{"id":1123,"date":"2023-07-27T00:41:17","date_gmt":"2023-07-26T22:41:17","guid":{"rendered":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/?p=1123"},"modified":"2023-07-22T01:58:00","modified_gmt":"2023-07-21T23:58:00","slug":"zahadne-zmizeni-britskeho-pluku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zahadyazajimavosti.cz\/index.php\/2023\/07\/27\/zahadne-zmizeni-britskeho-pluku\/","title":{"rendered":"Z\u00e1hadn\u00e9 zmizen\u00ed britsk\u00e9ho pluku"},"content":{"rendered":"

28. srpna 1915 britsk\u00fd odd\u00edl vstoupil do tajemn\u00e9ho „oblaku“ a nikdo nevy\u0161el na druh\u00e9 stran\u011b\u2026<\/strong> V roce 1965 se p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky z jednotky ANZAC (Australskoho a Novoz\u00e9landsk\u00e9ho expedi\u010dn\u00edho sboru)<\/em> se\u0161li, aby vzpomn\u011bli pam\u00e1tky ob\u011bt\u00ed a vzdali d\u00edk za sv\u00e9 p\u0159e\u017eit\u00ed v bitv\u011b u Gallipole, v evropsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Turecka. Mezi nimi byli i voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed slou\u017eili v \u017eenijn\u00edm odd\u00edlu – R. Newnes, F. Reinhardt a J.L. Newman.<\/p>\n

Na sch\u016fzce se prob\u00edral i podivn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd \u017eenist\u00e9 \u0159ekli novin\u00e1\u0159\u016fm. Jejich kolektivn\u00ed zpr\u00e1va byla zve\u0159ejn\u011bna v \u010dasopise UFO „Spaceview“ a pak se dostala i do knihy Jacquese Vallee „Passport v Magonii\u201c.<\/em><\/p>\n

Veter\u00e1ni tvrdili, \u017ee dne 28. srpna 1915 britsk\u00fd odd\u00edl vstoupil do tajemn\u00e9ho „oblaku“ a nikdo nevy\u0161el na druh\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n

\u201eZa\u010d\u00ednal den, jasn\u00fd, bez mr\u00e1\u010dku, prost\u011b n\u00e1dhern\u00fd st\u0159edomo\u0159sk\u00fd den, jak\u00fd by se tak\u00e9 dal o\u010dek\u00e1vat: na obloze bylo 6 nebo 8 stejn\u00fdch oblak\u016f ve tvaru bochn\u00edku chleba. Mraky byly p\u0159\u00edmo nad k\u00f3tou 60. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee i p\u0159es slab\u00fd v\u00edtr foukaj\u00edc\u00ed od jihu rychlost\u00ed 4 – 5 mil za hodinu, jejich um\u00edst\u011bn\u00ed ani tvar se nezm\u011bnil. Z na\u0161eho pozorovac\u00edho stanovi\u0161t\u011b, kter\u00fd se nach\u00e1zel 150 m nad \u00farovn\u00ed mo\u0159e, jsme vid\u011bli, \u017ee vis\u00ed ve v\u00fd\u0161ce n\u011bkde kolem 60 stup\u0148\u016f.<\/em><\/p>\n

Na zemi, p\u0159\u00edmo pod touto skupinou mrak\u016f, se nach\u00e1zel jin\u00fd mrak stejn\u00e9ho tvaru. Jeho rozm\u011bry byly asi 250 metr\u016f d\u00e9lka, 60 metr\u016f v\u00fd\u0161ka a 60 metr\u016f \u0161\u00ed\u0159ka. Mrak byl docela velk\u00fd a zd\u00e1lo se, jako by m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 pevnou strukturu. Nach\u00e1zel se ve vzd\u00e1lenosti od 280 do 320 m od m\u00edsta, obsazen\u00e9ho Brity.<\/em><\/p>\n

To v\u0161e sledovalo 22 voj\u00e1k\u016f 3. \u010dety 1. poln\u00ed roty ANZAC, v\u010detn\u011b m\u011b, z na\u0161ich z\u00e1kop\u016f na Rododendronov\u00e9m ostrov\u011b, asi 2300 metr\u016f na jihoz\u00e1pad od oblaku, le\u017e\u00edc\u00edho na zemi. Na\u0161e pozorovac\u00ed stanovi\u0161t\u011b bylo um\u00edst\u011bno p\u0159ibli\u017en\u011b 90 metr\u016f v\u00fd\u0161e od k\u00f3ty 60.<\/em><\/p>\n

Jak se pot\u00e9 uk\u00e1zalo, tento podivn\u00fd mrak obklopilo such\u00e9 koryto, nebo starou silnici na Kayadzhik-dere, a my jsme vid\u011bli bo\u010dn\u00ed okraje mraky, val\u00edc\u00edho se po zemi. Jeho barva byla stejn\u00e1 jako ostatn\u00ed mraky, sv\u011btle \u0161ed\u00e1.<\/em><\/p>\n

Brzy se objevil britsk\u00fd \u010dtvrt\u00fd Norfolksk\u00fd pluk, tj. n\u011bkolik set lid\u00ed, pochoduj\u00edc\u00edch po silnici nebo kan\u00e1lu ve sm\u011bru „k\u00f3ty 60“. Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eili k mraku, a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed pokra\u010dovali ve sv\u00e9 cest\u011b skrz n\u011bj, pak u\u017e z n\u011bj nikdo nevy\u0161el, aby se se\u0159adil do bojov\u00e9 sestavy k dobyt\u00ed „k\u00f3ty 60“.<\/em><\/p>\n

O hodinu pozd\u011bji, kdy\u017e posledn\u00ed osoba z pluku zmizela v oblaku, ten se velmi pomalu a postupn\u011b zvedl nad zemi jako oby\u010dejn\u00e1 mlha nebo oblak, aby se p\u0159ipojil k ostatn\u00edm mrak\u016fm na obloze. V tu chv\u00edli byly v\u0161echny mraky stejn\u00e9.<\/em><\/p>\n

Celou tu dobu skupina mrak\u016f i nad\u00e1le visela na jednom m\u00edst\u011b, ale kdy\u017e se onen oblak ze zem\u011b dostal na jejich \u00farove\u0148, v\u0161echny odpluly k severu, tedy ve sm\u011bru Trejsa, Bulharsko. B\u011bhem asi 45 minut byly v\u0161echny z dohledu.<\/em><\/p>\n

Pluk, o kter\u00e9m se zde hovo\u0159\u00ed, byl prohl\u00e1\u0161en za „zmizel\u00fd“ nebo „zni\u010den\u00fd“, a od por\u00e1\u017eky Turecka v roce 1918, Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed v prv\u00e9 \u0159ad\u011b po\u017eadoval vr\u00e1cen\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f sv\u00e9ho pluku.<\/em><\/p>\n

Turecko odpov\u011bd\u011blo, \u017ee nikdy nebyli zajati p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci tohoto pluku, nebojovali s n\u00edm v bitv\u011b a nev\u00ed nic o jeho existenci.<\/em><\/p>\n

Britsk\u00fd pluk v letech 1914-1918 \u010d\u00edtal asi 800-4000 voj\u00e1k\u016f. Ti, kte\u0159\u00ed sledovali tuto ud\u00e1lost, uv\u00e1d\u00ed: Turecko nebojovalo s t\u00edmto ztracen\u00fdm plukem, a nezajali z n\u011bj nikoho do zajet\u00ed.<\/em><\/p>\n

My, n\u00ed\u017ee podepsan\u00ed, kte\u0159\u00ed vyd\u00e1v\u00e1me toto prohl\u00e1\u0161en\u00ed, a to p\u0159i 50. v\u00fdro\u010d\u00ed v\u00fdsadku vojsk ANZAC, prohla\u0161ujeme, \u017ee v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 ud\u00e1losti jsou pravdiv\u00e9, a to od prvn\u00edho do posledn\u00edho slova.\u201c\u00a0<\/em><\/p>\n

Nikdo jin\u00fd ne\u017e UFO to b\u00fdt nemohlo – zaradovali se ufologov\u00e9.<\/p>\n

Ale dopis veter\u00e1n\u016f obsahuje nep\u0159esnost\u00ed: Jednotka 1\/4 nebyl pluk, ale prapor kr\u00e1lovsk\u00e9ho Norfolksk\u00e9ho pluku. Nav\u00edc, prapor nezmizel na poloostrov\u011b Gallipoli<\/em> v srpnu 1915, ani nikde jinde. Hr\u00e1l aktivn\u00ed roli v bojov\u00fdch akc\u00edch do konce roku 1915, kdy byl p\u0159evelen na jinou frontu. Jedinou \u010d\u00e1st\u00ed Norfolksk\u00e9ho pluku, ztracen\u00e9ho za docela podivn\u00fdch okolnost\u00ed, je prapor 1\/5.<\/p>\n

Ale to se stalo … 12, a ne 28. srpna!<\/p>\n

Poloostrov Gallipoli<\/em> je kr\u00e1sn\u00fd na ja\u0159e, ale v letn\u00edm slunci se m\u011bn\u00ed na jedno z nejv\u00edce nehostinn\u00fdch m\u00edst na Zemi. P\u0159ed o\u010dima ne\u0161\u0165astn\u00fdch voj\u00e1k\u016f ANZAC se objevil hrozn\u00fd obraz: sp\u00e1len\u00e1 a gran\u00e1ty rozryt\u00e1 zem\u011b, poset\u00e1 tis\u00edci mrtvol, kter\u00e9 nemohly b\u00fdt odstran\u011bny. \u017d\u00edzn\u00ed \u0161\u00edlen\u00ed mu\u017ei, myri\u00e1dy much, nal\u00e9t\u00e1vaj\u00edc\u00ed na z\u00e1kopy, rozn\u00e1\u0161eli \u00faplavici. Odvaha, s jakou se voj\u00e1ci vrhali proti kulomet\u016fm, nahradilo zoufalstv\u00ed, a smrt se zd\u00e1la v\u00edtanou \u00falevou od utrpen\u00ed.<\/p>\n

\u010c\u00e1sti Norfolksk\u00e9ho pluku<\/em> nem\u011bly \u010das se ani rozhl\u00e9dnout: 10. srpna je vysadili u Suvla a hned se ocitly v nesn\u00e1z\u00edch. Velitel Ian Hamilton<\/em> si myslel, \u017ee jedin\u00e1 \u0161ance na \u00fasp\u011bch je rychle nasadit \u010derstv\u00e9 s\u00edly do boje na hlavn\u00edm sm\u011bru. 12. srpna za\u010dal dal\u0161\u00ed ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u00fatok.<\/p>\n

Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee v\u0161echny prapory dostaly stejnou mapu: mapu oblasti, kde p\u016fsobila vojska ANZAC. \u010cas na pr\u016fzkum nebyl, a d\u016fstojn\u00edci nedostate\u010dn\u011b znali ter\u00e9n, ve kter\u00e9m se m\u011bl \u00fatok prov\u00e9st. \u00datok za\u010dal o 45 minut pozd\u011bji: ne ke v\u0161em prapor\u016fm do\u0161la v\u010das zpr\u00e1vo za\u010d\u00e1tku \u00fatoku! Turci p\u0159iv\u00edtali Brity urag\u00e1nem kulometn\u00e9 palby a \u0161rapnely. Pouze prapor 1\/5 pokra\u010doval v beznad\u011bjn\u00e9m \u00fatoku. Ian Hamilton pak o jeho osudu uv\u011bdomil ministra v\u00e1lky Kitchenera:<\/p>\n