{"id":1348,"date":"2023-10-06T00:29:57","date_gmt":"2023-10-05T22:29:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1348"},"modified":"2023-08-26T23:50:06","modified_gmt":"2023-08-26T21:50:06","slug":"neznama-monstra-hlubin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/10\/06\/neznama-monstra-hlubin\/","title":{"rendered":"Nezn\u00e1m\u00e1 monstra hlubin"},"content":{"rendered":"

V roce 1972 americk\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 lo\u010f \u201eStein\u201c, je\u017e byla pr\u00e1v\u011b ned\u00e1vno za\u0159azena do struktur US Navy, vyplula ze sv\u00e9 z\u00e1kladny v San Diego na bojovou hl\u00eddkovou plavbu k pob\u0159e\u017e\u00ed Ji\u017en\u00ed Ameriky.<\/strong> Ale je\u0161t\u011b ne\u017e p\u0159eplula rovn\u00edk, st\u0159etl se \u201eStein\u201c s jak\u00fdmsi t\u011blesem, pluj\u00edc\u00edm pod vodou. Lo\u010f p\u0159eru\u0161ila svou plavbu a rychle se vr\u00e1tila k oprav\u00e1m do such\u00e9ho doku v Long Beach.<\/p>\n

Tam rychle odhalili p\u0159\u00ed\u010dinu \u2013 ohromn\u00e1 kupole sonaru, vystupuj\u00edc\u00ed na p\u0159\u00eddi pod hladinou, byla poni\u010den\u00e1 v d\u016fsledku st\u0159etu s jak\u00fdmsi gigantick\u00fdm podmo\u0159sk\u00fdm tvorem.<\/p>\n

Na krytu sonaru byly stopy ostr\u00fdch, dlouh\u00fdch zub\u016f. Ty v\u0161ak, podle m\u00edn\u011bn\u00ed expert\u016f, nepat\u0159ily \u017e\u00e1dn\u00e9mu zn\u00e1m\u00e9mu \u017eij\u00edc\u00edmu tvoru, ale n\u011b\u010demu obrovsk\u00e9mu.<\/p>\n

Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee kdysi v mo\u0159\u00edch \u017eil obrovsk\u00fd \u017eralok, p\u0159edek dne\u0161n\u00edch b\u00edl\u00fdch \u017eralok\u016f, kter\u00fd dosahoval d\u00e9lky a\u017e 50 metr\u016f \u2013 karcharodon megalodon. Vym\u0159el ji\u017e p\u0159ed mili\u00f3ny let, ale jeho troj\u00faheln\u00edkov\u00e9 zuby by odpov\u00eddaly stop\u00e1m, kter\u00e9 se zachovaly na krytu sonaru.<\/p>\n

V 60. a 70. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed prob\u00edhal program p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po neoby\u010dejn\u00fdch form\u00e1ch \u017eivota, ve kter\u00e9m p\u016fsobil americk\u00fd ponorn\u00fd \u010dlun Elvin. Pos\u00e1dka tohoto p\u0159\u00edstroje se \u010dasto pohybovala na hranic\u00edch technologick\u00fdch mo\u017enost\u00ed, aby z\u00edskala informace o nov\u00fdch \u017eivo\u010di\u0161\u00edch.<\/p>\n

B\u011bhem jednoho pono\u0159en\u00ed do 1000 metr\u016f pos\u00e1dka vid\u011bla pr\u016fzorem 40 \u2013 50 metrov\u00e9ho \u017eivo\u010dicha, kter\u00fd v\u0161ak rychle zmizel v temnot\u011b.<\/p>\n

Tak\u00e9 v\u011bdci na palub\u011b podvodn\u00edho p\u0159\u00edstroje Deepstar 4000 vid\u011bli na konci 60. let v hloubce 4000 metr\u016f v oblasti San Diego, jak soub\u011b\u017en\u011b s nimi pluje gigantick\u00e1 ryba, neobvykl\u00e9ho tvaru o d\u00e9lce 40 metr\u016f. O\u010di byly pr\u00fd velk\u00e9 jako velk\u00e9 tal\u00ed\u0159e.<\/p>\n

Tyto p\u0159\u00edpady jakoby ukazovaly na mo\u017enost, \u017ee v hlubin\u00e1ch oce\u00e1n\u016f dosud \u017eij\u00ed tvorov\u00e9, pova\u017eovan\u00e9 na\u0161\u00ed v\u011bdou za d\u00e1vno vyhynul\u00e9. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee b\u011bhem pozemsk\u00fdch katastrof, kter\u00e9 vedly k vyhynut\u00ed v\u011bt\u0161iny velk\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f, se nemusely dotknout v\u0161ech tvor\u016f hluboko pod hladinou, \u017eij\u00edc\u00edch v podvodn\u00edch sluj\u00edch.<\/p>\n

Polyn\u00e9zan\u00e9, t\u011bsn\u011b spjat\u00ed s mo\u0159em, si vypr\u00e1v\u00ed legendy o obrovsk\u00e9m \u017eraloku, jeho\u017e d\u00e9lka dosahuje 30 m a jeho\u017e naz\u00fdvali \u201ev\u00edt\u011bzem hlubin\u201c.<\/p>\n

Mohl to b\u00fdt prav\u011bk\u00fd magalodon, kter\u00fd \u017eil p\u0159ed mili\u00f3ny lety a n\u011bjak\u00fdm z\u00e1zrakem p\u0159e\u017eil a\u017e dodnes ?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

V roce 1875 britsk\u00e1 v\u00fdzkumn\u00e1 lo\u010f Challenger zm\u011b\u0159il 2 nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eraloky, kter\u00e9 se dosud setkali s \u010dlov\u011bkem \u2013 15 m.<\/p>\n

Obrovsk\u00fd super\u017eralok Carcharodon Megalodon dlouh\u00e1 l\u00e9ta v\u011bdce fascinuje. Vyhynul p\u0159ed 3 mili\u00f3ny let. Dosahoval v dosp\u011blosti d\u00e9lky od 19 do 25 metr\u016f. Se zuby dlouh\u00fdmi 10 a\u017e 15 centimetr\u016f a vyvinul sev\u0159en\u00fdmi \u010delistmi tlak 20 tun na 3 centimetry! Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd pred\u00e1tor byl d\u00edky sv\u00e9 velikosti neust\u00e1le hladov\u00fd. Nejbli\u017e\u0161\u00ed druhov\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00ed \u017eraloci jsou \u017eralok lido\u017erav\u00fd – b\u00edl\u00fd, \u017eralok mako, \u017eralok tyg\u0159\u00ed a m\u00e1\u010dka. Tato p\u0159\u00edze\u0148 nebyla asi p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdhodn\u00e1 neb mu tak\u00e9 zpest\u0159ovali \u010di mo\u017en\u00e1 dodnes zpest\u0159uj\u00ed j\u00eddeln\u00ed\u010dek. U\u017eivit tak velk\u00e9 t\u011blo znamen\u00e1 neust\u00e1le konzumovat potravu a dopl\u0148ovat vydanou energii. V\u011bdci jsou toho n\u00e1zoru, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159e\u017eit\u00ed druhu Megalodon by m\u011bl \u017e\u00edt ve velk\u00fdch hlubin\u00e1ch s men\u0161\u00edm obsahem kysl\u00edku. Pokud by se objevil v m\u011bl\u010d\u00edch vod\u00e1ch, zv\u00fd\u0161en\u00e9 mno\u017estv\u00ed kysl\u00edku by znamenalo v\u011bt\u0161\u00ed zat\u00ed\u017een\u00ed organismu, kter\u00e9 by musel kompenzovat \u010dast\u011bj\u0161\u00edm dopl\u0148ov\u00e1n\u00edm potravy. Proto takov\u00e1 agrese a \u017eravost druhu. Sv\u011bdci uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u017eralok m\u00e1 sv\u00edt\u00edc\u00ed o\u010di, co\u017e je znak hlubinn\u00e9 ryby.<\/p>\n

Je mo\u017en\u00e9, \u017ee by takov\u00fd pred\u00e1tor nevym\u0159el p\u0159ed mili\u00f3ny lety, ale pozd\u011bji?<\/p>\n

Dvakr\u00e1t za 20. stolet\u00ed se ryb\u00e1\u0159i u souostrov\u00ed Tuamota v Tichomo\u0159\u00ed setkali pr\u00fd s 12 – 15 metrov\u00fdm \u017eralokem, \u017elut\u00e9 barvy s b\u00edl\u00fdmi skvrnami. Byly tak\u00e9 vyloveny \u017eralo\u010d\u00ed zuby o d\u00e9lce 14 cm. V roce 1959 byly datov\u00e1ny na st\u00e1\u0159\u00ed 11. tis\u00edc let \u2013 tedy z geologick\u00e9ho pohledu \u0161lo o zuby t\u00e9m\u011b\u0159 v podstat\u011b sou\u010dasn\u00e9, nijak\u00e9 zkamen\u011bliny. V t\u00e9 dob\u011b se os\u00eddlovala Polyn\u00e9sie, ostrov po ostrovu. \u017de by se prvn\u00ed lid\u00e9, putuj\u00edc\u00ed p\u0159es mo\u0159e a oce\u00e1ny, mohli setkat s t\u00edmto vym\u00edraj\u00edc\u00edm druhem a p\u0159enesli a\u017e dodnes stopy panick\u00e9ho strachu v genetick\u00e9 pam\u011bti? Nebo \u017eije dodnes? \u017de by ob\u010dasn\u00e9 zpr\u00e1vy z Polyn\u00e9sie, vypr\u00e1v\u011bj\u00edc\u00ed o obrovsk\u00fdch \u017eraloc\u00edch, nejsou jen strachem zveli\u010den\u00e9 pov\u00edda\u010dky?<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Mo\u0159\u0161t\u00ed hadi<\/strong><\/p>\n

Nikdo ze seri\u00f3zn\u00edch v\u011bdc\u016f se zpr\u00e1vami o nezn\u00e1m\u00fdch zv\u00ed\u0159atech nezab\u00fdval do 50. let 20. stolet\u00ed. A\u017e to doby, kdy francouzsk\u00fd zoolog Bernar Avelmans sebral a analyzoval mnoh\u00e9 takov\u00e9 zpr\u00e1vy z cel\u00e9ho sv\u011bta. Jeho prvn\u00ed kniha byla vyd\u00e1na ve Francii v roce 1955, o 3 roky pozd\u011bji i v Anglii pod n\u00e1zvem \u201ePo stop\u00e1ch nezn\u00e1m\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f\u201c. Vyvolala senzaci a hnut\u00ed \u0159ady v\u011bdc\u016f, je\u017e se v roce 1982 ustavilo v Mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed kryptozoolog\u016f s Avelmansem v \u010dele.<\/p>\n

V roce 1968 Avelmans publikoval pr\u00e1ci, kter\u00e1 byla v\u011bnov\u00e1na nezn\u00e1m\u00fdm mo\u0159sk\u00fdm bytostem. Kniha se jmenovala \u201eZa mo\u0159sk\u00fdmi hady\u201c a tak\u00e9 se stala senzac\u00ed. Avelmans v n\u00ed soust\u0159edil 587 zpr\u00e1v o setk\u00e1n\u00ed s mo\u0159sk\u00fdmi hady, z nich\u017e 238 vyhodnotil jako podvody, omyly nebo v\u00fdmysly. Zbytek rozd\u011blil na p\u0159\u00edpady setk\u00e1n\u00ed s celkem 9 druhy nezn\u00e1m\u00fdch tvor\u016f.<\/p>\n

Jedno z takov\u00fdch tajemn\u00fdch zv\u00ed\u0159at pr\u00fd \u017eije u pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady, v z\u00e1livu Cadboro Bay nedaleko Vancouveru. Ji\u017e od roku 1881 obyvatel\u00e9 m\u011bste\u010dka Victorie v kanadsk\u00e9 Britsk\u00e9 Kolumbii ji pozorovali p\u0159inejmen\u0161\u00edm sto osmdes\u00e1t kr\u00e1t.<\/p>\n

Kniha inspirovala mlad\u00e9 m\u00edstn\u00ed mo\u0159sk\u00e9 biology a ti sami za\u010dali hledat dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o tomto zv\u00ed\u0159eti. John Sibert, Paul H. LeBlond a Eddward L. Boufield druh popsali jako Cadbosaurus Willsi \u2013 zkr\u00e1cen\u011b Caddy. Zjistili, \u017ee jde vlastn\u011b o 3 druhy nezn\u00e1m\u00fdch \u017eivo\u010dich\u016f. Jedno z nich m\u011blo obrovsk\u00e9 o\u010di a bylo porostl\u00e9 kr\u00e1zkou srst\u00ed, druh\u00fd m\u011bl o\u010di men\u0161\u00ed, kr\u00e1tk\u00e9 rohy na hlav\u011b a jak\u00e1si h\u0159\u00edva jako u kon\u011b. Ob\u011b velmi rychle plavaly. Je mo\u017en\u00e9 \u017ee jedna byla samec a druh\u00e1 samice jednoho druhu. T\u0159et\u00ed bytost vypadala jako obrovsk\u00fd had, nem\u00e1 h\u0159betn\u00ed ploutev a podle mnoha na sob\u011b nez\u00e1visl\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed se jeho hlava podob\u00e1 ovci nebo velbloudu s ostnatou ploutv\u00ed.<\/p>\n

V\u00edce ne\u017e t\u0159\u00edmetrov\u00e9ho, \u0161t\u00edhl\u00e9ho \u017eivo\u010dicha s hlavou velblouda objevili velryb\u00e1\u0159i v roce 1937 u alja\u0161sk\u00fdch hranic v t\u011ble \u010derstv\u011b uloven\u00e9ho vorvan\u011b. Nikdo netu\u0161il, o jak\u00e9ho tvora se jedn\u00e1.<\/p>\n

V listopadu 1950 vypov\u011bd\u011bl kapit\u00e1n vojensk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva Kanady, \u017ee vid\u011bl tajemnou \u201eCaddy\u201c, jak j\u00ed m\u00edstn\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, nedaleko od vojensk\u00e9 z\u00e1kladny, asi 50 m od jeho lo\u010fky. D\u016fstojn\u00edk vypov\u011bd\u011bl, \u017ee bytost m\u011bla d\u00e9lku kolem 9 m. Vyplouvalo ka\u017ed\u00fdch 10 m, a kdy\u017e vyplouvalo, otv\u00edralo tlamu, ve kter\u00e9 m\u011blo 2 \u0159ady velk\u00fdch zub\u016f s podivn\u00fdm sk\u0159\u00edpav\u00fdm zvukem. Hlava m\u011bla d\u00e9lku 60 cm a 40 cm \u0161\u00ed\u0159ku, s \u010dern\u00fdma o\u010dima. Hlavu i t\u011blo pokr\u00fdvala srst.<\/p>\n

V b\u0159eznu 1961 podivnou bytost \u201eOno\u201c vid\u011bla profesion\u00e1ln\u00ed biolo\u017eka p\u0159i proch\u00e1zce se sv\u00fdmi dv\u011bma d\u011btmi nedaleko ot Seatlu, u vstupu do Puget Sound, splavn\u00e9ho pr\u016fplavu do Seattlu.<\/p>\n

V\u0161ichni pozorovali za n\u00e1kladn\u00ed lod\u00ed, pluj\u00edc\u00ed p\u0159es kan\u00e1l, jak se vedle pohybuje cosi divn\u00e9ho. „Bylo jasn\u00e9, \u017ee je to n\u011bjak\u00e1 bytost, a my jasn\u011b vid\u011bli, jak velk\u00e1 ploch\u00e1 hlava se od n\u00e1s odvr\u00e1tila, kdy odbo\u010dila na druhou stranu lodi. My k\u0159i\u010deli a volali jsme na lo\u010f po celou dobu, aby si bytosti v\u0161imli. Jasn\u011b jsme vid\u011bli t\u0159i hrby na dlouh\u00e9m krku.“<\/p>\n

Bytost se pot\u00e9 pono\u0159ila pod hladinu. Pak se brzy objevila znovu, ji\u017e bl\u00ed\u017ee k nim. „Byli jsme schopni jasn\u011b rozli\u0161ovat jeho barvu a vzorek, dlouhou vis\u00edc\u00ed h\u0159\u00edvu a tvar hlavy“. Mal\u00fd syn za\u010dal plakat ve strachu a za\u010dal se tisknout k matce. P\u0159i tom se bytost poprv\u00e9 po nich ohl\u00e9dla a potopila se.<\/p>\n

Op\u011bt se objevila dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko, aby ji mohli vid\u011bt jasn\u011b. Pozd\u011bji \u0159ekla, \u017ee jako biolo\u017eka sama t\u011b\u017eko v\u011b\u0159ila vlastn\u00edm o\u010d\u00edm.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jedna z podivnost\u00ed tohoto tvora je, \u017ee si vylep\u0161uje j\u00eddeln\u00ed\u010dek chyt\u00e1n\u00edm pt\u00e1k\u016f. V prosinci 1933 dva p\u0159\u00e1tel\u00e9 st\u0159\u00edleli kachny na pob\u0159e\u017e\u00ed. Jedna post\u0159elen\u00e1 kachna spadla do mo\u0159e a zachytila se na \u0159as\u00e1ch. Lovci se vydali ji vyt\u00e1hnout, ale kdy\u017e se k n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eili na 10 stop, na hladin\u011b se ud\u011blaly kola a z vody se vyno\u0159ila hlava jak\u00e9hosi mo\u0159sk\u00e9ho tvora \u2013 vypadala jako hlava kon\u011b. K jejich zd\u011b\u0161en\u00ed, \u201ejedn\u00edm klapnut\u00edm tlamy pt\u00e1ka se\u017eral.“ Pak se stvo\u0159en\u00ed obr\u00e1tilo a pod\u00edvalo se na oba zkoprn\u011bl\u00e9 p\u0159\u00e1tele studen\u00fdm okem.<\/p>\n

Jeden z nich \u0159ekl: „Pak se na m\u011b pod\u00edval a jeho tlama byla otev\u0159en\u00e1 a j\u00e1 jsem jasn\u011b vid\u011bl na jeho zuby a jazyk … Mohu p\u0159\u00edsahat, \u017ee jeho hlava byla dlouh\u00e1 t\u0159i stopy a dv\u011b stopy \u0161irok\u00e1.“ Bytost se pak pokusila chytit tlamou racka v letu a pak se ukryl pod vodou.<\/p>\n

Po kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase se objevil znovu, tentokr\u00e1t jen dvacet metr\u016f od b\u0159ehu, kde ho vid\u011blo jeden\u00e1ct lid\u00ed, v\u010detn\u011b m\u00edstn\u00edho soudce, kter\u00fd okam\u017eit\u011b p\u00edsemn\u011b zaznamenal v\u0161echny v\u00fdpov\u011bdi sv\u011bdk\u016f.<\/p>\n

To nebyl jedin\u00fd p\u0159\u00edpad. Byly i jin\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed, kdy lid\u00e9 vid\u011bli Caddy, jak lov\u00ed a \u017eere kachny. A n\u011bkolikr\u00e1t lid\u00e9 pozorovali, jak se sna\u017e\u00ed chytit racka. V jednom p\u0159\u00edpad\u011b t\u0159i sv\u011bdci vid\u011bli, jak chytil jednoho a se\u017eral ho.<\/p>\n

V roce 1995 Paul LeBlond a jeho kolega Edward Busfild, b\u00fdval\u00fd vedouc\u00ed zoolog v kanadsk\u00e9m muzeu p\u0159\u00edrody, shrom\u00e1\u017edili 178 p\u0159\u00edpad\u016f, z nich\u017e \u010d\u00e1st m\u011bla i n\u011bkolik sv\u011bdk\u016f, kter\u00e9 se ud\u00e1ly v obdob\u00ed 1881 – 1994.<\/p>\n

Krom\u011b toho sebrali jeden\u00e1ct p\u0159\u00edpad\u016f, kdy bylo vyta\u017eeno z mo\u0159e nebo na b\u0159eh byly vyvr\u017eeny neobvykl\u00e9 zbytky nezn\u00e1m\u00fdch t\u011bl, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkter\u00e9 z nich – nebo v\u0161echny – mohly b\u00fdt ostatky nezn\u00e1m\u00fdch mo\u0159sk\u00fdch tvor\u016f. Jeden z t\u011bchto poz\u016fstatk\u016f byl vyfotografov\u00e1n, a toto sv\u011bdectv\u00ed povzbudilo Le Blonda a Busfilda k tomu, aby tvoru dali ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev – Cadborosaurus Willsi.<\/p>\n

Tato fotografie byla vytvo\u0159ena b\u011bhem l\u00e9ta 1937 na velryb\u00e1\u0159sk\u00e1 stanici na ostrovech Queen Charlotte, v bl\u00edzkosti hranic s Alja\u0161kou. Kdy\u017e porcovali ned\u00e1vno uloven\u00e9ho vorvan\u011b, v \u017ealudku bylo nalezeno velmi podivn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed, v podstat\u011b \u00fapln\u011b cel\u00e9. To bylo zabito a poz\u0159eno kr\u00e1tce p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e byl s\u00e1m zabit vorva\u0148, tak\u017ee tk\u00e1\u0148 nebyla p\u0159\u00edli\u0161 ovlivn\u011bna tr\u00e1vic\u00edm procesem ani rozkladem. Osadn\u00edci velryb\u00e1\u0159sk\u00e9 stanice se rozhodli tuto neobvyklou ud\u00e1lost zachytit na film.<\/p>\n

Tyto fotografie byly zachov\u00e1ny jako nejlep\u0161\u00ed d\u016fkaz o existenci alespo\u0148 jednoho tajemn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete v pob\u0159e\u017en\u00edch vod\u00e1ch Britsk\u00e9 Kolumbie. Fotografie zobrazuj\u00ed tenk\u00e9 had\u00ed stvo\u0159en\u00ed, o d\u00e9lce 10,5 stopy, s hlavou, velmi p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed psa, ale bez viditeln\u00fdch znak\u016f n\u011bjak\u00e9 srsti.<\/p>\n

Na konci ocasu byly z\u0159eteln\u011b ploutve a kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159edn\u00ed ploutve na i na spodn\u00ed stran\u011b krku. Ten byl zlomen, pravd\u011bpodobn\u011b vorvan\u011bm, za kter\u00fd ho popadl a zabil ho. O\u010dit\u00fd sv\u011bdek, kter\u00fd byl p\u0159\u00edtomen p\u0159i jeho vyvr\u017een\u00ed z \u017ealudku vorvan\u011b, \u0159ekl, \u017ee jeho dlouh\u00fd trup byl pokryt\u00fd chlupy, s v\u00fdjimkou jeho zad, kde m\u011bl jak\u00e9si zrohovat\u011bl\u00fd \u0161upiny nebo n\u011bco podobn\u00e9ho.<\/p>\n

Fotografie, nalezeny LeBlondem, maj\u00ed p\u0159\u00edpis, ve kter\u00e9m se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee byly odesl\u00e1ny do Pacifick\u00e9 biologick\u00e9 stanice v Nanaymo, na ostrov\u011b Victoria. Nicm\u00e9n\u011b, v laborato\u0159i se nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1znam o jejich p\u0159ijet\u00ed.<\/p>\n

V roce 1987 lodn\u00ed kapit\u00e1n Hagelund \u0159ekl, \u017ee jednou ulovil ml\u00e1d\u011b Cadborosaura. B\u011bhem rodinn\u00e9ho v\u00fdletu k mo\u0159i spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi \u010dleny rodiny vid\u011bl, jak se ve vod\u011b pohybuje n\u011bco divn\u00e9ho.<\/p>\n

P\u0159i dal\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed se uk\u00e1zalo, \u017ee to bylo mal\u00e1 bytost, nepodobn\u00e1 ni\u010demu zn\u00e1m\u00e9mu mo\u0159sk\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed, jemu\u017e vy\u010dn\u00edvala z vody hlava, p\u0159i\u010dem\u017e na h\u0159bet\u011b m\u011bl jak\u00fdsi vlnit\u00fd h\u0159eben.<\/p>\n

Toto mal\u00e1 stvo\u0159en\u00ed bylo uloveno a vyzvednuto na palubu jachty. Bylo 16 palc\u016f dlouh\u00e9, 1 palec tlust\u00e9 a v doln\u00ed \u010delisti m\u011blo mal\u00e9 ostr\u00e9 zuby. Na z\u00e1dech m\u011blo jak\u00e9si kolm\u00e9 desti\u010dky, zat\u00edmco spodn\u00ed \u010d\u00e1st trupu byla pokryta m\u011bkkou srst\u00ed. Dv\u011b mal\u00e9 ploutve vep\u0159edu a dv\u011b ploutve u ocasu dopl\u0148ovaly jeho vzhled. Zd\u00e1 sem, \u017ee to byl mlad\u00fd exempl\u00e1\u0159 bytosti, nalezen\u00e9ho uvnit\u0159 vorvan\u011b v roce 1937.<\/p>\n

Kapit\u00e1n Hagepund si uv\u011bdomil, \u017ee to byl velmi neobvykl\u00fd n\u00e1lez, a cht\u011bl dopravit n\u00e1lez do v\u011bdeck\u00e9 laborato\u0159e a proto jej um\u00edstil do plastov\u00e9 n\u00e1doby napln\u011bn\u00e9 mo\u0159skou vodou. Celou noc se mal\u00fd tvor zm\u00edtal v n\u00e1dob\u011b a sna\u017eil se dostat ven. Kdy\u017e se tyto zvuky st\u00e1valy \u010d\u00edm d\u00e1l zoufalej\u0161\u00edmi, Hagelund podlehl soucitu a vylil n\u00e1dobu i s tvorem do mo\u0159e. Uvid\u011bl jak mal\u00fd tvor odplaval rychle pry\u010d. Jin\u00fd takov\u00fd tvor nebyl dosud uloven.<\/p>\n

Existuj\u00ed i dal\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00fdch sv\u011bdk\u016f, kter\u00e9 vypov\u00eddaj\u00ed o tom, \u017ee v severoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Tich\u00e9ho oce\u00e1nu \u017eije jeden nebo n\u011bkolik druh\u016f velmi podivn\u00fdch zv\u00ed\u0159at. Jsou i dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o velk\u00fdch tvorech na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech – a to nejen na dn\u011b skotsk\u00e9ho jezera.<\/p>\n

V Lake-Nahuel-Uapi v argentinsk\u00fdch And\u00e1ch \u017eije pr\u00fd podobn\u00fd plesiosaurus zvan\u00fd Nauelito; dinosaura s dlouh\u00fdmi ploutvemi spat\u0159il v roce 1964 rusk\u00fd v\u011bdec v jeze\u0159e Chajyr na Sibi\u0159i, dal\u0161\u00ed dinosaurus, podle zpr\u00e1v ze Sibi\u0159e, \u017eije v jeze\u0159e Labyn-kyr, a stejn\u011b jako v p\u0159\u00edpad\u011b Caddyho, pam\u011btn\u00edci tvrd\u00ed, \u017ee \u00falovky z\u00edsk\u00e1v\u00e1 t\u00edm, \u017ee chyt\u00e1 let\u00edc\u00ed pt\u00e1ky. O existenci podobn\u00e9ho zv\u00ed\u0159e ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m jeze\u0159e Storsie jsou tak\u00e9 zpr\u00e1vy nejm\u00e9n\u011b od roku 1635. Toto jezero le\u017e\u00ed tak\u00e9 v centru zem\u011b, na okraji hor a je nejhlub\u0161\u00edm jezerem ve \u0160v\u00e9dsku. Zpr\u00e1vy popisuj\u00ed zv\u00ed\u0159e dlouh\u00e9 4 \u2013 14 m, s t\u011blem tlust\u00fdm a\u017e 1 metr, s dv\u011bma p\u00e1ry velk\u00fdch ploutv\u00ed, dlouh\u00fdm tenk\u00fdm krkem a malou hlavou. Z\u00e1hadn\u00fd tvor se stal n\u00e1vnadou pro turisty v m\u011bste\u010dku Estersund.<\/p>\n

Tak\u00e9 Japonsko m\u00e1 vlastn\u00ed monstrum – Issie, \u017eij\u00edc\u00edch v jeze\u0159e Ike. Nikdy ho v\u0161ak nespat\u0159ili zbl\u00edzka, ale v popisech se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u0161lo o velk\u00e9, snad a\u017e \u0161edes\u00e1t metr\u016f dlouh\u00e9 zv\u00ed\u0159e, soud\u011b podle jeho hrbu, kter\u00fd byl jasn\u011b viditeln\u00fd v dob\u011b, kdy se pohybovalo rychle na jeze\u0159e.<\/p>\n

V Nov\u00e9 Guineji na ostrov\u011b Nov\u00e1 Brit\u00e1nie maj\u00ed tak\u00e9 svou turistickou atrakci – Migaua. V lednu 1994 se skupin\u011b pracovn\u00edk\u016f japonsk\u00e9 TV poda\u0159ilo nato\u010dit na video ze vzd\u00e1lenosti t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i \u010dtvrtiny m\u00edle tvora dlouh\u00e9ho asi t\u0159icet t\u0159i stop, plovouc\u00edho p\u0159es zvln\u011bnou hladinu.<\/p>\n

V Severn\u00ed Americe je tak\u00e9 n\u011bkolik m\u00edst s neobvykl\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty, nejen Caddy. Podle star\u00fdch legend v jeze\u0159e Okanagan v Kanad\u011b \u017eije zv\u00ed\u0159e zvan\u00e9 Ogopogo, podobn\u00e9 hadu, a podle sv\u011bdk\u016f je 50 stop dlouh\u00e9. Dodnes po\u010det sv\u011bdk\u016f dosaduje 200.<\/p>\n

Mno\u017estv\u00ed zpr\u00e1v se vztahuje k jezeru Champlain, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed na hranic\u00edch americk\u00fdch st\u00e1t\u016f New York a Vermont a kanadsk\u00e9ho Qu\u00e9becu. Zv\u00ed\u0159e jm\u00e9nem Champ m\u00e1 d\u00e9lku asi 25 m, s ko\u0148skou hlavou, dlouhou \u0161\u00edj\u00ed a hrby. Zpr\u00e1vy o jeho spat\u0159en\u00ed Indi\u00e1ny sahaj\u00ed hluboko do minulosti. V l\u00e9t\u011b 1609 vid\u011bl monstrum Samuel de Champley – prvn\u00ed Evropan, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil tuto oblast a dal j\u00ed sv\u00e9 jm\u00e9no. Lid\u00e9 v\u0161ak hl\u00e1s\u00ed, \u017ee vid\u011bli i dal\u0161\u00ed podivn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed – rybu p\u011bt stop dlouhou, s malou hlavou, dlouhou tlamu se dv\u011bma \u0159adami ostr\u00fdch zub\u016f. Takov\u00fd tvor v\u0161ak m\u011bl vym\u0159\u00edt p\u0159ed mnoha mili\u00f3ny lety.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Obr. Z\u00e1hadn\u00fd tvor Caddy, lov\u00edc\u00ed pt\u00e1ky nedaleko od ostrova Vancouver v roce 1945, namalovan\u00fd o\u010dit\u00fdm sv\u011bdkem Wilfredem Gibsonem <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V roce 1972 americk\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 lo\u010f \u201eStein\u201c, je\u017e byla pr\u00e1v\u011b ned\u00e1vno za\u0159azena do struktur US Navy, vyplula ze sv\u00e9 z\u00e1kladny<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":674,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[19],"tags":[45,29],"class_list":["post-1348","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zahady","tag-more","tag-zivocichove"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1348","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1348"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1348\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1353,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1348\/revisions\/1353"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/674"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1348"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1348"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1348"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}