{"id":1358,"date":"2023-09-02T00:24:09","date_gmt":"2023-09-01T22:24:09","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1358"},"modified":"2023-08-27T20:43:35","modified_gmt":"2023-08-27T18:43:35","slug":"byly-egyptske-pyramidy-postaveny-maltany","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/09\/02\/byly-egyptske-pyramidy-postaveny-maltany\/","title":{"rendered":"Byly egyptsk\u00e9 pyramidy postaveny Mal\u0165any?"},"content":{"rendered":"

Jak rozlu\u0161tit tajemstv\u00ed v\u00fdstavby ob\u0159\u00edch chr\u00e1m\u016f<\/strong> Kdo pohyboval monolity?<\/strong><\/p>\n

Na ostrov\u011b v souostrov\u00ed Malta – Gozo<\/em> – je chr\u00e1m, kter\u00fd je pova\u017eov\u00e1n za prvn\u00ed kamennou stavbu na Zemi. Je o 1000 let star\u0161\u00ed ne\u017e egyptsk\u00e9 pyramidy. Jejich st\u00e1\u0159\u00ed je odhadov\u00e1no na 5 tis\u00edc let, ale tomuto chr\u00e1mu je 6 tis\u00edc let.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Je nazv\u00e1n \u0120gantija, co\u017e znamen\u00e1 „V\u011b\u017e obr\u016f.“<\/em><\/p>\n

Je tak nazv\u00e1n proto, \u017ee chr\u00e1m je postaven z velk\u00fdch kamenn\u00fdch blok\u016f o hmotnosti 20 a\u017e 50 tun a v\u00fd\u0161ky a\u017e 6 metr\u016f. Ze stejn\u00fdch ob\u0159\u00edch blok\u016f jsou postaveny v roce 3600 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem i dal\u0161\u00ed chr\u00e1my – Hagar Qim<\/em> (v p\u0159ekladu z malt\u0161tiny<\/em> \u2013 uct\u00edvan\u00fd stoj\u00edc\u00ed k\u00e1men<\/em>) a Mnajdra („pozorovat<\/em> „) na nejv\u011bt\u0161\u00edm ostrov\u011b Malt\u011b.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny kv\u00e1dry jsou hladk\u00e9 a t\u011bsn\u00e9 – mezi n\u011b nelze str\u010dit ani n\u016f\u017e. Jak je mohli lid\u00e9 vytvo\u0159it v t\u011bch d\u00e1vn\u00fdch \u010dasech?<\/p>\n

Podle starov\u011bk\u00fdch legend zde kdysi \u017eili ob\u0159i. Kv\u00e1dry prost\u011b nosili v rukou a tak je i ru\u010dn\u011b stav\u011bli.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed verze je parapsychologick\u00e1. Stavitel\u00e9 chr\u00e1m\u016f byli kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli dar telekineze – schopnost pohybovat kameny silou v\u016fle.<\/p>\n

A ofici\u00e1ln\u00ed verze?<\/strong><\/p>\n

P\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch na chr\u00e1mu Tarxien<\/em> se na\u0161ly mal\u00e9 kamenn\u00e9 koule. V muzeu je p\u0159edstavena technologie: kamenn\u00e1 deska je um\u00edst\u011bna na 8 – 10 t\u011bchto kamenn\u00fdch koul\u00ed, a dva mu\u017ei ji na lanech t\u00e1hnou, stejn\u011b jako voz\u00edk na kole\u010dk\u00e1ch, a dal\u0161\u00ed 4 – 5 osob pod deskou podkl\u00e1daj\u00ed dal\u0161\u00ed koule a tla\u010d\u00ed celou konstrukci. Takto se deska doprav\u00ed na m\u00edsto, podkl\u00e1d\u00e1 se s pomoc\u00ed dlouh\u00fdch ty\u010d\u00ed za pomoci dal\u0161\u00edch \u010dty\u0159 lid\u00ed.<\/p>\n

\"\"
\nChr\u00e1m Hagar Qim. Jak byly ukl\u00e1d\u00e1ny kameny o hmotnosti 20 a\u017e 50 tun bez speci\u00e1ln\u00edho vybaven\u00ed p\u0159ed 5 tis\u00edci lety? V\u0161imn\u011bte si, \u017ee kameny jsou ustaveny u\u017e\u0161\u00edm koncem na zemi.\u00a0<\/em><\/p>\n

Chyt\u0159\u00ed p\u0159edkov\u00e9<\/strong><\/p>\n

\u201eBohu\u017eel, ani posledn\u00ed verze nevypad\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b,\u201c<\/em> uv\u00e1d\u00ed rusk\u00fd geolog Dmitrij E. Bech-Ivanov.<\/em><\/p>\n

\u201eNa kv\u00e1drech nejsou stopy po t\u011bchto koul\u00edch nebo v\u016fbec po n\u011bjak\u00fdch n\u00e1stroj\u00edch, kter\u00e9 by sv\u011bd\u010dily o jejich odtr\u017een\u00ed od skaln\u00edho z\u00e1kladu. Situace je to paradoxn\u00ed, proto\u017ee nikomu na Malt\u011b se n\u011bco takov\u00e9ho po t\u011bchto star\u00fdch p\u0159edc\u00edch, dosud nepoda\u0159ilo.\u201c<\/em><\/p>\n

A Dmitrij Evaldovi\u010d<\/em> obhajuje svou verzi:<\/p>\n

\u201ePochopil jsem, pro\u010d chr\u00e1my jsou um\u00edst\u011bny na odvodn\u011bn\u00fdch lokalit\u00e1ch, „ba\u017einat\u00e9m“ v\u00e1penci.<\/em> (V p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti bylo \u0159e\u010deno, \u017ee v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch Maltu z\u0159ejm\u011b pokr\u00fdvalo bahno, a v\u00e1penec byl m\u011bkk\u00fd, jako je hl\u00edna. \u2013 red.).<\/p>\n

Starov\u011bc\u00ed lid\u00e9 mohli odtrhnout k\u016fru z v\u00e1pence od m\u011bk\u010d\u00ed z\u00e1kladny a z\u00edskanou desku pou\u017e\u00edt jako materi\u00e1l na st\u011bny.<\/p>\n

Vskutku, \u0159e\u0161en\u00ed by bylo geni\u00e1ln\u011b jednoduch\u00e9. Vy\u0161kr\u00e1bat mal\u00e9 otvory pod\u00e9l navrhovan\u00e9 hranice desky na mal\u00e9 prasklin\u011b, lid\u00e9 by str\u010dili pod tvrdou vrstvu krat\u0161\u00ed konec kl\u00e1dy.<\/p>\n

Pak zatla\u010dili na del\u0161\u00edm konci, zap\u016fsobili na p\u00e1ku, \u010d\u00edm\u017e odtrhli desku od z\u00e1kladu, je\u0161t\u011b neztuhl\u00e9ho podlo\u017e\u00ed a postavili kv\u00e1dr svisle. Mohli to ud\u011blat p\u0159\u00edmo v m\u00edst\u011b stavby nebo v bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Sarkof\u00e1g z N\u00e1rodn\u00edho archeologick\u00e9ho muzea ve Vallett\u011b.<\/em><\/p>\n

\u201eNa\u0161el jsem i d\u016fkaz,<\/em>\u201c pokra\u010duje geolog Bech-Ivanov, \u201ekdy\u017e jsem v z\u00e1kladn\u00edch kamenech chr\u00e1mu Hagar Qim jasn\u011b vid\u011bli velk\u00fd polokruhov\u00fd otvor, jakoby stopa od kulatiny.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

A v severn\u00ed st\u011bn\u011b chr\u00e1mu \u0120gantija jsem si v\u0161iml, \u017ee n\u011bkolik kus\u016f kamen\u016f v \u0159ad\u011b stoj\u00ed na velmi nepohodln\u00e9m u\u017e\u0161\u00edm konci.“<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

To je st\u011b\u017e\u00ed n\u00e1hoda.<\/p>\n

Pokud by byly desky odn\u011bkud p\u0159ivezeny, bylo by snadn\u00e9 v procesu jejich p\u0159epravy je ustavit tak, aby st\u00e1ly na \u0161ir\u0161\u00ed stran\u011b. P\u0159itom velk\u00e9 bloky pou\u017eili p\u0159i stavb\u011b zd\u00ed pouze dospod, nahoru stav\u011bli men\u0161\u00ed. Tak n\u00e1klady na pracovn\u00ed s\u00edlu p\u0159i stavb\u011b obrovsk\u00fdch chr\u00e1m\u016f byly minim\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

Krom\u011b toho, sta\u0159\u00ed stavitel\u00e9 m\u011bli i „cement“ i „s\u00e1dru“. V\u011bd\u011bli o mo\u017enosti rychl\u00e9 transformace uhli\u010ditanov\u00fdch kal\u016f ve v\u00e1penci. A pou\u017e\u00edvali je\u0161t\u011b neztvrdl\u00fd uhl\u00edkov\u00fd materi\u00e1l jako pojivo p\u0159i stavb\u011b chr\u00e1m\u016f. P\u0159i sm\u00edch\u00e1n\u00ed s vodou dostali sm\u011bs, kterou ut\u011bsnili nerovn\u00e9 zdi.<\/p>\n

Pro\u010d jsme tak podrobn\u011b popsali metody v\u00fdstavby maltsk\u00fdch chr\u00e1m\u016f?<\/p>\n

Proto\u017ee existuje n\u00e1zor, \u017ee starov\u011bc\u00ed obyvatel\u00e9 Malty \u0159\u00eddili stavbu Velk\u00e9 pyramidy ve starov\u011bk\u00e9m Egypt\u011b.<\/p>\n

Giza a Gozo<\/strong><\/p>\n

Tato na prvn\u00ed pohled neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 hypot\u00e9za se objevila pot\u00e9, co archeologov\u00e9 objevili, \u017ee z Malty se z n\u011bjak\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu n\u00e1hle ztratili v\u0161ichni jej\u00ed obyvatel\u00e9 kolem roku 2000 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem, podle n\u011bkter\u00fdch \u00fadaj\u016f kolem roku 2500 p\u0159. n.l. (Jak a kam se ztratili, bude v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm pokra\u010dov\u00e1n\u00ed).<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 jejich stopy se \u00fadajn\u011b na\u0161ly b\u011bhem v\u00fdstavby Stonehenge<\/em> v Anglii. Nedaleko od n\u011bj se na\u0161el hrob, star\u0161\u00ed ne\u017e \u010dty\u0159i tis\u00edce let. V n\u011bm se nach\u00e1zely poz\u016fstatky \u010dlov\u011bka, jeho\u017e oble\u010den\u00ed, n\u00e1stroje a dekorativn\u00ed prvky byly typick\u00e9 pro rod\u00e1ka z Malty.<\/em> Podle slov \u0159editele Archeologick\u00e9 spole\u010dnosti ve Wessexu,<\/em> Andrew Fitzpatricka<\/em>, byl to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd u\u010dil Brity stav\u011bt kamenn\u00e9 megality.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Polokulat\u00e9 otvory v pat\u011b kamen\u016f – stopy d\u0159ev\u011bn\u00fdch n\u00e1stroj\u016f pro transport?<\/em><\/p>\n

Pokud budeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Mal\u0165an\u00e9 po katastrof\u011b mohli doj\u00edt na evropsk\u00fd kontinent, pro\u010d by se nemohli dostat do Egypta? Souostrov\u00ed d\u011bl\u00ed od b\u0159eh\u016f severn\u00ed Afriky pouze asi 230 km.<\/p>\n

Hypot\u00e9za, \u017ee pyramidy jsou v\u00fdsledkem pr\u00e1ce jin\u00fdch vysp\u011bl\u00fdch civilizac\u00ed, tu je u\u017e d\u00e1vno.<\/p>\n

\u201eMal\u0165an\u00e9 zmizeli z ostrov\u016f v dob\u011b, kdy Egypt za\u010dal stav\u011bt velk\u00e9 pyramidy – asi v dob\u011b 2500 p\u0159. n. l.,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 historik Stephen Florian.<\/p>\n

Term\u00edn se shoduje. A o to v\u00edce je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee maltsk\u00e9 kamenn\u00e9 megality jsou o 1000 let star\u0161\u00ed ne\u017e egyptsk\u00e9.<\/p>\n

To znamen\u00e1, \u017ee Mal\u0165an\u00e9 maj\u00ed za stalet\u00ed daleko v\u00edce zku\u0161enost\u00ed s budov\u00e1n\u00edm kamenn\u00fdch konstrukc\u00ed.<\/p>\n

Dokonce existuje podobnost ve jm\u00e9nech: planina G\u00edza, kde stoj\u00ed pyramidy, a na ostrov\u011b Gozo se nach\u00e1z\u00ed \u0120gantija.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Co je\u0161t\u011b ukazuje na „maltskou stopu“ v Egypt\u011b? <\/strong><\/p>\n

Za prv\u00e9, kamenn\u00e9 sarkof\u00e1gy, zdoben\u00e9 reli\u00e9fy s obrazy zem\u0159el\u00e9ho na v\u00edku. Ty byly nalezeny v podzemn\u00edch katakomb\u00e1ch Malty. \u00dapln\u011b stejn\u00e9 pozd\u011bji za\u010dali pou\u017e\u00edvat p\u0159i poh\u0159bu fara\u00f3n\u016f v Egypt\u011b.<\/p>\n

Za druh\u00e9, zp\u016fsob v\u00fdstavby pyramid, u kter\u00fdch se v\u0161echno „d\u011blalo na m\u00edst\u011b“ – nic se nedov\u00e1\u017eelo z d\u00e1lky, a pou\u017e\u00edval se stavebn\u00ed materi\u00e1l, kter\u00fd byl doslova pod nohama.<\/p>\n

Doma na ostrov\u011b Mal\u0165an\u00e9 pou\u017e\u00edvali bl\u00e1tiv\u00fd v\u00e1penec a vodu.<\/p>\n

\"\"<\/em><\/p>\n

V Egypt\u011b sm\u00edchali bahno z Nilu s aktivovan\u00fdm popelem, sodou a drcenou \u017eulou. Podle n\u011bkter\u00fdch n\u00e1zor\u016f tak vznikly mnohotunov\u00e9 betonov\u00e9 bloky, odl\u00e9van\u00e9 na m\u00edst\u011b z cementov\u00e9ho roztoku v d\u0159ev\u011bn\u00fdch form\u00e1ch. T\u00edm lze vysv\u011btlit pozoruhodnou p\u0159esnost blok\u016f. Prost\u011b u\u017e usazen\u00e9 „kameny“ slou\u017eily jako bedn\u011bn\u00ed z jednoho, dvou nebo dokonce t\u0159\u00ed stran. Okrytou stranu pobili deskami.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, to je jedna z verz\u00ed stavby pyramid. Re\u00e1ln\u00e1 technologie jejich stavby dosud nen\u00ed odhalena.<\/p>\n

Ale ve prosp\u011bch odl\u00e9v\u00e1n\u00ed blok\u016f na m\u00edst\u011b stavby je v\u00edce d\u016fkaz\u016f.<\/p>\n

Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom ned\u00e1vn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce odborn\u00edk\u016f z francouzsk\u00e9ho Centra aerokosmick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f a Drexel University ve Philadelphii (USA).<\/p>\n

A je\u0161t\u011b jedna mo\u017en\u00e1 nep\u0159\u00edm\u00e1 stopa pob\u00fdv\u00e1n\u00ed star\u00fdch Mal\u0165an\u016f v d\u00e1vn\u00e9m Egypt\u011b. Dlouhou dobu se v\u011b\u0159ilo, \u017ee Egyp\u0165an\u00e9 Star\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed (2500 p\u0159. n.l.) neznali kolo \u2013 to se objevilo a\u017e o tis\u00edc let pozd\u011bji.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Ale p\u0159ed p\u00e1r lety, archeologov\u00e9 objevili obraz z t\u00e9 doby.<\/p>\n

Na n\u011bm pracovn\u00edci brous\u00ed kamennou ze\u010f, stoj\u00edc\u00ed na \u017eeb\u0159\u00edku s koly!<\/p>\n

A te\u010f si vzpome\u0148te na koleje, kter\u00fdmi je Malta protk\u00e1na pod\u00e9ln\u011b i p\u0159\u00ed\u010dn\u011b.<\/p>\n

Kdo to tu cestoval v prehistorick\u00fdch dob\u00e1ch?<\/p>\n

To by znamenalo, \u017ee i kolo mohli Mal\u0165an\u00e9 Egyp\u0165an\u016fm<\/em> exportovat.<\/p>\n

Ale pro\u010d stav\u011bli tyto podivn\u00e9 megality? Jejich \u00fa\u010del je stejn\u011b nepochopiteln\u00fd jako pyramidy.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak rozlu\u0161tit tajemstv\u00ed v\u00fdstavby ob\u0159\u00edch chr\u00e1m\u016f<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":415,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,19],"tags":[41,24],"class_list":["post-1358","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-zahady","tag-archeologie","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1358","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1358"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1358\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1368,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1358\/revisions\/1368"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/415"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1358"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1358"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1358"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}