{"id":1432,"date":"2023-09-24T00:55:25","date_gmt":"2023-09-23T22:55:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1432"},"modified":"2023-09-10T23:53:07","modified_gmt":"2023-09-10T21:53:07","slug":"malta-atlantida","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/09\/24\/malta-atlantida\/","title":{"rendered":"Malta – Atlantida?"},"content":{"rendered":"

V\u011bdci hledaj\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny n\u00e1hl\u00e9ho zmizen\u00ed lid\u00ed z Malty p\u0159ed 4500 lety<\/strong>
\nKam zmizeli stavitel\u00e9 \u00fa\u017easn\u00fdch maltsk\u00fdch chr\u00e1m\u016f a podzemn\u00edch labyrint\u016f?<\/p>\n

Jedna z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1had Malty je zmizen\u00ed lid\u00ed z ostrova kolem 2500 let p\u0159. n.l.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, jako by v\u0161ichni obyvatel\u00e9 se p\u0159es noc vypa\u0159ili.<\/p>\n

Zanechali nedokon\u010den\u00e9 chr\u00e1my, nedokon\u010den\u00e9 sochy, nedod\u011blan\u00e9 katakomby, ode\u0161li i od rozd\u011blan\u00e9ho j\u00eddla.<\/p>\n

Archeolog\u016fm se nepoda\u0159ilo nal\u00e9zt ostatky t\u011bchto d\u00e1vn\u00fdch obyvatel.<\/p>\n

Pouze n\u00e1lezy sedmi tis\u00edc koster v Hypogeu se datuje do doby v\u00fdstavby chr\u00e1m\u016f. To je v dob\u00e1ch, kdy na Malt\u011b kypil \u010dil\u00fd ruch.<\/p>\n

Mal\u0165an\u016f muselo b\u00fdt v dob\u011b jejich zmizen\u00ed, podle v\u00fdpo\u010dt\u016f v\u011bdc\u016f, ne m\u00e9n\u011b ne\u017e 10 000. Kam se najednou tolik lid\u00ed pod\u011blo?<\/p>\n

P\u0159\u00ed\u010dina z\u00e1niku kdysi kvetouc\u00edch civilizac\u00ed je jedna z nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1had historie.<\/p>\n

Historie zn\u00e1 \u0159adu takov\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f, kdy cel\u00e9 n\u00e1rody se n\u00e1hle vydaly ze sv\u00fdch obydl\u00ed a pod\u011bli se nezn\u00e1mo kam.<\/p>\n

Tak v polovin\u011b 10. stolet\u00ed lid\u00e9 z velmi pokro\u010dil\u00e1 civilizace May\u016f narychlo opustili sv\u00e1 m\u011bsta, zanechali doma jak sv\u00e9 v\u011bci, tak i j\u00eddlo na stole.<\/p>\n

Po 17. stolet\u00ed byl opu\u0161t\u011bn Velikono\u010dn\u00ed ostrov. Zmizel n\u00e1rod, kter\u00fd postavil ob\u0159\u00ed kamenn\u00e9 sochy o velikosti a\u017e 21 metr\u016f a hmotnosti a\u017e 90 tun. Rychle opustil mnoho rozpracovan\u00fdch soch. Jako by cht\u011bli opustit sv\u00e9 domovy jen na \u010das.<\/p>\n

V\u011bdci se sna\u017e\u00ed vy\u0159e\u0161it tyto z\u00e1hady obvykle t\u00edm, \u017ee d\u016fvodem je ekologick\u00e1 katastrofa. Zni\u010den\u00ed les\u016f nebo vy\u010derp\u00e1n\u00ed p\u016fdy vedlo k podnebn\u00edm i p\u016fdn\u00edm zm\u011bn\u00e1m a ne\u00farod\u011b. P\u0159esnou odpov\u011b\u010f ale nezn\u00e1me, a to i p\u0159esto, \u017ee katastrofa May\u016f a obyvatel Velikono\u010dn\u00edho ostrova se odehr\u00e1la relativn\u011b ned\u00e1vno – ji\u017e v na\u0161\u00ed dob\u011b.<\/p>\n

Na Malt\u011b se tot\u00e9\u017e stalo u\u017e v prehistorick\u00fdch dob\u00e1ch.<\/p>\n

\u201eNeexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee by maltsk\u00e1 civilizace zanikla v d\u016fsledku zem\u011bt\u0159esen\u00ed,\u201c<\/em> \u0159\u00edk\u00e1 profesor Anthony Bonanno z University of Malta. \u201eT\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny chr\u00e1my – ty, kter\u00e9 nerozebrali pozd\u011bj\u0161\u00ed obyvatel\u00e9 ostrova na stavebn\u00ed materi\u00e1l \u2013 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed nedot\u010deny. Provedli jsme biochemick\u00e9 anal\u00fdzy nalezen\u00fdch lidsk\u00fdch koster. Nebyly nalezeny \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky epidemi\u00ed.“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ka\u0161na v Valletta ukazuj\u00edc\u00ed rybolidi<\/em><\/p>\n

Plat\u00f3n\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh<\/strong><\/p>\n

Nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed verze z\u00e1hadn\u00e9ho zmizen\u00ed Mal\u0165an\u016f je spojena s histori\u00ed b\u00e1jn\u00e9ho ostrova \u2013 Atlantidy, kterou vyslovil \u0159eck\u00fd filozof Plat\u00f3n.<\/p>\n

Badatel\u00e9, hledaj\u00edc\u00ed Atlantidu, prozkoumali u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny \u010d\u00e1sti sv\u011bta \u2013 od Ji\u017en\u00ed Ameriky po Antarktidu. Nicm\u00e9n\u011b, nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost v\u017edy vedla ke St\u0159edozemn\u00edmu mo\u0159i.<\/p>\n

Jedn\u00edm z prvn\u00edch byl ministr \u0161kolstv\u00ed Ruska akademik Avram Norov (1795 – 1869). Ve sv\u00e9 monografii „Put\u011b\u0161estvija\u201c (\u201eCestov\u00e1n\u00ed\u201c) navrhl, \u017ee \u010d\u00e1st Atlantidy by mohla b\u00fdt na Malt\u011b. A dnes tuto domn\u011bnku rozv\u00edj\u00ed badatel d\u00e1vn\u00e9 historie Malty, autor knihy „Malta: Ozv\u011bny Plat\u00f3nova ostrova“, Anton Mifsud.<\/p>\n

\u201eSrovnal jsem v\u00fdsledk\u016f archeologick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f Maltsk\u00e9ho souostrov\u00ed s dialogy Timaos a Kritias, kde Plat\u00f3n popisuje Atlantidu,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Dr. Mifsud, \u201ea na\u0161el jsem d\u016fkazy, \u017ee kdysi zauj\u00edmala obrovsk\u00e9 \u00fazem\u00ed v sam\u00e9m srdci St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e – na sam\u00e9m m\u00edst\u011b, kde je nyn\u00ed Maltsk\u00e9 souostrov\u00ed.<\/p>\n

V d\u016fsledku n\u011bjak\u00e9ho kataklyzmatu \u010d\u00e1st pevniny klesla pod vodu, tak\u017ee z\u016fstal jen mal\u00fd kousek, kter\u00fd se pozd\u011bji stal zn\u00e1m\u00fdm jako Malta. Nep\u0159\u00edmo to potvrzuje topografie ostrova: jeden okraj tvo\u0159\u00ed vysok\u00e9 skalnat\u00e9 \u00fatesy, zat\u00edmco druh\u00fd zvolna p\u0159ech\u00e1z\u00ed do mo\u0159e.<\/p>\n

Krom\u011b toho, Kritias mluv\u00ed o velmi vysp\u011bl\u00e9 civilizaci, kter\u00e1 postavila \u0159adu chr\u00e1m\u016f. A na Malt\u011b bylo v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159icet chr\u00e1m\u016f.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed potvrzen\u00ed t\u00e9to hypot\u00e9zy p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed posledn\u00ed objevy.<\/p>\n

Potopen\u00e9 stavby<\/strong><\/p>\n

Pod vodou, nedaleko m\u011bsta St. Julian a Marsaxlokk, archeologov\u00e9 na\u0161li trosky starov\u011bk\u00fdch chr\u00e1m\u016f. Na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b vedou do mo\u0159e i tajemn\u00e9 „koleje“.<\/p>\n

\u201eSkepse v ot\u00e1zce existence Atlantidy ve v\u011bdeck\u00fdch kruz\u00edch byla opu\u0161t\u011bna pot\u00e9, co byla objevena d\u0159\u00edve m\u00fdtick\u00e1 Tr\u00f3ja a kr\u00e9tsk\u00fd Labyrint, popisovan\u00fd jako obydl\u00ed Minotaura,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 specialista na atlantologii, petrohradsk\u00fd historik, doktor filozofie a antropologie, Svetoslav Romanov.<\/p>\n

\u201eProto se t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd rok objevuj\u00ed zpr\u00e1vy o nov\u00fdch pokusech naj\u00edt m\u00edsto, kde jsou ukryty poz\u016fstatky prvn\u00ed civilizace na Zemi. Zda to byla Malta, je ale sporn\u00e9.<\/p>\n

Datum zni\u010den\u00ed Atlantidy a zmizen\u00ed maltsk\u00e9 civilizace tak\u00e9 nesouhlas\u00ed. Atlantida v\u0161ak zanikla v 10. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159ed n. l. – pokud se samoz\u0159ejm\u011b, Plat\u00f3n nespletl.<\/p>\n

V jeskyni Dar Dalam byly nalezeny poz\u016fstatky trpasli\u010d\u00edch slon\u016f a kosti lid\u00ed. (obr.)<\/a><\/em><\/p>\n

V\u00fdbuch sopky? <\/strong><\/p>\n

Plat\u00f3n se mohl spl\u00e9st. V\u017edy\u0165 spory o Atlantis se vedou st\u00e1le dodnes.<\/p>\n

Zdrojem informac\u00ed d\u00e1vn\u00e9ho filozofa, na kter\u00fd se odvol\u00e1v\u00e1, nejsou p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 \u2013 jsou to jac\u00edsi egypt\u0161t\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, pova\u017eov\u00e1ni za tajemn\u00e9 ochr\u00e1nce starov\u011bk\u00e9 moudrosti.<\/p>\n

Mnoho historik\u016f se dnes p\u0159ikl\u00e1n\u00ed k n\u00e1zoru, \u017ee z\u00e1kladem pro Plat\u00f3n\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh o Atlantid\u011b mohla slou\u017eit historick\u00e1 ud\u00e1lost, n\u011bjak\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofa, v jej\u00edm\u017e d\u016fsledku zanikla d\u0159\u00edve prosperuj\u00edc\u00ed civilizace.<\/p>\n

\u201eTakovou historickou ud\u00e1lost\u00ed mohl b\u00fdt sope\u010dn\u00fd v\u00fdbuch na ostrov\u011b Santorini v 2.500 p\u0159.n.l. ve v\u00fdchodn\u00edm St\u0159edomo\u0159\u00ed,\u201c<\/em> – \u0159\u00edk\u00e1 historik, docent University of Malta, Stephen Florian. \u201eV tomto p\u0159\u00edpad\u011b je uv\u00e1d\u011bn\u00e9 datum zni\u010den\u00ed Atlantidy Plat\u00f3nem – 9000 let – zna\u010dn\u011b p\u0159ehnan\u00e9. Ale jej\u00edm p\u0159edobrazem by mohl b\u00fdt ostrov Malta.\u201c<\/em><\/p>\n

Sope\u010dn\u00e1 exploze na Santorini byla stra\u0161n\u00e1 – a\u017e 7 ball\u016f, co\u017e je posledn\u00ed stupe\u0148 v m\u011b\u0159\u00edtku sope\u010dn\u00fdch v\u00fdbuch\u016f. Katastrofick\u00e1 vlna tsunami dos\u00e1hla v\u00fd\u0161ky 100 a\u017e 200 metr\u016f. Bylo 10 000 obyvatel Malty spl\u00e1chnuto touto vlnou?<\/p>\n

\u201eNe,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Florian. \u201ePoda\u0159ilo se je zachr\u00e1nit. To byl d\u016fvod, pro\u010d byl postaven podzemn\u00ed chr\u00e1m Hypogeum. A to je d\u016fvod, pro\u010d sta\u0159\u00ed stavitel\u00e9 tak pe\u010dliv\u011b pracovali na z\u00edsk\u00e1n\u00ed dokonal\u00e9 akustice v podzemn\u00edm chr\u00e1mu.<\/p>\n

Krom\u011b toho, Mnajdra \u2013 jedin\u00fd chr\u00e1m na Malt\u011b, striktn\u011b orientovan\u00fd podle sv\u011btov\u00fdch stran, m\u011bl svou observato\u0159.<\/p>\n

Cel\u00e1 tato slo\u017eit\u00e1 architektura m\u011bla jeden \u00fa\u010del – v\u010das zachytit sebemen\u0161\u00ed ot\u0159esy, zvuky bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se obrovsk\u00e9 vlny, svist \u0159\u00edt\u00edc\u00ed se bou\u0159e na ostrov. A zjistit, odkud se katastrofa bl\u00ed\u017e\u00ed, a kdy p\u0159ijde. A te\u010f je jasn\u00e9, pro\u010d dva hlavn\u00ed chr\u00e1my – \u0120gantija na ostrov\u011b Gozo a Hypogeum na Malt\u011b – jsou speci\u00e1ln\u011b vybaveny stejn\u00fdmi komorami. Jsou to mal\u00e9 ov\u00e1ln\u00e9 v\u00fdklenky nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na \u00farovni hlavy. Pokud se do nich n\u011bco proneslo hlubok\u00fdm mu\u017esk\u00fdm hlasem, tyto zvuky rezonovaly silnou ozv\u011bnou po cel\u00e9m chr\u00e1mu i mimo n\u011bj. Tak\u017ee kn\u011b\u017e\u00ed varovali obyvatele o hroz\u00edc\u00ed bou\u0159i a tsunami.<\/p>\n

A p\u0159ed 4500 lety, kdy se probudila sopka v Egejsk\u00e9m mo\u0159i, vyzvali Mal\u0165any k nouzov\u00e9 evakuaci z ostrova.<\/p>\n

Mimochodem, i ozv\u011bny mal\u00e9ho zem\u011bt\u0159esen\u00ed v \u0158ecku, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed asi 800 km od Malty, lze na souostrov\u00ed dnes snadno zaznamenat.<\/p>\n

Lid\u00e9, varovan\u00ed p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm, nasedli na \u010dluny a kor\u00e1by – velk\u00e9 lo\u010fstvo museli m\u00edt \u2013 a mohli se dostat do Afriky, na Sic\u00edlii nebo Sardinii,\u201c uzav\u00edr\u00e1 historik Florian.<\/p>\n

Je v\u0161ak ot\u00e1zka, jestli to lid\u00e9 mohli stihnout. Pokud ano, takto se vysp\u011bl\u00e1 civilizace d\u00edky sv\u00fdm vysok\u00fdm znalostem a dovednostem zachr\u00e1nila, aby p\u0159inesla sv\u00e9 znalosti do Egypta a pozd\u011bji do Evropy.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u011bdci hledaj\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny n\u00e1hl\u00e9ho zmizen\u00ed lid\u00ed z Malty p\u0159ed 4500 lety<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":415,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[21,24],"class_list":["post-1432","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-atlantis","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1432","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1432"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1432\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1434,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1432\/revisions\/1434"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/415"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1432"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1432"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1432"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}