Na severu Irkutské oblasti, u obce Bogučanka byla z uhelné sloje vytěžena naprosto pravidelná kamenná koule o průměru 60 cm. Kouli vyrýpl exkavátor společně s uhlím. A to mělo stáří několik desítek miliónů let, kdy lidé ještě prokazatelně nežili.

 

Nález záhadné koule vyvolal senzaci a zájem mnoha lidí. Těžařská firma proto musela zamezit přístupu zvědavců do odkrytého dolu za pomoci ozbrojené ochranky. Přesto badatelé hlásí, že v povrchovém dole se nachází i další koule o průměru kolem 45 cm do 1 metru, některé rozbité. (obr. 1,2,3) Původní naleziště je už částečně zasypáno. Vědci se tedy k místu nálezu nemají šanci dostat.

Materiál koulí je pórovitý, podobný pemze nebo pískovci, dobře vstřebává vodu. Přesto je velmi tvrdý, ani ostrý nůž do něj neudělal žádnou rýhu. To geology překvapilo. Podobné koule, které dříve bagry vyrýply, se podařilo lehce rozpůlit na dvě poloviny. Uvnitř nic zvláštního nebylo.

Bogučanské koule jsou posledními nálezy záhadných koulí. Ty nejznámější, kostarické koule, vzrušují vědce i badatele už více jak 60 let. Ve 40 letech 20. století je objevili dělníci na banánových plantážích. Byly různých velikostí – od 10 cm do 3 m a hmotnosti pod 20 tun – i různého materiálu – vulkanické horniny i žuly.

Některé koule vypadaly, jako by byly vyrobeny a ustaveny na místo celkem nedávno, jiné byly zapadlé až do poloviny v zemi. Některé koule byly vykopány při různých zemních pracích z hloubky až 2 metry. Hlouběji je ještě nikdo nehledal. (1)

Kostarické koule (obr. 4) nejsou ve Střední Americe jediné. V mexických stříbrných dolech se našly podobné koule. Na rozdíl od nich se v Guatemale našly tyto koule na vrcholcích hor ve výšce až 2000 m n.m.

O nálezu koulí psal také bývalý velvyslanec ČSSR v Kostarice František Toth, který podnikl s archeology výpravu na pacifický ostrov Isla del Cano (Ostrov mrtvých), 30 km od pobřeží Kostariky. Jím nalezené koule o průměru 50 - 60 cm byly na kopcích ve výšce 200 m nad úrovní mořské hladiny. (2)

Blízkost tajemných civilizací a jejich kultovních staveb vyvolává mnohé otazníky. Proč byly vytvořeny? Jakou měly úlohu? Patřily jim vůbec nebo jsou daleko starší a patřící nějaké jiné civilizaci? Na některé z nich jsou patrné stopy po nástrojích i jakési nápisy. Nikdo už nezjistí, zda tyto stopy jsou původní, nebo až novodobé.

Část kostarických koulí má na sobě jakési ornamenty, o nichž se badatelé domnívají, že jde o souhvězdí.

Také geologové mají své poznatky a hypotézy. Kamenné koule, nalézané v uhelných slojích, znají jako železité konkrece, v jejichž centru se nachází organické zbytky, minerální nebo bakteriální shluky, které tvořily základ růstu těchto koulí. Někteří vědci tvrdí, že konkrece se mění v kouli a rovnoměrně roste, když se na ní nabalují další vrstvy ve všech směrech. Pravou líhní takových koulí bylo oceánské dno. Kolem pozůstatků mušlí a ulit, rybích kostí, vodních řas a měkkých usazenin, se pohybem vodních proudů na ně nabalují další vrstvy. Když moře ustoupilo, tyto koule se ocitly na souši.

Jiní vidí původ kamenných koulí v krystalizaci vulkanického magmatu. Další zase ve vyplňování prázdných bublin (jako v dírách v ementálu) písčitých hornin. A jejich objevení se na povrchu bylo způsobeno tím, že okolní měkčí horniny posupně zvětraly.

Je hypotéza, že koule vznikají v jámách a dutinách horských řek, kde se kameny stále otáčí v proudu dopadající vody.

Archeologové s geology zásadně nesouhlasí. Je sice pravda, že některé koule může vytvořit příroda. Ale velké koule z žuly, neobyčejně tvrdé a zhotovené s nebývalou přesností?

Samuel K. Lothrop (1892 – 1965), archeolog z Harvardské univerzity, první přesně změřil přesnost kostarických koulí. Potvrdil vysokou kvalitu jejich opracování. Nerovnosti od ideálního tvaru koule nejsou větší než 2 mm.

Vědci nachází u koulí různé předměty dávných civilizací. Ale i tak byly koule zcela určitě nalezeny jinde, než vznikly a byly opracovány. Kdo se ale s nimi vláčel různé vzdálenosti? Možná se tak dělo ze stejného důvodu, jako i megality byly dopravovány mnoho kilometrů?

Je ovšem zajímavé, že v kronikách Kostariky, které se vedou od roku 1512, není ani jediná zmínka o těchto kamenných koulích. Pokud náležely k nějakému dávnému kultu, je zřejmé, že o nich lidé mlčeli, aby je uchránili před ničením horlivých misionářů. Ale i tak to nebyl důvod, aby unikly pozornosti kronikářů.

Kde se ještě nachází kamenné koule? 

Ve středoamerických republikách - v Kostarice, Guatemale a Mexiku.

Obr. 4. Kostarická koule

Ruská federace – kromě již zmíněných z Irkutské oblasti u Bogučanska byly velmi dokonalé koule nalezeny u obcí Bukobaj v Sol-Ileckém okrese Orenburgské oblasti.

Několik desítek koulí se nachází asi 5 km západně od Žirnovska ve Volgogradské oblasti. V letech 2002 – 2003 byly některé z nich zničeny bagristy při stavbě ropovodu.

Mnoho kamenných koulí až do 2 m v průměru je na arktickém ostrově Čampa na Zemi Františka Josefa.

V roce 2007 byly objeveny u Gelendžiku, na dně Černého moře, v hloubce 10 – 25 m, kamenné koule o průměru 0,7 – 1 m. Ty menší byly dopraveny na břeh. Geologové i historici vydali prohlášení, že jde o uměle vyrobené koule, navíc je na něm jakýsi vystupující šev a písmeno X. Objevil se názor, že jde o náboje do nějakého obřího katapultu, ale není známo, že by kdy takový stroj existoval.

V Kazachstánu v pískovcovém lomu bylo z velké hloubky vykopáno několik velkých koulí.

V roce 1969 se při výbuchu v kamenolomu v Eifelu (v SRN, východní část Arden), odhalila ideální koule o průměru asi 5 m a hmotnosti asi 100 tun.

V ČR se vyskytují koule u Vidče (u Rožnova pod Radhoštěm) ve starém kamenolomu. Při odtěžování pískovce zde byly obnaženy velké kulovité objekty o průměru až tří metrů, převážně eliptického či vejčitého tvaru. Ze skalní stěny vyčnívají zapuštěné polokoule dalších a na úpatí doposud volně leží velké oválné balvany.

Velké "kamenné vejce" přesunuli místní občané ke kostelu. (3) Dále se nacházejí u obce Olšany, Staré Hamry (4), Lužná u Rakovníka (5).

Slovenská republika – Megoňky, Klokočov (okr. Čadca) Z přímky, zkonstruované od slovenských Megoněk, přes Vidče a Olšany, se badatel Jiří Matějka domnívá, že místa nálezů mají geometrickou zákonitost. Ze vzdálenosti 46,1 km se dostává i na obec Hulín, a tvrdí, že tam kdysi koule také mohly být. Dnešní Hulín prý mohl být původně Gulín (Kulín). (6) Z této přímky může vyplývat pouze to, že tudy vedlo pobřeží pravěkého moře, kde koule vznikly. Tyto koule jsou zcela přírodního původu a jejich kulový tvar je zřetelný jen při určitém natočení pro efektní fotografii.

 

Obr. 5 Geolog Robert Schoch u bosenských koulí 

Další kamenné koule se nachází v Srbsku u obce Vareška od roku 1970 - obr.6 (7), v Bosně byly kamenné koule objeveny v horách (8) obr.5.

Obr. 6 Koule v Srbsku

Odkazy

(1) Lagovskij, V.: В эти каменные шары боги играли в футбол? Komsomolskaja Pravda, 18.9.2008, Internet: https://www.kp.ru/daily/24166.3/378367/  

(2) Toth, František: Kamenné koule - megalitická záhada světa. ZAZ, č. 6/11, ročník 2/1993. ZaZ, 28.5.2014. Internet:
http://www.zahadyazajimavosti.cz/megality/481-kamenne-koule-megaliticka-zahada-sveta-1  

(3) NX - CZ.VS - Vidče - kamenné koule. Megalit. Internet: http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mvidce/mvidce.htm  

(4) NX - CZ.FM - Staré Hamry - Kamenné koule. Megalit. Internet: http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/msthamry/msthamry.htm  

(5) NX - CZ.RA - Lužná - Kamenné koule. KPUFO.CZ Megalit. Internet: http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mluzna/mluzna.htm  

(6) Matějka, J.: Kamenné koule: Česko-slovenská linie. WM magazín, 2001. Internet: http://www.matrix-2012.cz 

(7) Vareška: "LAS BOLAS GRANDES". Vares. Internet: http://www.vares.pp.se/bobovac/anniversary/arhiv1/kugla.htm

(8)  red: Bosenské kamenné koule. ZaZ, 14.3.2017. Internet: http://www.zahadyazajimavosti.cz/nazory/926-bosenske-kamenne-koule  

Čtěte dále


***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1097