zalo se, \u017ee ji\u017e v 80. letech 19. stolet\u00ed byl tento objev p\u0159edm\u011btem pozornosti v\u011bdeck\u00e9ho sv\u011bta.<\/p>\n<p>Zpr\u00e1vy o n\u011bm byly zve\u0159ejn\u011bny v takov\u00fdch publikac\u00edch, jako jsou &#8222;Zpr\u00e1vy francouzsk\u00e9 akademie v\u011bd\u201c (Vol. 103, pp. 702-703), \u201eAn\u00e1ly belgick\u00e9 geologick\u00e9 spole\u010dnosti&#8220; (v. 14, ro\u010d. 1, pp. CX\/1), a v britsk\u00e9m \u010dasopise &#8222;Nature&#8220; (svazek 35, pp. 36).<\/p>\n<p>Tak\u00e9 renomovan\u00fd francouzsk\u00fd den\u00edk, vyd\u00e1van\u00fd populariz\u00e1torem astronomie Camille Flammarionem &#8222;Astronomy&#8220;, um\u00edstil dokonce dva \u010dl\u00e1nky na t\u00e9ma &#8222;fosiln\u00edch meteorit\u016f z Volfzegga&#8220; &#8211; prakticky dva toto\u017en\u00e9 texty v rozmez\u00ed dvou let.<\/p>\n<p>Celkem se za posledn\u00edch 90 let objevilo v\u00edce ne\u017e dvacet publikac\u00ed na toto t\u00e9ma, p\u0159i\u010dem\u017e nejm\u00ed\u0148 informac\u00ed o &#8222;hranolu&#8220; je v \u010dl\u00e1nc\u00edch Francouze Georgese Ketmana. Ten se nezm\u00ednil ani o zaoblen\u00ed, ani o z\u00e1\u0159ezu, ani o regmaglyptu, jako by to v\u0161e bylo dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b, ne v\u0161echno je zn\u00e1mo, co ud\u011blal energick\u00fd novin\u00e1\u0159?<\/p>\n<p><strong>Z\u00e1hadn\u00e9 n\u00e1lezy, tajemn\u00e9 ztr\u00e1ty<\/strong><\/p>\n<p>Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee po\u010det publikac\u00ed je ukazatel, i kdy\u017e d\u016fle\u017eit\u00fd, ale nikoli rozhoduj\u00edc\u00ed.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed informace sd\u011blen\u00fd Dr. Gurltem v &#8222;Zased\u00e1n\u00edch p\u0159\u00edrodn\u011b-historick\u00e9 spole\u010dnosti&#8220; a ve &#8222;Zpr\u00e1v\u00e1ch Francouzsk\u00e9 akademie v\u011bd&#8220;, jin\u00ed auto\u0159i nep\u0159idali nic v\u00edc, a Gurlt v\u00edce na toto t\u00e9ma nemluvil.<\/p>\n<p>Zd\u00e1 se, \u017ee sl\u00edben\u00e1 kvantitativn\u00ed anal\u00fdza &#8222;parallepipoidu\u201c nebyla provedena. Nemus\u00ed to b\u00fdt zase takov\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n<p>Fosiln\u00ed meteority (a Dr. Gurlt p\u0159i\u0159adil tento n\u00e1lez k tomuto druhu), jsou velmi vz\u00e1cn\u00e9: do dne\u0161n\u00edch dn\u016f jich nebylo nalezeno v\u00edce ne\u017e tucet.<\/p>\n<p><strong>Pro\u010d byl &#8222;zapomenut&#8220; &#8222;meteorit z Volfzegga&#8220;?<\/strong><\/p>\n<p>Jeden \u010das se za\u010dalo toti\u017e prosl\u00fdchat o ztr\u00e1t\u011b skute\u010dn\u00e9ho &#8222;paralepipoidu\u201c a jeho nahrazen\u00ed bezcennou kopi\u00ed. A v\u016fbec, kde v\u016fbec je ulo\u017een?<\/p>\n<p>Ve skute\u010dnosti, podle Dr. Gurlta, pat\u0159il k Salzburgsk\u00e9mu muzeu Caroliny Augusty. Podle jin\u00fdch zdroj\u016f byl v jin\u00e9m, nejmenovan\u00e9m Salzbursk\u00e9m museu.<\/p>\n<p>Ale G. Ostroumov, kdy\u017e nav\u0161t\u00edvil toto m\u011bsto, \u017e\u00e1dn\u00e9 &#8222;kovov\u00e9 hranoly&#8220; v muze\u00edch nenalezl. Pro\u010d?<\/p>\n<p>Na\u0161t\u011bst\u00ed v listopadu &#8211; prosinci 1972 byla v muzeu rakousk\u00e9ho m\u011bsta Linec v\u00fdstava meteorit\u016f, na kter\u00e9 bylo uk\u00e1z\u00e1n i meteorit z Volfzegga.<\/p>\n<p>Jak sd\u011blil anglick\u00fd cestovatel a spisovatel Andrew Thomas (autor knih &#8222;Nejsme prvn\u00ed&#8220;, &#8222;Atlantida&#8220;, &#8222;Na b\u0159ez\u00edch nekone\u010dn\u00fdch sv\u011bt\u016f,&#8220; a dal\u0161\u00edch), kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil tuto v\u00fdstavu, &#8222;paralepipoid&#8220; do dne\u0161n\u00edho dne z\u016fst\u00e1v\u00e1 ve vlastnictv\u00ed firmy, kde byl nalezen.<\/p>\n<p>Po p\u0159edveden\u00ed v roce 1886 na v\u00fdstav\u011b v Salzburgu, ho uchov\u00e1vaj\u00ed ve firm\u011b jako suven\u00fdr.<\/p>\n<p>S\u00e1m dr. Gurlt \u017e\u00e1dn\u00e9 pochybnosti o meteoritick\u00e9 povaze nalezen\u00e9ho objektu nem\u011bl.<\/p>\n<p>Tento n\u00e1zor ov\u0161em nebyl jedin\u00fd. Odborn\u00edci, kte\u0159\u00ed se sezn\u00e1mili s n\u00e1lezem, dali o jeho p\u016fvodu sp\u00ed\u0161e protich\u016fdn\u00e9 z\u00e1v\u011bry. N\u011bkte\u0159\u00ed s dr. Gurltem souhlasili: ur\u010dit\u011b to je meteorit. Nikoli, \u0159ekli druz\u00ed: je produktem lidsk\u00e9 ruky.<\/p>\n<p>T\u0159et\u00ed se p\u0159iklonili ke &#8222;kompromisu&#8220; &#8211; objekt je meteorit, kter\u00fd byl opracov\u00e1n a\u017e po jeho dopadu na Zemi.<\/p>\n<p>P\u0159\u00ed\u010dinou sporu byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tvar &#8222;meteoritu&#8220;, celkem pravideln\u00fd, kter\u00fd vzbudil opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 podez\u0159en\u00ed o jeho um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n<p>Dr. Gurlt se v\u0161ak sna\u017eil vysv\u011btlit tuto zvl\u00e1\u0161tnost zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi podm\u00ednkami letu t\u011blesa atmosf\u00e9rou, ale v t\u011bch letech v\u011bda jako aerodynamika vysok\u00fdch rychlost\u00ed neexistovala, a vysv\u011btlen\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho v\u011bdce m\u011blo velmi p\u0159ibli\u017en\u00fd charakter.<\/p>\n<p>Druh\u00fd z\u00e1va\u017en\u00fd argument proti meteoritick\u00e9 hypot\u00e9ze byl absence Widmanst\u00e4ttenov\u00fdch obrazc\u016f. Widmanst\u00e4ttenovy obrazce, pojmenovan\u00e9 po hrab\u011bti Aloisu von Beckh Widmanst\u00e4ttenovi, jsou unik\u00e1tn\u00ed neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9 struktury dlouh\u00fdch \u017eelezo-nikelnat\u00fdch krystal\u016f, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed v \u017eelezn\u00fdch meteoritech, jen\u017e jsou tvo\u0159eny desti\u010dkov\u00fdmi krystaly kamacitu a taenitu. Jedn\u00e1 se o relikty, kter\u00e9 ukazuj\u00ed na velice rychl\u00e9 chladnut\u00ed t\u011blesa meteoritu a nep\u0159\u00edmo na jeho mimozemsk\u00fd p\u016fvod. P\u0159\u00edtomnost obrazc\u016f se vyu\u017e\u00edv\u00e1 jako ov\u011b\u0159en\u00ed pravosti meteorit\u016f.<\/p>\n<p>Tyto obrazce nejsou v\u0161ak u v\u0161ech druh\u016f meteorit\u016f &#8211; takzvan\u00e9 ataksity je nemaj\u00ed.<\/p>\n<p>Ale ataksity obvykle obsahuj\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed niklu \u2013 do 30%, zat\u00edmco v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1lezu Dr. Gurlta lze hovo\u0159it pouze o t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9m obsahu.<\/p>\n<p>Stejn\u011b tak je i podez\u0159el\u00e1 vysok\u00e1 tvrdost kovu. Meteorick\u00e9 \u017eelezo je velmi k\u0159ehk\u00e9.<\/p>\n<p>Nicm\u00e9n\u011b p\u0159\u00edtomnost regmaglyptu na povrchu paralepipoidu neumo\u017e\u0148uje pln\u011b vylou\u010dit hypot\u00e9zu o meteoritu.<\/p>\n<p>Prezident belgick\u00e9 Akademie v\u011bd Gustave Devalk, vystoupil na ja\u0159e roku 1888 v Geologick\u00e9 spole\u010dnosti s dokladem o objevu ve Shendorfu. \u0158ekl, \u017ee \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky jeho charakteru m\u016f\u017ee jen \u00fapln\u00fd chemick\u00fd rozbor\u2026 kter\u00fd, jak v\u00edme, nebyl dosud proveden.<\/p>\n<p><strong>A co mimozem\u0161\u0165an\u00e9?<\/strong><\/p>\n<p>O 40 let pozd\u011bji si na tajemn\u00fd &#8222;paralepipoid&#8220; vzpomn\u011bl americk\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel Charles Fort \u2013 \u010dlov\u011bk, kter\u00fd si vytkl za c\u00edl nedat v\u011bdeck\u00e9mu sv\u011btu chvilku klidu.<\/p>\n<p>Pro v\u011bdu sehr\u00e1l roli slu\u017eebn\u00edka \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, bud\u00edc\u00edho r\u00e1no sv\u00e9ho p\u00e1na slovy: &#8222;Vsta\u0148, C\u00e9sare, a pamatujte, \u017ee jste tak\u00e9 \u010dlov\u011bk!&#8220;<\/p>\n<p>Fort a jeho t\u00fdm objevil ve v\u011bdeck\u00fdch a popul\u00e1rn\u00edch publikac\u00edch roztrou\u0161en\u00e9 informace o z\u00e1hadn\u00fdch jevech, kter\u00e9 vypadly z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f ze zorn\u00e9ho pole v\u011bdc\u016f, proto\u017ee nedo\u0161ly k \u017e\u00e1dn\u00e9mu racion\u00e1ln\u00edmu vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n<p>Byly to p\u00e1dy podivn\u00fdch v\u011bc\u00ed z nebe, zpr\u00e1vy o v\u00fdskytu neobvykl\u00fdch zv\u00ed\u0159at, o \u00fa\u017easn\u00fdch blesc\u00edch a r\u016fzn\u00fdch atmosf\u00e9rick\u00fdch jevech, atd. N\u011bkter\u00e9 z fakt\u016f shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch Fortem, byly n\u00e1sledn\u011b vysv\u011btleny, dal\u0161\u00ed st\u00e1le na vysv\u011btlen\u00ed \u010dekaj\u00ed.<\/p>\n<p>Co\u017e se t\u00fdk\u00e1 i paralepipoidu.<\/p>\n<p>Po sezn\u00e1men\u00ed se s touto z\u00e1hadou, Charles Fort p\u0159edlo\u017eil svou hypot\u00e9zu o jeho p\u016fvodu &#8211; objekt byl opracov\u00e1n mimozemsk\u00fdmi inteligentn\u00edmi bytostmi.<\/p>\n<p>Bylo to v roce 1919. Dosud se je\u0161t\u011b ani jedna kapaln\u00e1 raketa nezvedla do vzduchu. Pr\u00e1ce otce kosmonautiky Konstantina Ciolkovsk\u00e9ho se mnoh\u00fdm zd\u00e1ly jako neplodn\u00e9 teoretizov\u00e1n\u00ed. Probl\u00e9m existence inteligentn\u00edho mimozemsk\u00e9ho \u017eivota &#8211; prost\u011b nesmysl.<\/p>\n<p>Za t\u011bchto okolnost\u00ed Fortova hypot\u00e9za nem\u011bla \u0161anci pro seri\u00f3zn\u00ed diskusi. Trvalo dal\u0161\u00edch 36 let, ne\u017e americk\u00fd astronom a historik Morris K. Jessup znovu nastolil ot\u00e1zku fosiln\u00edch artefakt\u016f \u2013 p\u0159edm\u011bt\u016f um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu, nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se uvnit\u0159 nenaru\u0161en\u00fdch geologick\u00fdch vrstev.<\/p>\n<p>Jessup nem\u011bl pochybnosti o meteoritick\u00e9 povaze paralepipoidu, ale p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee byl opracov\u00e1n, a to bu\u010f p\u0159ed, nebo po jeho p\u00e1du.<\/p>\n<p>K\u00fdm?<\/p>\n<p>Vzhledem k tomu, \u017ee mo\u017enost existence civilizace na Zemi ve t\u0159etihor\u00e1ch je problematick\u00e1, mohli to b\u00fdt jen cizinci z vesm\u00edru.<\/p>\n<p>Bohu\u017eel, z\u00e1hadn\u00e1 ne\u010dekan\u00e1 smrt Morrise Jessupa (v dubnu 1960, kr\u00e1tce po jeho prohl\u00e1\u0161en\u00ed, byl nalezen mrtv\u00fd v aut\u011b, a p\u0159\u00ed\u010dina jeho smrti z\u016fstala z\u00e1hadou) mu znemo\u017enila d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed &#8222;paralepipoidu&#8220;.<\/p>\n<p>&#8222;Mimozemsk\u00e1&#8220; hypot\u00e9za z\u016fstala nepotvrzena, a, v podstat\u011b, i meteoritick\u00e1.<\/p>\n<p>Ale samotn\u00e1 existence &#8222;paralepipoidu\u201c n\u00e1s nut\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let: je jen jedin\u00fd?<\/p>\n<p>Existuj\u00ed dal\u0161\u00ed podobn\u00e9 p\u0159edm\u011bty &#8211; ne-li tvarem a slo\u017een\u00edm, tak alespo\u0148 podm\u00ednkami, p\u0159i kter\u00fdch byl tento objeven?<\/p>\n<p>Nem\u00e1me na mysli obvykl\u00e9 zkamen\u011bliny, meteority, jejich\u017e povaha je nesporn\u00e1. Jde o n\u00e1lezy, kter\u00e9 by mohly m\u00edt pravd\u011bpodobn\u011b um\u011bl\u00fd charakter.<\/p>\n<p>Ty, kter\u00e9 spadaj\u00ed do zemsk\u00e9 horniny b\u011bhem vzniku posledn\u00edch geologick\u00fdch obdob\u00ed. N\u011bkolik je jich mo\u017eno nazvat jako &#8222;nezn\u00e1m\u00e9 fosiln\u00ed objekty&#8220;.<\/p>\n<p>V roce 1844 anglick\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec sir David Brewster vystoupil na setk\u00e1n\u00ed Britsk\u00e9 asociace pro pokrok v\u011bdy se zpr\u00e1vou o objevu v Kingoodsk\u00e9m dole (Mylnfield, Quarry, Skotsko, Brit\u00e1nie). Byly tam nalezeny zarostl\u00e9 ocelov\u00e9 h\u0159eb\u00edky v tvrd\u00e9m p\u00edskovci. Ostrou \u0161pi\u010dku t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u011b se\u017eral rez, ale hlava z\u016fstala v balvanu ochr\u00e1n\u011bna vrstvou hl\u00edny. Bohu\u017eel, nen\u00ed nic zn\u00e1mo ani o p\u0159esn\u00e9m um\u00edst\u011bn\u00ed nebo hloubce, kde byl tento kus kamene s h\u0159eb\u00edky nalezen. Podle st\u00e1\u0159\u00ed p\u00edskovce by h\u0159eb\u00edky poch\u00e1zely z devonu \u2013 360 \u2013 408 mil. let. Zpr\u00e1vu Sir Brewster zve\u0159ejnil Obzorech prac\u00ed, vydan\u00fdch v z\u00e1\u0159\u00ed 1844 k setk\u00e1n\u00ed Britsk\u00e9 asociace pro rozvoj v\u011bdy v Lond\u00fdn\u011b roku 1845. M\u011bli bychom k n\u00ed p\u0159istupovat se v\u0161\u00ed v\u00e1\u017enost\u00ed, proto\u017ee David Brewster byl uzn\u00e1van\u00fd u\u010denec, autor des\u00edtek v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed. (1)<\/p>\n<p>To se v\u0161ak ned\u00e1 \u0159\u00edci o dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch p\u0159\u00edpadech, i kdy\u017e n\u011bkdy poch\u00e1zej\u00ed z relativn\u011b m\u00e9n\u011b d\u016fv\u011bryhodn\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n<p>Nap\u0159\u00edklad v roce 1869 v Nevad\u011b v kusu pevn\u00e9ho \u017eivce, vyt\u011b\u017een\u00e9ho ze zna\u010dn\u00e9 hloubky, byl zarostl\u00fd kovov\u00fd \u0161roub o d\u00e9lce asi 5 cm. (2)<\/p>\n<p>O osmn\u00e1ct let d\u0159\u00edve zlatokop Hayrem White p\u0159inesl do rodn\u00e9ho m\u011bste\u010dka Springfield kus zlatonosn\u00e9ho k\u0159emene o velikosti mu\u017esk\u00e9 p\u011bsti. P\u0159i n\u00e1hodn\u00e9m p\u00e1du se tento kousek rozpadl, a uk\u00e1zalo se, \u017ee uvnit\u0159 byl zrezav\u011bl\u00fd &#8230; h\u0159eb\u00edk. (3)<\/p>\n<p>V madridsk\u00e9m archivu se nach\u00e1z\u00ed dopis z 9.10.1572, ve kter\u00e9m \u0161pan\u011blsk\u00fd m\u00edstokr\u00e1l v Peru, Don Francisco de Toledo uv\u00e1d\u00ed, \u017ee m\u011bl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i ocelov\u00fd h\u0159eb\u00edk o d\u00e9lce 18 cm, pevn\u011b zapu\u0161t\u011bn\u00fd v kameni. H\u0159eb\u00edk byl nalezen v peru\u00e1nsk\u00fdch dolech. (4)<\/p>\n<p>Samoz\u0159ejm\u011b, v\u0161echny tyto zpr\u00e1vy nejsou pln\u011b ov\u011b\u0159eny. Pouze d\u016fkladn\u00e9 prov\u011b\u0159en\u00ed podivn\u00fdch objev\u016f by bylo z\u00e1rukou proti chyb\u00e1m.<\/p>\n<p>Je zaj\u00edmav\u00e1 i &#8222;historie&#8220; &#8222;pe\u010deti hv\u011bzdoplavc\u016f\u201c, popsan\u00e9 v sov\u011btsk\u00e9m tisku v roce 1965. Tehdy byl za d\u016fkaz paleokontaktu p\u0159ijat otisk hlavy \u0161roubu, kter\u00fd n\u00e1hodn\u011b vypadl z ropn\u00e9ho vrtu. Nem\u00e9n\u011b pozoruhodn\u00fd objev poch\u00e1z\u00ed z roku 1968, kdy byla v dolu Donbass nalezena kovov\u00e1 ty\u010d, zarostl\u00e1 v p\u0159\u00edrodn\u00edm pyritu. (5)<\/p>\n<p>Podle \u010dasopisu &#8222;Sborn\u00edk Spole\u010dnosti pro pam\u00e1tky ve Skotsku&#8220; na po\u010d\u00e1tku prosince 1852 byl v kusu uhl\u00ed, vyt\u011b\u017een\u00e9m v bl\u00edzkosti Glasgow, nalezen podivn\u00fd \u017eelezn\u00fd n\u00e1stroj.<\/p>\n<p>John Buchanan, kter\u00fd zaslal spole\u010dnosti tento n\u00e1lez, spole\u010dn\u011b s p\u00edsemnou v\u00fdpov\u011bd\u00ed p\u011bti pracovn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed pod p\u0159\u00edsahou uvedli, \u017ee byli p\u0159\u00edtomni p\u0159i objevu. Zpr\u00e1va o okolnostech n\u00e1lezu nen\u00ed bez ur\u010dit\u00fdch nejasnost\u00ed:<\/p>\n<p>\u201eZcela souhlas\u00edm s obecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdmi z\u00e1v\u011bry v geologii, podle nich\u017e uhl\u00ed vzniklo dlouho p\u0159ed objeven\u00edm se \u010dlov\u011bka na planet\u011b, ale kupodivu, ale je podivn\u00e9, jak tato zbra\u0148, kter\u00e1 rozhodn\u011b vy\u0161la z lidsk\u00fdch rukou, mohla proniknout do uzav\u0159en\u00e9 uheln\u00e9 sloje.\u201c (6)<\/p>\n<p>\u010clenov\u00e9 spole\u010dnosti z\u0159ejm\u011b pou\u017eili &#8222;konven\u010dn\u00ed my\u0161len\u00ed&#8220; a po konzultaci rozhodli: n\u00e1stroj je \u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1stroje, kter\u00fd byl pou\u017eit p\u0159i p\u0159edchoz\u00edm pokusu hledat zkamen\u011bliny.<\/p>\n<p>Bohu\u017eel, stejn\u011b jako v jin\u00fdch p\u0159\u00edpadech, p\u0159edm\u011bt se nach\u00e1zel uvnit\u0159 kusu uhl\u00ed, a dokud tento nebyl rozlomen, o existenci p\u0159edm\u011btu nikdo nepochyboval. Ale \u017e\u00e1dn\u00e9 stopy po vrt\u00e1n\u00ed v tomto \u00e9to oblasti nebylo.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed byl objev v \u010dervnu 1851 v bl\u00edzkosti americk\u00e9ho m\u011bsta Dorchester.<\/p>\n<p>\u010casopis Scientific American popsal p\u0159\u00edpad takto:<\/p>\n<p><em>&#8222;P\u0159ed n\u011bkolika dny siln\u00fd v\u00fdbuch zni\u010dil sk\u00e1lu &#8230; v Dorchesteru&#8230; Exploze rozmetala na v\u0161echny strany velk\u00e9 balvany, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed n\u011bkolik tun, a mnoho men\u0161\u00edch \u00falomk\u016f. Mezi nimi byly nalezeny dva fragmenty kovov\u00e9ho p\u0159edm\u011btu, roztrhan\u00e9 v\u00fdbuchem na polovinu. <\/em><br \/>\n<em>P\u0159i p\u0159ipojen\u00ed t\u011bchto \u010d\u00e1st\u00ed se vytvo\u0159ily objekt tvaru podobn\u00fd zvonu 4,5 palce (11,4 cm) vysok\u00fd, 6,5 palce (16,5 cm) \u0161irok\u00fd u z\u00e1kladny, a na vrcholu 2,5 palce (6,4 cm), p\u0159i tlou\u0161\u0165ce st\u011bny asi jeden palec (0,3 cm). <\/em><br \/>\n<em>Kov n\u00e1doby podle vzhledu p\u0159ipom\u00ednal zinek nebo slitinu s v\u00fdznamn\u00fdm obsahem st\u0159\u00edbra.<\/em><br \/>\n<em>Na povrchu bylo mo\u017eno rozeznat zobrazen\u00ed jakoby \u0161esti kv\u00edtk\u016f, \u010di kytice, pota\u017een\u00e9 \u010dist\u00fdm st\u0159\u00edbrem a kolem spodn\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1doby \u2013 n\u011bco jako zobrazen\u00ed vinn\u00e9 r\u00e9vy, nebo v\u011bnec, tak\u00e9 pokryt\u00e9 st\u0159\u00edbrem. <\/em><br \/>\n<em>Rytina i povlak byly precizn\u011b provedeny, jakoby od nezn\u00e1m\u00e9ho mistra. Tato podivn\u00e1 n\u00e1doba tajemn\u00e9ho p\u016fvodu, byla p\u0159ed v\u00fdbuchem v hloubce 15 stop [4,5 m] &#8230; O pravosti n\u00e1lezu nen\u00ed pochyb, a proto jsou hodny dal\u0161\u00edho v\u00fdzkumu.\u201c<\/em> (7)<\/p>\n<p>Bohu\u017eel, objekty, &#8222;hodn\u00e9 dal\u0161\u00edho v\u00fdzkumu\u201c, nebyly tak ch\u00e1p\u00e1ny v\u0161emi.<\/p>\n<p>\u010c\u00e1st n\u00e1lez\u016f se za desetilet\u00ed ztratila, ostatn\u00ed jsou dodnes ti\u0161e uchov\u00e1v\u00e1ny v muze\u00edch a soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch. Dal\u0161\u00ed se uk\u00e1zaly jako podvody.<\/p>\n<p>Vyslovovat hypot\u00e9zy o jejich povaze a p\u016fvodu lze v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b na z\u00e1klad\u011b fotografi\u00ed, v hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b na z\u00e1klad\u011b relativn\u011b velmi n\u00edzk\u00e9 kvality jejich popisu.<\/p>\n<p>Ujasn\u011bme si, \u010d\u00edm jsou tyto n\u00e1lezy tak odli\u0161n\u00e9 a co maj\u00ed spole\u010dn\u00e9:<\/p>\n<p>1) zdaj\u00ed se b\u00fdt um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu,<br \/>\n2), jsou nalezeny v takov\u00fdch geologick\u00fdch vrstv\u00e1ch, kdy &#8222;rozumn\u00fd \u010dlov\u011bk&#8220; na Zemi je\u0161t\u011b neexistoval.<\/p>\n<p>O co tedy je? Stopy ztracen\u00e9 civilizace? Sv\u011bdectv\u00ed o d\u00e1vn\u00e9m paleokontaktu? V\u00fdrobky lidsk\u00fdch rukou, n\u00e1hodn\u011b spadl\u00fdch do star\u0161\u00edch vrstev?<\/p>\n<p><strong>P\u0159\u00edrodn\u00ed objekty neobvykl\u00fdch tvar\u016f?<\/strong><\/p>\n<p>A kone\u010dn\u011b &#8211; jen podvod?<\/p>\n<p>To st\u00e1le nev\u00edme.<\/p>\n<p>Jak\u00fdkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fd p\u0159edpoklad m\u016f\u017ee b\u00fdt nespr\u00e1vn\u00fd.<\/p>\n<p>Ale pokud se pokus\u00edme pono\u0159it do \u010dist\u011b teoretick\u00fdch \u00favah, mus\u00edme p\u0159iznat: &#8222;trivi\u00e1ln\u00ed&#8220; vysv\u011btlen\u00ed je pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ok\u00e1zal\u00e9 slo\u017eit\u00e9 konstrukce.<\/p>\n<p>Na jedn\u00e9 stran\u011b je hypot\u00e9za o existenci technicky vysp\u011bl\u00fdch pracivilizac\u00ed na Zemi v p\u0159\u00edkr\u00e9m rozporu se v\u0161\u00edm, co v\u00edme jist\u011b o historii na\u0161\u00ed planety.<\/p>\n<p>Na stran\u011b druh\u00e9 \u2013 podivn\u00e9 n\u00e1lezy jsou p\u0159\u00edli\u0161 &#8222;norm\u00e1ln\u00ed&#8220;, ne\u017e aby mohly b\u00fdt p\u0159ips\u00e1ny mimozemsk\u00e9 civilizaci.<\/p>\n<p>Pokud najdeme kamennou sekeru, t\u011b\u017eko m\u016f\u017eeme tvrdit, \u017ee ji vyrobila modern\u00ed tov\u00e1rna. Stejn\u011b tak je divn\u00e9, \u017ee modern\u00ed civilizace, schopn\u00e1 vyslat expedici do mezihv\u011bzdn\u00fdch vzd\u00e1lenost\u00ed, nevyu\u017eila ocel, titan, plasty a nebo jin\u00e9 slitiny kov\u016f.<\/p>\n<p>V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b plat\u00ed \u2013 v\u0161\u00edmat si v\u0161ech druh\u016f podivn\u00fdch objekt\u016f nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se ve star\u00fdch geologick\u00fdch vrstv\u00e1ch.<\/p>\n<p>V roce 1973 na ostrov\u011b Bulla, zn\u00e1m\u00fdm bahenn\u00edmi sopkami u Baku, na\u0161el geolog J. Mamedov obdobu salcbursk\u00e9ho parapeloidu. Podobal se jak tvarem, tak i rozm\u011bry. M\u011bl stejn\u011b jako ten salcbursk\u00fd dr\u00e1\u017eku po obvodu.<\/p>\n<p><em><strong>Odkazy<\/strong><\/em><\/p>\n<p><em>(1) Kingoodie artefact. Wikipedia, Internet: <a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingoodie_artefact.\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingoodie_artefact.<\/a> Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, fotografie atd. \u0160lo zjevn\u011b o novin\u00e1\u0159skou zpravodajskou kuriozitu, vymy\u0161lenou v 19. stolet\u00ed. <\/em><br \/>\n<em>(2) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(3) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(4) Charla Jean Morris: From the First Rising Sun: The Real First Part of the Prehistory of the Cherokee People And Nation According to Oral Traditions, Legends, and Myths. (2011)<\/em><br \/>\n<em>(5) O n\u00e1lezu nen\u00ed v\u00edce zn\u00e1mo. <\/em><br \/>\n<em>(6) The Society of Antiquaries of Scotland Edinburgh, 1854, Vol. I, pp. 121-122. Internet: <a href=\"http:\/\/archaeologydataservice.ac.uk\/archiveDS\/archiveDownload?t=arch-352-1\/dissemination\/pdf\/vol_001\/1_121_126.pdf\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">http:\/\/archaeologydataservice.ac.uk\/archiveDS\/archiveDownload?t=arch-352-1\/dissemination\/pdf\/vol_001\/1_121_126.pdf<\/a> <\/em><br \/>\n<em>(7) \u0160lo o podvod, viz: Kovov\u00e1 v\u00e1za z Dorchestru. ZaZ, Internet: http:\/\/zahadyazajimavosti.cz\/historie\/569-kovova-vaza-z-dorchesteru<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: right;\"><em>Podle \u010dasopisu T\u011bchnika molodo\u017ei, 70. l\u00e9ta<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&#8230; aneb o tom, co lze nal\u00e9zt rozbit\u00edm kusu uhl\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":169,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[27,40],"class_list":["post-161","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-kritika","tag-nalezy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/161","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=161"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/161\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":179,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/161\/revisions\/179"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/169"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=161"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=161"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=161"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}