{"id":152,"date":"2023-03-18T00:56:28","date_gmt":"2023-03-17T23:56:28","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=152"},"modified":"2024-02-08T18:11:40","modified_gmt":"2024-02-08T17:11:40","slug":"zahadne-nalezy-v-hornine","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/18\/zahadne-nalezy-v-hornine\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e9 n\u00e1lezy v hornin\u011b"},"content":{"rendered":"<p><strong>Kdo mohl d\u00e1t p\u0159ed 300 mili\u00f3ny lety, v obdob\u00ed karbonu a prehistorick\u00e9 doby, do uhl\u00ed kousek kovu? <\/strong><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p>Dmitrij z Vladivostoku si jako ka\u017ed\u00fd rok objednal uhl\u00ed na zimu. P\u0159i p\u0159ikl\u00e1d\u00e1n\u00ed si v\u0161ak v\u0161iml n\u011b\u010deho podivn\u00e9ho. V kusu uhl\u00ed byl zarostl\u00fd kus kovu. Okam\u017eit\u011b uv\u011bdomil badatele, biologa Valerije Dvu\u017eiln\u00e9ho, kter\u00fd n\u00e1lez prozkoumal a inicioval dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumy.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-153\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine1-300x200.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"267\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine1-300x200.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine1.jpg 672w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><\/p>\n<p>V kusu uhl\u00ed se nach\u00e1zela \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b deformovan\u00e1 ty\u010dka (mo\u017en\u00e1 v\u00fdbuchem?). M\u00e1 podivn\u00fd nepravideln\u00fd tvar, s vrcholem do \u0161pi\u010dky ve tvaru troj\u00faheln\u00edku.<\/p>\n<p>Toto uhl\u00ed poch\u00e1zelo Primorje z Chak\u00e1sie, z \u010cernohorsk\u00e9ho nalezi\u0161t\u011b. Zn\u00e1m\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed tohoto uhl\u00ed je asi 300 milion\u016f let.<\/p>\n<p>Podivn\u00fdm byla i mezera mezi zuby (z\u016fstalo jich jen \u0161est, zbytek se deformovaly) neobvykle \u0161irok\u00fd, nesoum\u011b\u0159iteln\u00fd ve vztahu k velikosti samotn\u00fdch zub\u016f.<\/p>\n<p>Odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, z jak\u00e9ho kovu je ty\u010dka vyrobena, dal Valeriji Dvu\u017eiln\u00e9mu rentgenostrukturn\u00ed difrak\u010dn\u00ed anal\u00fdza.<\/p>\n<p>Uk\u00e1zalo se, \u017ee p\u0159edm\u011bt je z velmi \u010dist\u00e9ho hlin\u00edku, s mikrop\u0159\u00edm\u011bsemi ho\u0159\u010d\u00edku jen 2-4 procent.<\/p>\n<p>To samo o sob\u011b bylo p\u0159ekvapen\u00edm, proto\u017ee obvykle \u010dist\u00fd hlin\u00edk se v p\u0159\u00edrod\u011b vyskytuje velmi z\u0159\u00eddka.<\/p>\n<p>V\u011bt\u0161inou se vyskytuje ve slitin\u00e1ch s manganem, k\u0159em\u00edkem nebo m\u011bd\u00ed. Existuj\u00ed slitiny s ho\u0159\u010d\u00edkem, ale je to obvykle a\u017e do 10 procent, plus dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsady titanu, zirkonia, berylia. Ale tato slitina se nepodob\u00e1 ani na jednu, kter\u00e1 se pou\u017e\u00edv\u00e1 v na\u0161\u00ed dob\u011b.<\/p>\n<p>Odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, jak se poda\u0159ilo zachovat slo\u017een\u00ed artefaktu nezm\u011bn\u011bn\u00e9 po mili\u00f3ny let se na\u0161la: \u010dist\u00fd hlin\u00edk pokryla f\u00f3lie oxid\u016f, kter\u00e1 br\u00e1nila dal\u0161\u00ed korozi.<\/p>\n<p>Krom\u011b toho, v uhl\u00ed se sou\u010d\u00e1stka skryla jako do konzervy, kter\u00e1 byla otev\u0159ena a\u017e \u010dlov\u011bkem v 21. stolet\u00ed. P\u0159\u00edstup kysl\u00edku do t\u00e9to &#8222;konzervy&#8220; nebyl, a sou\u010d\u00e1ska se tedy nemoha rozpadnout.<\/p>\n<p>&#8222;Krom\u011b toho,&#8220; \u0159\u00edk\u00e1 Dvu\u017eilnyj, &#8222;takov\u00fd \u010dist\u00fd hlin\u00edk m\u016f\u017ee znamenat vysokou technologii v\u00fdroby.&#8220;<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00edm objevem bylo, \u017ee materi\u00e1l obsahuje 28-75 procent uhl\u00edku. Hlin\u00edk se vyr\u00e1b\u00ed elektrotermickou metodou. Znamen\u00e1 to, \u017ee uhl\u00edk se tam mohl dostat pouze dif\u00faz\u00ed do krystalov\u00e9 m\u0159\u00ed\u017eky hlin\u00edku, za pomoci obrovsk\u00e9ho tlaku. A ten v uhl\u00ed byl. P\u0159\u00edtomnost uhl\u00edku je stoprocentn\u00edm potvrzen\u00edm st\u00e1\u0159\u00ed n\u00e1lezu &#8211; 300 milion\u016f let.<\/p>\n<p><em>\u201eVelk\u00e9 mno\u017estv\u00ed uhl\u00edku je velmi podivn\u00fd fakt,\u201c<\/em> potvrzuje n\u00e1zor kolegy spolupracovn\u00edk St. Petersburgsk\u00e9ho \u00fastavu jadern\u00e9 fyziky, Igor Okun\u011bv.<\/p>\n<p>Ot\u00e1zka je, zda je to v\u016fbec pozemsk\u00fd hlin\u00edk. Zat\u00edmco ten p\u0159\u00edrodn\u00ed je stabiln\u00ed a m\u00e1 obvykle 27 nuklid\u016f (13 proton\u016f a 14 neutrony), je zde je\u0161t\u011b radioaktivn\u00ed izotop hlin\u00edku Al-26 (s 26 nuklidy), kter\u00fd se rozkl\u00e1d\u00e1 na ho\u0159\u010d\u00edk Mg-26. A pr\u00e1v\u011b z tohoto izotopu je tato ty\u010dka!<\/p>\n<p>Jak se tedy dostal kousek mimozemsk\u00e9ho hlin\u00edku do uhl\u00ed p\u0159ed 300 mili\u00f3ny lety? Nechali ho zde mimozem\u0161\u0165an\u00e9, kte\u0159\u00ed sem zav\u00edtali p\u0159i n\u011bjak\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 v\u00fdprav\u011b? Nebo je to vz\u00e1cn\u00fd artefakt starov\u011bk\u00e9 civilizace z prvohor?<\/p>\n<p>\u201eTakov\u00fd n\u00e1lez se v uhl\u00ed poda\u0159il v Rusku poprv\u00e9,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Valerij Dvu\u017eilnyj. \u201eJedna v\u011bc je jasn\u00e1: kousek je um\u011bl\u00e1 technick\u00e1 sou\u010d\u00e1stka, velmi star\u00e1.\u201c<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-154\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine2-300x258.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"344\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine2-300x258.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine2.jpg 421w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><br \/>\n<em>Obr. Tak mohl vypadat tajemn\u00fd p\u0159edm\u011bt\u2026 (rekonstrukce)<\/em><\/p>\n<p>Takov\u00fd n\u00e1lez z uhl\u00ed v\u0161ak nen\u00ed jedin\u00fd.<\/p>\n<p>Nap\u0159\u00edklad, v roce 1912 v Oklahom\u011b z kusu uhl\u00ed, star\u00e9ho 312 mil. let vypadla \u017eelezn\u00e1 n\u00e1dobka.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-155\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine3-300x202.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"269\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine3-300x202.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine3.jpg 568w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><\/p>\n<p>V Rumunsku, v roce 1974, byl v p\u00edskovci, star\u00e9m ne m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 milion let, nalezen hlin\u00edkov\u00fd p\u0159edm\u011bt, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed kladivo nebo oporu kosmick\u00fdch lod\u00ed &#8222;Viking&#8220; nebo &#8222;Apollo&#8220;. (1)<\/p>\n<p>Ale nejstar\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt byl objeven v roce 1851 v Massachusetts p\u0159i odst\u0159elu v lomu. Byla to st\u0159\u00edbrozinkov\u00e1 v\u00e1za vykl\u00e1dan\u00e1 jemn\u011b st\u0159\u00edbrem ve form\u011b vinn\u00e9 r\u00e9vy. St\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9to v\u00e1zy, soud\u011b podle podm\u00ednek, ve kter\u00fdch byla nalezena, by m\u011bla b\u00fdt 534 mil. let! (2)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-156\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine4-242x300.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"496\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine4-242x300.jpg 242w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine4.jpg 500w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><\/p>\n<p>V roce 1885 nach\u00e1z\u00ed dr. G. Gurlt uvnit\u0159 uheln\u00e9ho dolu prapodivn\u00fd p\u0159edm\u011bt &#8211; skoro p\u0159esn\u00e1 kostka, jej\u00ed\u017e protilehl\u00e9 strany jsou jemn\u011b zaoblen\u00e9. V\u00e1\u017e\u00ed 785 gram\u016f a asi v polovin\u011b se kolem dokola t\u00e1hne hlubok\u00fd z\u00e1\u0159ez. Skl\u00e1d\u00e1 se z oceli, niklu a hlin\u00edku a m\u00e1 p\u0159esn\u00e9 rozm\u011bry: 67x67x47 mm. P\u00e1tr\u00e1n\u00ed po jeho existenci a pravosti bylo slo\u017eit\u00e9 a p\u016fvod je st\u00e1le sporn\u00fd. (3)<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-157\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine5.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"334\" \/><\/p>\n<p>Fosiln\u00ed kladivo, kter\u00e9 p\u0159i rodinn\u00e9m v\u00fdlet\u011b nedaleko mal\u00e9ho texask\u00e9ho m\u011bsta London v roce 1934 objevila Emma Hahnn. Z kusu sk\u00e1ly nejd\u0159\u00edve vy\u010duhovat jen kousek zkamen\u011bl\u00e9ho d\u0159eva. Po odloupnut\u00ed \u010d\u00e1sti nerostu n\u00e1lezci zji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee se uvnit\u0159 skr\u00fdv\u00e1 star\u00e9 kladivo se zlomenou d\u0159ev\u011bnou n\u00e1sadou.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-158\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine6-300x210.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"280\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine6-300x210.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine6-130x90.jpg 130w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine6.jpg 625w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><\/p>\n<p>Jak je to mo\u017en\u00e9, kdy\u017e p\u00edskovcovou horninu, kter\u00e1 kladivo obklopovala, p\u0159i\u0159adil geolog John Watson k formaci star\u00e9 neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch 135 milion\u016f let! (4)<\/p>\n<p>Podivn\u00e9 n\u00e1lezy, z\u00edskan\u00e9 z podlo\u017e\u00ed p\u0159i r\u016fzn\u00e9 t\u011b\u017eb\u011b, o\u017eivuj\u00ed \u0159adu konspira\u010dn\u00edch teori\u00ed.<\/p>\n<p>Podle jedn\u00e9, v d\u00e1vn\u00e9 minulosti \u2013 p\u0159ed des\u00edtkami nebo dokonce stovkami milion\u016f let &#8211; Zemi nav\u0161t\u00edvili mimozem\u0161\u0165an\u00e9.<\/p>\n<p>Podle druh\u00e9, na na\u0161\u00ed planet\u011b u\u017e existoval rozumn\u00fd \u017eivot. Tedy jak\u00e1si civilizace tu existovala ji\u017e p\u0159ed tou na\u0161\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignnone wp-image-159\" src=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine7-300x224.jpg\" alt=\"\" width=\"400\" height=\"298\" srcset=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine7-300x224.jpg 300w, https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/wp-content\/uploads\/2023\/03\/zaz_zahadne_nalezy_v_hornine7.jpg 510w\" sizes=\"auto, (max-width: 400px) 100vw, 400px\" \/><\/p>\n<p>Tak\u017ee je ot\u00e1zka, zda p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 vypadaj\u00ed jako um\u011bl\u00e9, jsou od mimozem\u0161\u0165an\u016f, nebo od d\u00e1vn\u00fdch pozem\u0161\u0165an\u016f.<\/p>\n<p>Podle dal\u0161\u00ed teorie, z\u00e1stupci ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdy v\u00ed o t\u011bchto artefaktech, ale z\u00e1m\u011brn\u011b je ukr\u00fdvaj\u00ed, aby nevy\u0161lo najevo, \u017ee na Zemi byla je\u0161t\u011b jin\u00e1 civilizace p\u0159ed n\u00e1mi, nebo\u0165 by to znamenalo p\u0159evrat v na\u0161em modern\u00edm ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta.<\/p>\n<p>Proto je \u010d\u00e1st archeologie takzvan\u011b zak\u00e1zan\u00e1 a v\u011bnuj\u00ed se j\u00ed pouze nad\u0161enci.<\/p>\n<p>Skeptici, samoz\u0159ejm\u011b, nesouhlas\u00ed s konspir\u00e1tory. Vin\u00ed je z pad\u011bl\u00e1n\u00ed artefakt\u016f, nebo z p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 negramotnosti. Nen\u00ed v\u016fbec jist\u00e9, jestli n\u011bkter\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 byly \u00fadajn\u011b nalezeny v uhl\u00ed a sk\u00e1le, skute\u010dn\u011b existuj\u00ed. Informace o nich jsou uvedeny pouze v z\u00e1hadologick\u00fdch knih\u00e1ch a \u010dasopisech, st\u00e1le opakovan\u011b p\u0159episovan\u00e9, ani\u017e by se n\u011bkdo publikovan\u00e9 informace sna\u017eil ov\u011b\u0159it. Kritici \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je mo\u017en\u00e9 vysv\u011btlit ka\u017ed\u00fd n\u00e1lez a i na zd\u00e1nliv\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fd jev lze nal\u00e9zt docela p\u0159irozen\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny. Bez mimozem\u0161\u0165an\u016f nebo p\u0159edchoz\u00edch civilizac\u00ed.<\/p>\n<p><em><strong>Odkazy<\/strong><\/em><\/p>\n<p>(1) <a href=\"https:\/\/kpufo.eu\/sk\/index.php\/2016\/12\/21\/311\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Z\u00e1hadn\u00fd n\u00e1lez \u2013 Slovensk\u00e1 z\u00e1hadologia a ufol\u00f3gia (kpufo.eu)<\/a><\/p>\n<p>(2) <a href=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/15\/kovova-vaza-z-dorchestru\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Kovov\u00e1 v\u00e1za z Dorchestru \u2013 Z\u00e1hady a zaj\u00edmavosti (ZaZ) (zahadyazajimavosti.cz)<\/a><\/p>\n<p><em>(3) <a href=\"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/03\/19\/objev-doktora-gurlta\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Objev doktora Gurlta \u2013 Z\u00e1hady a zaj\u00edmavosti (ZaZ) (zahadyazajimavosti.cz)<\/a>ZAZ, Ro\u010dn\u00edk V\/XX\/2011, \u010d\u00edslo 2\/98<\/em><\/p>\n<p>(4)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kdo mohl d\u00e1t p\u0159ed 300 mili\u00f3ny lety, v obdob\u00ed karbonu a prehistorick\u00e9 doby, do uhl\u00ed kousek kovu?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":169,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,17,19],"tags":[41,27,40],"class_list":["post-152","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-veda","category-zahady","tag-archeologie","tag-kritika","tag-nalezy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/152","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=152"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/152\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1949,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/152\/revisions\/1949"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/169"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=152"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=152"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=152"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}