{"id":1313,"date":"2023-09-11T00:20:14","date_gmt":"2023-09-10T22:20:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1313"},"modified":"2024-03-04T02:35:03","modified_gmt":"2024-03-04T01:35:03","slug":"jsme-sami-ve-vesmiru-bez-otazniku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/09\/11\/jsme-sami-ve-vesmiru-bez-otazniku\/","title":{"rendered":"Jsme sami ve vesm\u00edru. Bez otazn\u00edku"},"content":{"rendered":"

Co kdy\u017e vzhled \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho \u017eivota nen\u00ed n\u011bco jednoduch\u00e9ho?<\/strong><\/p>\n

Co kdy\u017e vznik mnohobun\u011b\u010dn\u00fdch organism\u016f vy\u017eaduje vysoce nepravd\u011bpodobnou kombinaci geologick\u00fdch a astronomick\u00fdch n\u00e1hod? Tyto ot\u00e1zky daly vzniknout takzvan\u00e9 hypot\u00e9ze vz\u00e1cn\u00e9 Zem\u011b.<\/p>\n

Hypot\u00e9za vz\u00e1cn\u00e9 Zem\u011b<\/strong><\/p>\n

byla navr\u017eena v roce 2000 geologem Peterem D. Wardem (1949) a astronomem Donaldem Brownleem (1943).<\/p>\n

Hypot\u00e9za vz\u00e1cn\u00e9 Zem\u011b je hypot\u00e9za, kter\u00e1 tvrd\u00ed, \u017ee vznik a existenci mnohobun\u011b\u010dn\u00fdch a inteligentn\u00edch forem \u017eivota umo\u017enila p\u0159\u00edzniv\u00e1 kombinace n\u011bkolika r\u016fzn\u00fdch astrofyzik\u00e1ln\u00edch a geochemick\u00fdch podm\u00ednek nebo ud\u00e1lost\u00ed na Zemi, a proto je velmi nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by podobn\u00fdch m\u00edst bylo ve vesm\u00edru mnoho.<\/p>\n

Tito v\u011bdci tvrd\u00ed, \u017ee je velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, aby mikroskopick\u00fd \u017eivot byl ve vesm\u00edru zcela b\u011b\u017en\u00fd (extremofiln\u00ed bakterie), ale v\u00fdskyt na\u0161\u00ed formy \u2013 tedy slo\u017eit\u00e9ho, mnohobun\u011b\u010dn\u00e9ho, a dokonce inteligentn\u00edho \u017eivota je pova\u017eov\u00e1n za velmi vz\u00e1cn\u00fd jev. Hypot\u00e9za vz\u00e1cn\u00e9 Zem\u011b je \u010dasto spojov\u00e1na s „hypot\u00e9zou citliv\u011b upraven\u00e9ho vesm\u00edru“, kter\u00e1 tvrd\u00ed, \u017ee r\u016fzn\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed konstanty a z\u00e1kony mus\u00ed b\u00fdt velmi p\u0159esn\u011b upraveny, aby mohl vzniknout, existovat a fungovat n\u00e1\u0161 vesm\u00edr.<\/p>\n

Tato hypot\u00e9za je ranou t\u011bm nejoptimisti\u010dt\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edstav\u00e1m astrobiologie, a v\u016fbec v\u0161em nad\u0161enc\u016fm, kte\u0159\u00ed p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee vesm\u00edr je bohat\u011b zabydlen mno\u017estv\u00edm mimozemsk\u00fdch ras a civilizac\u00ed.<\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 sice, \u017ee \u017eivot je ve vesm\u00edru b\u011b\u017en\u00fd, ale pouze v jeho nejjednodu\u0161\u0161\u00edch form\u00e1ch, kter\u00e9 prok\u00e1zaly svou schopnost p\u0159e\u017e\u00edt v nejextr\u00e9mn\u011bj\u0161\u00edch prost\u0159ed\u00edch. Tot\u00e9\u017e ale nem\u016f\u017eeme \u0159\u00edci o \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9m \u017eivot\u011b, kter\u00fd je na podm\u00ednky prost\u0159ed\u00ed mnohem citliv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e mikrobi\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Nav\u00edc procesy, kter\u00e9 umo\u017enily vznik slo\u017eit\u00e9ho \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho, a posl\u00e9ze lidsk\u00e9ho \u017eivota, nejsou tak b\u011b\u017en\u00e9, jak jsme si doposud mysleli. Toto jsou jejich d\u016fvody:<\/p>\n

Sedm d\u016fvod\u016f, pro\u010d si myslet, \u017ee jsme ve vesm\u00edru sami<\/p>\n

1. Um\u00edst\u011bn\u00ed hv\u011bzdy<\/strong><\/p>\n

P\u0159edstavte si planety, kter\u00e9 jsou v bl\u00edzkosti galaktick\u00e9ho centra – jsou vystaveny smrteln\u011b vysok\u00fdm \u00farovn\u00edm radiace. Tak\u00e9 oblasti s vysokou hustotou hv\u011bzd jsou tak\u00e9 hrozbou v\u00fdbuchu supernov, kter\u00e9 p\u0159i explozi mohou v\u00e1\u017en\u011b ovlivnit \u017eivot na planet\u00e1ch vzd\u00e1len\u00fdch m\u00e9n\u011b ne\u017e 30 sv\u011bteln\u00fdch let. Kolem galaktick\u00e9ho st\u0159edu tak vznik\u00e1 naprosto ne\u017eivotaschopn\u00e1 koule o polom\u011bru 10 000 sv\u011bteln\u00fdch let. A na druh\u00e9 stran\u011b – nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed regiony tak\u00e9 nejsou vhodn\u00e9, proto\u017ee je zde m\u00e1lo prvk\u016f, jako je \u017eelezo, uhl\u00edk, dus\u00edk, nikl, ho\u0159\u010d\u00edk…, kter\u00e9 jsou nezbytn\u00e9 pro \u017eivot. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed pro eliptick\u00e9 galaxie. A tak – \u017eivot m\u016f\u017ee vzniknout pouze ve spir\u00e1ln\u00edch galaxi\u00edch.<\/p>\n

2. Ne jen ledajak\u00e1 hv\u011bzda je vhodn\u00e1<\/strong><\/p>\n

Evoluce pot\u0159ebuje sv\u016fj \u010das, tak\u017ee hv\u011bzda mus\u00ed \u017e\u00edt dostate\u010dn\u011b dlouho. To znamen\u00e1, \u017ee by nem\u011bla m\u00edt mnoho hmoty, proto\u017ee sv\u00e9 jadern\u00e9 palivo sp\u00e1l\u00ed velmi rychle a vyho\u0159\u00ed d\u0159\u00edve. Jako by to nesta\u010dilo, takov\u00e1 hv\u011bzda produkuje tak\u00e9 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed smrt\u00edc\u00edho ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00e9 planetu od jej\u00edho vzniku sterilizuje. Nemohou to b\u00fdt ani hv\u011bzdy, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzkou hmotnost, proto\u017ee zase vyd\u00e1vaj\u00ed mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie. Pokud vezmeme v \u00favahu, \u017ee 95 % hv\u011bzd v Galaxii m\u00e1 men\u0161\u00ed hmotnost ne\u017e na\u0161e Slunce, \u0159\u00edkat, \u017ee ta na\u0161e je typick\u00e1 hv\u011bzda, je trochu p\u0159ehnan\u00e9. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed pro v\u0161echny hv\u011bzdy slune\u010dn\u00edho typu s n\u00edzk\u00fdm mno\u017estv\u00edm t\u011b\u017ek\u00fdch prvk\u016f: sou\u010dasn\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed nena\u0161la \u017e\u00e1dn\u00e9 planet\u00e1rn\u00ed syst\u00e9my u hv\u011bzd, obsahuj\u00edc\u00edch m\u00e9n\u011b ne\u017e 40 % na\u0161eho Slunce.<\/p>\n

3. Planeta mus\u00ed b\u00fdt na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b<\/strong><\/p>\n

\u017divot pot\u0159ebuje vodu, a proto mus\u00ed planeta ob\u00edhat v takov\u00e9 vzd\u00e1lenosti od hv\u011bzdy, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje, p\u0159i jej\u00ed povrchov\u00e9 teplot\u011b, p\u0159\u00edtomnost kapaln\u00e9 vody: je to tzv. obyvateln\u00e1 z\u00f3na hv\u011bzdy. Nyn\u00ed, kdy\u017e hv\u011bzdy b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota m\u011bn\u00ed jas, m\u011bn\u00ed se v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu jejich obyvateln\u00e1 z\u00f3na. To ukl\u00e1d\u00e1 nov\u00e9 omezen\u00ed: dan\u00e1 planeta mus\u00ed b\u00fdt po celou svou historii v trvale obyvateln\u00e9 z\u00f3n\u011b. V\u00fdpo\u010dty nazna\u010duj\u00ed, \u017ee v na\u0161\u00ed Slune\u010dn\u00ed soustav\u011b je to z\u00f3na mezi 0,95 a 1,15 n\u00e1sobkem vzd\u00e1lenosti Zem\u011b-Slunce. Jak\u00e1 planeta tam je? Pouze na\u0161e. Tato situace se nepod\u0159izuje \u017e\u00e1dn\u00e9mu z\u00e1konu; je to n\u00e1hoda\u2026<\/p>\n

4. D\u016fle\u017eitost m\u00edt Jupiter<\/strong><\/p>\n

Orbit\u00e1ln\u00ed poloha planety podobn\u00e9 Jupiteru, je z\u00e1ludn\u00e1 ot\u00e1zka: kdyby se ten n\u00e1\u0161 Jupiter vytvo\u0159il o n\u011bco bl\u00ed\u017ee nebo m\u011bl o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed hmotnost, jeho gravitace by zabr\u00e1nila vzniku Zem\u011b. Mohli bychom si myslet, \u017ee k tomu je lep\u0161\u00ed nem\u00edt pobl\u00ed\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9ho plynn\u00e9ho obra. Velk\u00e1 chyba. Existence na\u0161eho plynn\u00e9ho obra byla z\u00e1sadn\u00ed pro \u201evymet\u00e1n\u00ed\u201c nebezpe\u010dn\u00fdch asteroid\u016f a komet ze Slune\u010dn\u00ed soustavy: bez Jupiteru by byl po\u010det desetikilometrov\u00fdch objekt\u016f \u2013 asteroid\u016f soudn\u00e9ho dne \u2013, kter\u00e9 by se srazily se Zem\u00ed, 10 000kr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e s Jupiterem.<\/p>\n

5. Na velikosti a geologii tak\u00e9 z\u00e1le\u017e\u00ed<\/strong><\/p>\n

Planeta nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1, jako je Mars, proto\u017ee by nevyv\u00edjela dostate\u010dnou gravita\u010dn\u00ed s\u00edlu, aby zabr\u00e1nila atmosf\u00e9\u0159e v \u00faniku do vesm\u00edru. Na druh\u00e9 stran\u011b hraje deskov\u00e1 tektonika z\u00e1sadn\u00ed roli v p\u0159irozen\u00e9m sklen\u00edkov\u00e9m efektu, tedy v tvorb\u011b plyn\u016f, jako je oxid uhli\u010dit\u00fd. To znamen\u00e1, \u017ee pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota na\u0161\u00ed planety je 18\u00baC a ne -25\u00baC. CO2 se v\u0161ak z atmosf\u00e9ry odstra\u0148uje reakc\u00ed s de\u0161\u0165ovou vodou za vzniku kyseliny uhli\u010dit\u00e9, kter\u00e1 kon\u010d\u00ed na mo\u0159sk\u00e9m dn\u011b. Pokud by se tento CO2 nevr\u00e1til do atmosf\u00e9ry, teplota by glob\u00e1ln\u011b klesla. D\u00edky deskov\u00e9 tektonice se do n\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm sopek vrac\u00ed CO2 a vytv\u00e1\u0159\u00ed pr\u016fm\u011brnou teplotu, kter\u00e1 umo\u017enila rozvoj \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho \u017eivota. Na druhou stranu, planeta zase mus\u00ed b\u00fdt geologicky aktivn\u00ed, aby m\u011bla dostate\u010dn\u011b siln\u00e9 magnetick\u00e9 pole k ochran\u011b \u017eivota p\u0159ed kosmick\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm.<\/p>\n

6. Pot\u0159eba velk\u00e9ho m\u011bs\u00edce<\/strong><\/p>\n

Na\u0161e planeta je jedine\u010dn\u00e1, proto\u017ee m\u00e1 v\u00fdjime\u010dn\u011b velk\u00fd satelit. Pokud by neexistoval, orientace zemsk\u00e9 osy by nebyla stabiln\u00ed, a v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu by doch\u00e1zelo k chaotick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m: to, \u017ee si u\u017e\u00edv\u00e1me pravidelnou \u0159adu ro\u010dn\u00edch obdob\u00ed po miliony let, je z\u00e1sluhou M\u011bs\u00edce. Bez n\u011bj by klimatologick\u00e9 d\u016fsledky chaotick\u00e9 variace osy rotace byly pro jak\u00fdkoli slo\u017eit\u00fd \u017eivot katastrof\u00e1ln\u00ed. Je vz\u00e1cn\u00e9, aby planeta m\u011bla velk\u00fd M\u011bs\u00edc?<\/p>\n

Ur\u010dit\u011b ano. Na\u0161e Zem\u011b ho m\u00e1, proto\u017ee kdy\u017e byla v plenk\u00e1ch, byla zasa\u017eena objektem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e Mars, a M\u011bs\u00edc povstal z trosek t\u00e9to sr\u00e1\u017eky. \u0160ance op\u011bt hr\u00e1la v n\u00e1\u0161 prosp\u011bch.<\/p>\n

7. Planeta je nebezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto pro \u017eivot<\/strong><\/p>\n

P\u011btkr\u00e1t mohl \u017eivot na Zemi bezezbytku zmizet. Nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik nastal p\u0159ed 250 mili\u00f3ny lety, kdy bylo ztraceno v\u00edce ne\u017e 90 % mo\u0159sk\u00fdch druh\u016f. Nikdo nev\u00ed, co se tehdy stalo, ale ohro\u017een\u00ed \u017eivota je v\u017edy p\u0159\u00edtomno. K tomu mus\u00edme p\u0159ipo\u010d\u00edst pozemsk\u00e9 jevy, jako doby, kdy se Zem\u011b zm\u011bnila jednu ledovou kouli. Teorie ledov\u00e9, nebo sn\u011bhov\u00e9 koule \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Zem\u011b zcela zamrzla \u010dty\u0159ikr\u00e1t, s glob\u00e1ln\u00edmi teplotami a\u017e -50\u00ba C. Posledn\u00ed takov\u00e1 doba se odehr\u00e1la asi p\u0159ed 700 miliony let, p\u0159ed slavnou kambrijskou exploz\u00ed, bezprecedentn\u00edm v\u00fdbuchem biologick\u00e9 rozmanitosti, kter\u00fd dal vzniknout v\u0161em form\u00e1m \u017eivota, kter\u00e9 dnes zn\u00e1me.<\/p>\n

Do jak\u00e9 m\u00edry na t\u011bchto zvl\u00e1\u0161tn\u00edch a jedine\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech kriticky z\u00e1vis\u00ed existence \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho \u017eivota? A je to n\u011bco b\u011b\u017en\u00e9ho, nebo je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed fakt?<\/p>\n

Fermiho paradox \u2013 Tak kde, k \u010dertu jsou, ti mimozem\u0161\u0165an\u00e9?<\/strong><\/p>\n

Italsk\u00fd fyzik, nositel Nobelovy ceny Enrico Fermi (1901-1954), jeden z p\u0159edn\u00edch postav jadern\u00fdch v\u00fdzkum\u016f, jednou v roce 1950, kdy st\u00e1le \u010detl v novin\u00e1ch o mimozemsk\u00fdch civilizac\u00edch, polo\u017eil sv\u00fdm koleg\u016fm v laborato\u0159\u00edch v Los Alamos ot\u00e1zku: Tak kde k \u010dertu jsou? A\u010d d\u011bl\u00e1me cokoli, nikde nem\u016f\u017eeme naj\u00edt nesporn\u00e9 d\u016fkazy, \u017ee mimozem\u0161\u0165an\u00e9 existuj\u00ed. Je \u0159ada teori\u00ed, kter\u00e9 vysv\u011btluj\u00ed Fermiho paradox v z\u00e1sad\u011b do t\u0159\u00ed skupin odpov\u011bd\u00ed:<\/p>\n

\u2022 mimozem\u0161\u0165an\u00e9 neexistuj\u00ed (ka\u017ed\u00e1 civilizace je po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b zni\u010dena)
\n\u2022 mimozem\u0161\u0165an\u00e9 existuj\u00ed, ale dosud nedo\u0161lo ke kontaktu
\n\u2022 mimozem\u0161\u0165an\u00e9 existuj\u00ed a \u010d\u00e1st lidstva s nimi komunikuje<\/p>\n

Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 jsou mrtv\u00ed<\/strong><\/p>\n

Mimozem\u0161\u0165an\u00e9 n\u00e1s je\u0161t\u011b nekontaktovali, proto\u017ee jsou mrtv\u00ed, \u0159\u00edk\u00e1 astrobiolog Adittya Chopra (1971) z Australian National University v \u010dl\u00e1nku, publikovan\u00e9m v \u010dasopise Astrobiology v roce 2016, on a jeho kolega Charley Lineweaver (1954) navrhli depresivn\u00ed hypot\u00e9zu. Podle n\u00ed je osud \u017eivota zpe\u010det\u011bn. Vysv\u011btluje zd\u00e1nliv\u00fd paradox, \u017ee \u017eijeme ve vesm\u00edru pln\u00e9m obyvateln\u00fdch planet, ale dosud jsme se nesetkali s \u017e\u00e1dnou jinou civilizac\u00ed, ani jsme nezachytili jejich r\u00e1diov\u00e9 zpr\u00e1vy.<\/p>\n

„Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm vysv\u011btlen\u00edm t\u00e9to situace je n\u00edzk\u00e1 pravd\u011bpodobnost v\u00fdskytu \u017eivota (a z\u00fa\u017een\u00ed mo\u017enosti \u017eivota, vzhledem ke slo\u017eitosti molekul\u00e1rn\u00ed struktury.\u201c<\/p>\n

Vysv\u011btluj\u00ed to tzv. p\u0159ek\u00e1\u017ekou Gaia: Jestli\u017ee \u017eivot vznik\u00e1 na planet\u011b, jen z\u0159\u00eddka se mu poda\u0159\u00ed se vyvinout dostate\u010dn\u011b rychle k regulaci emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f, a k udr\u017een\u00ed povrchov\u00e9 teploty planety tak, aby se udr\u017eela voda v kapaln\u00e9m stavu a tedy i jej\u00ed obyvatelnost.<\/p>\n

P\u0159ek\u00e1\u017eka Gaia nazna\u010duje, \u017ee<\/strong><\/p>\n

\u2022 dojde k podm\u00ednk\u00e1m, neslu\u010diteln\u00fdch s existenc\u00ed pro v\u011bt\u0161inu \u017eivota, kter\u00e1 se objevila na povrchu mokr\u00e9 skalnat\u00e9 planety, a
\n\u2022 mus\u00ed doj\u00edt k obydlen\u00ed pevnin planety.<\/p>\n

Podle modelu P\u0159ek\u00e1\u017eky Gaia, udr\u017een\u00ed planet\u00e1rn\u00ed obyvatelnosti je vlastnost, spojovan\u00e1 s neobvykle rychl\u00fdm rozvojem biologick\u00e9 kontroly t\u011bkav\u00fdch slou\u010denin na povrchu, spolu se vzd\u00e1lenost\u00ed od mate\u0159sk\u00e9 hv\u011bzdy a jej\u00ed sv\u00edtivost\u00ed.<\/p>\n

Auto\u0159i se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee d\u00edky k\u0159ehkosti \u017eivota v po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm stadiu se tento „z\u0159\u00eddka“ vyvine dostate\u010dn\u011b rychle, aby se uchytil.<\/p>\n

„Chcete-li vytvo\u0159it obyvateln\u00e9 planety, formy \u017eivota mus\u00ed regulovat emise sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f, jako je vodn\u00ed p\u00e1ra a oxid uhli\u010dit\u00fd, aby do\u0161lo k udr\u017een\u00ed stabiln\u00ed teploty povrchu,“<\/em> \u0159ekl Chopra.<\/p>\n

Dod\u00e1v\u00e1, \u017ee 4 miliardy let mohly b\u00fdt Zem\u011b, Mars i Venu\u0161e obyvateln\u00fdmi, ale jen za 1 miliardu let se z Venu\u0161e stalo horouc\u00ed peklo a z Marsu mraziv\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n

Lineweaver \u0159ekl, \u017ee kdyby vznikl mikrobi\u00e1ln\u00ed \u017eivot na t\u011bchto dvou planet\u00e1ch, selhal by v rychle se m\u011bn\u00edc\u00edm prost\u0159ed\u00ed. „Pozemsk\u00fd \u017eivot byl z\u0159ejm\u011b kl\u00ed\u010dem ke stabilizaci glob\u00e1ln\u00edho klimatu,“ dod\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

Podle v\u011bdc\u016f v\u011bt\u0161ina Zemi podobn\u00fdch planet ve vesm\u00edru, kter\u00e9 byly zpo\u010d\u00e1tku p\u0159\u00edzniv\u00e9 pro vznik \u017eivota, velmi rychle vyschla nebo zmrzla, proto\u017ee organismy zde nedok\u00e1zaly v\u010das prost\u0159ed\u00ed dlouhodob\u011b stabilizovat.<\/p>\n

\u201eVesm\u00edr tak m\u016f\u017ee b\u00fdt pln\u00fd mrtv\u00fdch t\u011bles, kde jsou p\u0159inejlep\u0161\u00edm starobyl\u00e9 zkamen\u011bl\u00e9 poz\u016fstatky zanikl\u00e9ho mikrobi\u00e1ln\u00edho \u017eivota, ale nikoli mnohobun\u011b\u010dn\u00fdch druh\u016f, jako dinosaur\u016f nebo humanoid\u016f. Ti pot\u0159ebuj\u00ed miliardy let ke sv\u00e9mu v\u00fdvoji,“ \u0159\u00edk\u00e1 Lineweaver.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Jsme prvn\u00ed\u2026 a pravd\u011bpodobn\u011b i posledn\u00ed<\/strong><\/p>\n

Zkusme trochu po\u010d\u00edtat:<\/p>\n

Vesm\u00edr „vznikl“ p\u0159ed 13,798 \u00b10,037 miliardami let. Jednu miliardu let pot\u00e9 trvalo, ne\u017e se zformovaly prvn\u00ed hv\u011bzdy od po\u010d\u00e1tku vesm\u00edru z prim\u00e1rn\u00edho vod\u00edku a helia. Ta hv\u011bzda, kter\u00e1 vznikla tam, kde jsme nyn\u00ed te\u010f, ho\u0159ela asi 7 miliard let. Pro\u010d to v\u00edme tak p\u0159esn\u011b? Proto\u017ee musela ho\u0159et dost dlouho, aby v n\u00ed, cestou jadern\u00e9 synt\u00e9zy \u2013 tedy spojov\u00e1n\u00edm atomov\u00fdch jader \u2013 vznikalo dostatek materi\u00e1lu pro vznik planet \u2013 kysl\u00edk, \u017eelezo, k\u0159em\u00edk, uhl\u00edk a dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 prvky, tedy v podstat\u011b v\u0161echny prvky Mend\u011blejevovy periodick\u00e9 tabulky prvk\u016f.<\/p>\n

Pot\u00e9, co tato hv\u011bzda doho\u0159ela, explodovala. Z jej\u00edch zbytk\u016f se celou jednu miliardu let formovalo na\u0161e Slunce, a cel\u00e1 Slune\u010dn\u00ed soustava. Ano, my v\u0161ichni, ka\u017ed\u00fd atom na\u0161eho t\u011bla, ka\u017ed\u00fd atom kysl\u00edku, kter\u00fd d\u00fdch\u00e1me, je produktem ho\u0159en\u00ed t\u00e9to d\u00e1vn\u00e9 hv\u011bzdy. A 5 miliard let trv\u00e1 na\u0161e Slune\u010dn\u00ed soustava. A jsme v sou\u010dasnosti.<\/p>\n

Zem\u011b, jej\u00ed\u017e st\u00e1\u0159\u00ed je asi 4,5 miliardy let, dob\u0159e sed\u00ed v uveden\u00e9m \u010dasov\u00e9m r\u00e1mci. Ukazuje se, \u017ee nikoho nepustila vp\u0159ed ve sv\u00e9m v\u00fdvoji. Ale ani nikoho nep\u0159edb\u011bhla.<\/p>\n

Znamen\u00e1 to, \u017ee ka\u017ed\u00e1 planeta mimozem\u0161\u0165an\u016f musela vzniknout z hv\u011bzdy, ve kter\u00e9 se vytvo\u0159ilo dostatek materi\u00e1lu pro jej\u00ed zformov\u00e1n\u00ed. A na to pot\u0159ebuje pr\u00e1v\u011b tyto miliardy let od vzniku vesm\u00edru.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy, je vysok\u00e1 pravd\u011bpodobnost, \u017ee na\u0161e planeta je prvn\u00ed, na n\u00ed\u017e za\u010dal \u017eivot. A my jsme tak\u00e9 prvn\u00ed inteligentn\u00ed bytosti ve vesm\u00edru.<\/p>\n

Nebo, \u0159e\u010deno optimisti\u010dt\u011bji \u2013 jsme prvn\u00ed generac\u00ed \u017eivota v tomto vesm\u00edru. A pokud n\u011bkde jsou na\u0161i brat\u0159i, pak budou velmi, velmi daleko.<\/p>\n

A pravd\u011bpodobn\u011b jsme i posledn\u00ed \u2026<\/p>\n

\u010ct\u011bte v\u00edce:<\/strong><\/em><\/p>\n

\u2022 Ward, P.D. – Brownlee, D. (2000) Rare Earth: Why Complex Life is Uncommon in the Universe, Copernicus Books<\/em>
\n\u2022 Ward, P.D. – Brownlee, D.: \u017divot a smrt planety Zem\u011b. (2004)<\/em>
\n\u2022 Gribbin, J. (2011). Alone in the Universe: Pro\u010d je na\u0161e planeta jedine\u010dn\u00e1. <\/em>
\n\u2022 Conway Morris, S. (2003) Life’s Solution: Inevitable Humans in a Lonely Universe, Cambridge University Press<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Co kdy\u017e vzhled \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho \u017eivota nen\u00ed n\u011bco jednoduch\u00e9ho?<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":429,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9,17,19],"tags":[58,60,59],"class_list":["post-1313","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","category-veda","category-zahady","tag-mimozemstane","tag-planety","tag-vesmir"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1313","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1313"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1313\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2117,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1313\/revisions\/2117"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/429"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1313"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1313"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1313"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}