Další vymyšlené postavy v historii nacistických UFO se objevily v Polsku v pracích Igora Witkowského. (1) (2)

 

 

V knize "Prawda o Wunderwaffe" (2000, česky 2009), přeložené němčiny, angličtiny i češtiny, napsal, že četl v odtajněných záznamech z výslechů obergruppenführera SS Jacoba Sporrenberga o projektu na vývoj antigravitace pro "létající talíř" s názvem "Die Glocke" ("Zvon"). (3)

Práce na projektu začaly v polovině roku 1944 v uzavřeném objektu SS, který se nachází v blízkosti Leybus (Lublin).

Po vstupu sovětských vojsk do Polska se projekt přestěhoval do dolu Venceslav u Ludvigsdorfu (Ludvikoviči), na severních výběžcích Sudet.

V rámci projektu "Zvon“ probíhaly pokusy s přístrojem v podobě zvonu z tvrdého, těžkého kovu a naplněným kapalinou, podobnou rtuti, fialové barvy. Tekutina byla uložena ve vysoké tenké nádržce o výšce jednoho metru, zabalená v obalu o tloušťce tří centimetrů. (obr.1)

Experimenty byly prováděny pod tlustým keramickým víkem, při tom se dva válce rychle otáčely v opačném směru. Látce, podobné rtuti, se říkalo "Kserum-525“. Každý experiment trval asi jednu minutu.

V aktivním stavu "Zvon" vyzařoval bledě modré světlo, a vědci se od něj drželi ve vzdálenosti 150 do 200 m.

Elektrická zařízení do této vzdálenosti obvykle přestala pracovat nebo v ních docházelo ke zkratu. V okruhu působení "Zvonu" byly umístěny různé rostliny, zvířata a živé tkáně.

Během první série testů, prováděných od listopadu do prosince 1944, byly všechny vzorky téměř zničeny - tekutiny, včetně krve, se srazily a rozpadly na jednotlivé složky. V rostlinných tkáních došlo k úbytku nebo zmizení chlorofylu, za čtyři nebo pět hodin rostlina zůstala úplně bílá.

Po 8-14 hodin došlo k úplnému rozkladu, ale na rozdíl od obvyklého rozkladu nebylo doprovázeno zápachem. Rostliny se přeměnily na něco, podobného oleji.

První výzkumný tým se rozpadl kvůli smrti pěti vědců ze sedmi.

Ve druhé sérii experimentů, zahájené v lednu 1945, byly účinky mírně sníženy. Lidé, kteří se podíleli na experimentech, si stěžovali na malátnost, bez ohledu na ochranný oděv.

Těsně před koncem války speciální komando SS odvezlo "Zvon" a veškerou dokumentaci na neznámé místo.

Šedesát dva vědců, kteří se podíleli na projektu, byli zastřeleni SS mezi 28. dubnem a 4. květnem 1945 z příkazu Schporrenberga.

Witkowski ukázal i místo, kde stál "zvon". V blízkosti dolu stojí železobetonová konstrukce, skládající se z dvanácti masivních sloupů o výšce 15 m, které jsou propojeny nosníky, jež tvoří kruh o průměru 33 metrů. V horní části kruhu trčí šrouby. (obr. 2)

Světová sláva šachty Venceslas přišla poté, co Igor Witkowski převyprávěl tuto legendu britskému novináři Nick Cookovi, který sbíral materiály o antigravitaci.

Po vydání Cookovy knihy "Lov na nulový bod" (4) o projektu "Zvon" píše kdekdo. (5)

Jenže Witkowskému, který se díky svému „objevu“ značně zviditelnil, začaly první problémy.

V srpnu 2005 německý badatel Gerold Schelm se vydal do této oblasti, a našel přesně stejné betonové konstrukce, jako u šachty Venceslas, za plotem fungujícího závodu Zečnice. Stavba podpírala velký parokondensátor. obr. 3 (6)

Stavby u dolu se ukázaly také jako pozůstatky parokondensátoru u závodu na výrobu dynamitu "Dynamit AG Fabrik Ludwigsdorf zur Verwertung chemister Erzeugnisse", jehož ruiny jsou v blízkosti. Továrna dodávala své výrobky do mnoha dolů v Sudetech až do začátku války.

Zastáncům létajících talířů Třetí říše z nějakého důvodu nevadí, že v okolí rampy pro diskolet je dílna na výrobu dynamitu, která se nachází pouhých 70 metrů od ní.

Některé prvky svého příběhu jakoby Witkowski okopíroval z málo známého románu o dobrodružstvích Indiana Jonese…

Obergruppenführer SS Jacob Sporrenberg (7) opravdu existoval, ale nemohl se zúčastnit událostí popsaných Witkowským.

21.listopadu 1944 převzal vedení policie a četnictva v jižním Norsku, kde byl 11. května 1945 zajat Brity. 3.října 1946 byl předán polským orgánům.

Za genocidu, páchanou obergruppenführerem Sporrenbergem jako asistentem Ericha Kocha a šéfa policie v Lublinu, jej soud odsoudil k smrti a byl veřejně oběšen ve Varšavě dne 6. prosince 1952.

Žádné specifické protokoly z výslechu "sovětské kontrarozvědky", vzpomínané Witkowským, nebyly a ani být nemohly.

Odkazy

(1) Igor Witkowski. Internet: http://www.igorwitkowski.com/ 
(2) Igor Witkowski.Wikipedia, Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Igor_Witkowski  
(3) Witkowski, I.: Pravda o Wunderwaffe. AOS Publishing, Ústí n.L., 2009
(4) Cook N.: The Hunt for Zero Point: Inside the Classified World of Antigravity Technology. L., 2001
(5) Farrell, J.P.: SS Brotherhood of the Bell: The Nazi's Incredible Secret Technology. Adventures Unlimited Press, 2006
(6) Schelm, G.: The Henge at Ludwikowice. Poland - test rig for the NAZI-Bell? November 2005. Internet: http://www.bielek-debunked.com/Henge/The-Henge.pdf  
(7) Jacob Sporrenberg. Wikipedia, Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Jakob_Sporrenberg

Pokračování

Čtěte více

  • Kol. aut.: Jak to bylo s nacistickými létajícími talíři? – sborník článků s kompletním rozborem legendy a dalších příbuzných oblastí z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017. 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1082