{"id":1136,"date":"2023-08-03T00:34:45","date_gmt":"2023-08-02T22:34:45","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1136"},"modified":"2024-02-23T03:15:32","modified_gmt":"2024-02-23T02:15:32","slug":"monolit-na-prazskem-hrade","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/08\/03\/monolit-na-prazskem-hrade\/","title":{"rendered":"Monolit na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b"},"content":{"rendered":"

Na t\u0159et\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho hradu stoj\u00ed vysok\u00fd \u010dty\u0159bok\u00fd jehlan ze \u017euly.<\/strong><\/p>\n

Sv\u00fdmi rozm\u011bry i strohost\u00ed tvar\u016f p\u0159itahuje pozornost n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Nej\u010dast\u011bji se ptaj\u00ed na jeho v\u00fdznam. Ten byl v pr\u016fvodc\u00edch vydan\u00fdch po roce 1948 zaml\u010dov\u00e1n a o tom, \u017ee inici\u00e1torem jeho postaven\u00ed byl prezident T.G.Masaryk<\/em> ji\u017e nepadlo ani slovo. Pod\u00edvejme se tedy dnes trochu hloub\u011bji do jeho historie. Za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ed sedmdes\u00e1ti lety, kdy se upravoval Pra\u017esk\u00fd hrad na s\u00eddlo hlavy st\u00e1tu. Na t\u0159et\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed, p\u0159ed okny pracovny prezidenta m\u011bl b\u00fdt postaven pam\u00e1tn\u00edk t\u011bm, kte\u0159\u00ed polo\u017eili \u017eivoty za vznik samostatn\u00e9 republiky. Architekt J.Ple\u010dnik<\/em>, profesor vysok\u00e9 technick\u00e9 \u0161koly v Lublani, byl pov\u011b\u0159en proveden\u00edm \u00faprav nejen interi\u00e9r\u016f Hradu,ale i zahrad, n\u00e1dvo\u0159\u00ed a dal\u0161\u00edch prostranstv\u00ed. Ve v\u011bt\u0161in\u011b sv\u00fdch n\u00e1vrh\u016f d\u00e1val p\u0159ednost \u017eule pro jej\u00ed trvanlivost, zbarven\u00ed a i pro jej\u00ed hodnotu, spjatou se symbolikou vlastnost\u00ed \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda. \u010ceskou \u017eulou jsou vydl\u00e1\u017ed\u011bna nejen n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Ze \u017euly je i mohutn\u00e1 m\u00edsa v zahrad\u011b na ji\u017en\u00ed stran\u011b Hradu.<\/p>\n

Historie monolitu, nebo chcete-li obelisku, stoj\u00ed za pov\u0161imnut\u00ed. Je zaj\u00edmav\u00e1 jako v\u0161echny historie v\u00fdjime\u010dn\u00fdch v\u011bc\u00ed, zejm\u00e9na t\u011bch, kter\u00e9 jsou v\u00fdsledkem pr\u00e1ce mnoha lid\u00ed.<\/p>\n

Obelisk, starov\u011bk\u00e9 kultovn\u00ed sloupy vytesan\u00e9 z jednoho kusu kamene, m\u016f\u017eeme vid\u011bt v \u0159ad\u011b evropsk\u00fdch velkom\u011bst. Pa\u0159\u00ed\u017e a Lond\u00fdn se honos\u00ed vysok\u00fdmi a \u0161t\u00edhl\u00fdmi jehlany, dovezen\u00fdmi z Egypta v 19.stolet\u00ed, kdy byly ob\u011b velmoci na vrcholu sv\u00e9 s\u00edly. \u0158\u00edmsk\u00e9 obelisky jsou zna\u010dn\u011b star\u0161\u00edho data, ale m\u011bly stejn\u011b reprezenta\u010dn\u00ed v\u00fdznam pro \u0159\u00edmsk\u00e9 imp\u00e9rium. Egyptsk\u00e9 obelisky byly pokryty hieroglyfy oslavuj\u00edc\u00edmi \u017eivot zem\u0159el\u00e9ho fara\u00f3na. N\u00e1\u0161 pra\u017esk\u00fd jehlan pouze sv\u00fdm u\u0161lechtil\u00fdm tvarem a d\u016fstojn\u00fdm um\u00edst\u011bn\u00edm p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ob\u011bti \u010desk\u00e9ho i slovensk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/p>\n

V roce 1919 za\u010dalo p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po lomu, odkud by mohl b\u00fdt \u017eulov\u00fd blok z\u00edsk\u00e1n pro tento \u00fa\u010del. Po\u017eadavky nebyly nikterak skromn\u00e9. D\u00e9lka obelisku m\u011bla b\u00fdt 20 metr\u016f a \u017eula mus\u00ed b\u00fdt co nejkvalitn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Z\u00edskat takov\u00fd obrovsk\u00fd kus horniny, kter\u00fd m\u00e1 po\u017eadovan\u00e9 modrob\u00edl\u00e9 zbarven\u00ed, je bez trhlin, r\u016fzn\u00e9 zbarven\u00fdch vrstev a p\u0159i tom se mus\u00ed d\u00e1t dob\u0159e le\u0161tit, nebyla tehdy a nen\u00ed ani dnes \u017e\u00e1dn\u00e1 mali\u010dkost. V dobr\u00e9m lomu se najde jen jednou za \u010das. Takov\u00fd lom se na\u0161el a prezidentsk\u00e1 kancel\u00e1\u0159 mohla objednat monolit u firmy „Mr\u00e1kot\u00ednsk\u00e9 kamenolomy a stavebn\u00ed podniky akc. spol. Mr\u00e1kot\u00edn“. Akce byla financov\u00e1na ze soukrom\u00e9ho konta prezidenta.<\/p>\n

V nov\u011b odkryt\u00e9m lomu na vrchu Javo\u0159ice u Mr\u00e1kot\u00edna na \u010ceskomoravsk\u00e9 vrchovin\u011b za\u010daly v roce l922 pracovat dv\u011b des\u00edtky zku\u0161en\u00fdch kamen\u00edk\u016f na odpov\u011bdn\u00e9m d\u00edle – uvolnit ze sk\u00e1ly 22 metr\u016f dlouh\u00fd blok v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed p\u0159es 100 tun. N\u00e1maha v\u0161ak byla marn\u00e1. \u017dula nem\u011bla po\u017eadovan\u00e9 zbarven\u00ed.<\/p>\n

V lomu se d\u00e1vaj\u00ed znovu do pr\u00e1ce v roce 1923 a v l\u00e9t\u011b je k\u00e1men uvoln\u011bn. Pomalu a nam\u00e1hav\u011b jen pomoc\u00ed lan, p\u00e1k a v\u00e1lc\u016f je dopraven ze svahu k silnici, vedouc\u00ed na n\u00e1dra\u017e\u00ed do Tel\u010de. Monolit m\u00e1 p\u0159ed sebou desetikilometrovou cestu na transportn\u00edm podvozku, kter\u00fd dodala plze\u0148sk\u00e1 \u0160kodovka. Touto \u010d\u00e1sti dopravy je pov\u011b\u0159ena \u010deta \u017eenist\u016f z Pardubic se sv\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky. Jeden z pam\u011btn\u00edk\u016f, mr\u00e1kot\u00ednsk\u00fd rod\u00e1k, pan Vladim\u00edr Rod vzpom\u00edn\u00e1: „Polo\u017eili v d\u00e1lce asi 30 metr\u016f pra\u017ece, na n\u011b kolejnice, traktory pot\u00e1hly podvozky s n\u00e1kladem, voj\u00e1ci „tra\u0165“ rozebrali a p\u0159em\u00edstili ji 30 metr\u016f dop\u0159edu. Tak tato velmi t\u011b\u017ek\u00e1 a obt\u00ed\u017en\u00e1 doprava pokra\u010dovala. Proto byla zvolena nejkrat\u0161\u00ed cesta do Tel\u010de, po star\u00e9 silnici…“<\/em><\/p>\n

Zkratka v\u0161ak m\u011bla prudk\u00e9 stoup\u00e1n\u00ed a hned za Mr\u00e1kot\u00ednem v kopci se v zat\u00e1\u010dce p\u0159etrhlo ta\u017en\u00e9 lano a p\u0159epravn\u00edk s monolitem, kte\u0159\u00ed ru\u010dn\u00ed brzdy nedok\u00e1zaly zastavit se prudce \u0159\u00edtil z kopce. Narazil na vag\u00f3n s poloopracovanou \u017eulovou m\u00edsou pro \u00fa\u0159ad, kter\u00e1 vyu\u017e\u00edvala stejnou dopravu, uvolnil se z podvozku, spadl a zlomil se. Samoz\u0159ejm\u011b hned do\u0161lo k vz\u00e1jemn\u00e9mu obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed a v\u00fd\u010ditk\u00e1m mezi voj\u00e1ky a civilisty. P\u0159i\u0161la vnive\u010d \u010dty\u0159denn\u00ed pr\u00e1ce des\u00edtek lama\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed dostali \u017eulov\u00fd kolos k silnici za ohromn\u00e9ho vyp\u011bt\u00ed v\u0161ech sil.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b do roku 1926 byly zbytky monolitu na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Tel\u010di.<\/p>\n

Zakr\u00e1tko po nehod\u011b p\u0159i\u0161la nov\u00e1 objedn\u00e1vka, tentokr\u00e1t z ministerstva ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed. Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed kus \u017euly byl v lomu nalezen teprve po odstran\u011bn\u00ed zna\u010dn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed kamene. Vylomen\u00fd kus, v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed, byl dlouh\u00fd p\u0159es 13 metr\u016f, ale p\u0159i vylamov\u00e1n\u00ed se odlomila nep\u0159edv\u00eddan\u011b \u010d\u00e1st v d\u00e9lce asi t\u0159\u00ed metr\u016f. Jakost v\u0161ak byla prvot\u0159\u00eddn\u00ed, barva rovn\u011b\u017e. Hranol v\u00e1\u017eil 112 tun, co\u017e bylo asi o 20 tun v\u00edce ne\u017e m\u011bl monolit zlomen\u00fd p\u0159i p\u0159eprav\u011b. Pro sn\u00ed\u017een\u00ed rizika byl zvolen v\u011bt\u0161\u00ed pr\u016f\u0159ez bloku.<\/p>\n

Aby se neopakoval ne\u0161\u0165astn\u00fd p\u0159\u00edpad, zvolili odborn\u00edci jinou metodu p\u0159i doprav\u011b. Objednali ve \u0160kodovce v Plzni ocelovou p\u0159\u00edhradovou konstrukci, jakousi „klec“, kter\u00e1 monolit obklopovala, aby zachycovala p\u0159\u00edpadn\u00e1 nam\u00e1h\u00e1n\u00ed. Cel\u00e1 konstrukce spo\u010d\u00edvala na oto\u010dn\u00fdch san\u00edch. Zkonstruov\u00e1n\u00ed a v\u00fdrobu za\u0159\u00edzen\u00ed dok\u00e1zala \u0160kodovka za t\u0159i t\u00fddny. Jen tyto dopravn\u00ed pom\u016fcky v\u00e1\u017eily p\u0159es dvacet tun.<\/p>\n

San\u011b se pomoc\u00ed dvou kolov\u00fdch a dvou p\u00e1sov\u00fdch vojensk\u00fdch traktor\u016f posouvaly na v\u00e1lc\u00edch, po pe\u010dliv\u011b urovnan\u00e9 vozovce na siln\u00fdch desk\u00e1ch, v\u017edy po 40 metrech. Dopravu \u0159\u00eddili odborn\u00edci z ministerstva a p\u0159edev\u0161\u00edm pracovn\u00edci z lomu. Dne 7. listopadu 1925 po 42 denn\u00ed cest\u011b na vzd\u00e1lenost p\u0159ibli\u017en\u011b deseti kilometr\u016f byl monolit na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Bylo to poprv\u00e9, kdy byl v \u010ceskoslovensku dopravov\u00e1n po silnici tak t\u011b\u017ek\u00fd a rozm\u011brn\u00fd n\u00e1klad. Dva t\u00fddny nato byl polotovar obelisku pomoc\u00ed hydraulick\u00fdch zved\u00e1k\u016f za pouh\u00e9 dv\u011b hodiny nalo\u017een na speci\u00e1ln\u00ed \u0160kodov\u00e1ck\u00fd vag\u00f3n. Dal\u0161\u00ed den trvalo upevn\u011bn\u00ed n\u00e1kladu a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch dn\u00ed prov\u00e1d\u011bla komise \u017eelezni\u010dn\u00edch odborn\u00edk\u016f kontrolu, zda je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm cesty. Dne 3.prosince 1925 se speci\u00e1ln\u00ed vlak o osmi vag\u00f3nech s dopravn\u00edmi pom\u016fckami, vojenskou ostrahou a odborn\u00edky pro dopravu vydal na cestu do Prahy. Monolit i lokomotiva byly ov\u011bn\u010deny a nesly vlasteneck\u00e1 p\u0159\u00edm\u011bry o \u017eule a spole\u010dn\u00e9 s\u00edle n\u00e1roda. Cesta ub\u011bhla bez pot\u00ed\u017e\u00ed, za z\u00e1jmu a zdraven\u00ed obyvatelstvem po proj\u00ed\u017ed\u011bn\u00e9 trase. V c\u00edlov\u00e9 stanici Praze-Dejvic\u00edch z\u016fstal a\u017e do jara 1926, zv\u011bdav\u011b okukov\u00e1n Pra\u017eany. Odtud byl dopraven na Pra\u017esk\u00fd hrad. Zde byl pak opracov\u00e1v\u00e1n na kone\u010dn\u00e9 rozm\u011bry a le\u0161t\u011bn. V z\u00e1\u0159\u00ed 1923, kdy\u017e se bl\u00ed\u017eily oslavy prvn\u00edho desetilet\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky, byl na t\u0159et\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed, mezit\u00edm vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9m deskami rovn\u011b\u017e z mr\u00e1kot\u00ednsk\u00e9 \u017euly, p\u0159ipraven d\u016fkladn\u00fd z\u00e1klad a metr vysok\u00fd blok z vyle\u0161t\u011bn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 libereck\u00e9 \u017euly.<\/p>\n

Projekt\u016f na postaven\u00ed monolitu bylo n\u011bkolik. Nakonec bylo vystav\u011bno slo\u017eit\u00e9, pe\u010dliv\u011b propo\u010dten\u00e9 le\u0161en\u00ed a zdvihac\u00ed ocelov\u00e1 konstrukce. Tyto pr\u00e1ce a samotn\u00e9 zdvih\u00e1n\u00ed bylo pro zm\u011bnu, ale pravd\u011bpodobn\u011b pro dobr\u00e9 styky na ministerstvu ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed, byly zad\u00e1ny mont\u00e9r\u016fm z V\u00edtkovick\u00fdch \u017eelez\u00e1ren. Vzty\u010dov\u00e1n\u00ed monolitu trvalo od 25.\u0159\u00edjna do 1.listopadu 1928 a stalo se v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st\u00ed oslav jubilea republiky, sledovanou \u010deskou ve\u0159ejnost\u00ed.<\/p>\n

Od t\u00e9 doby stoj\u00ed v bl\u00edzkosti katedr\u00e1ly sv. V\u00edta a bronzov\u00e9 sochy sv. Ji\u0159\u00ed s celkovou v\u00fd\u0161kou 15,6 m, jeho spodn\u00ed z\u00e1kladna m\u00e1 stranu dlouhou 181 centimetr\u016f a t\u011bsn\u011b pod vrcholem se zu\u017euje na 123 centimetr\u016f. Spojen\u00ed \u010desk\u00e9, libereck\u00e1 \u017euly s \u017eulou z \u010deskomoravsk\u00e9ho pomez\u00ed je ur\u010ditou symbolikou i pro dne\u0161ek, nebo\u0165 pevn\u00e9 spojen\u00ed \u010cech a Moravy je jedn\u00edm z hlavn\u00edch p\u0159edpoklad\u016f pro dal\u0161\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nou existenci na\u0161eho st\u00e1tu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na t\u0159et\u00edm n\u00e1dvo\u0159\u00ed Pra\u017esk\u00e9ho hradu stoj\u00ed vysok\u00fd \u010dty\u0159bok\u00fd jehlan ze \u017euly.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1137,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[79,24],"class_list":["post-1136","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-historie","tag-cr","tag-evropa"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1136","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1136"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1136\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1138,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1136\/revisions\/1138"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1137"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1136"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1136"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1136"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}