Marťané napadli Zemi 30. října 1938

 

 

 

Následná analýza dopadů rozhlasového vysílání rozhlasové hry „Válka světů“ uvedla, že 1,7 milionů Američanů uvěřilo v jejich přistání. Nicméně, na konci 90. let 20. století sociolog Robert E. Bartholomew z Univerzity Jamese Cooka prokázal, že panika nebyla tak rozsáhlá.

Dramatizace „Války světů“ v režii Orsona Wellese a Divadla Merkuria pro CBS byla tradičně považována za jeden z milníků v historii masové komunikace, demonstrace velké síly rádia v roce 1938.

Schopnosti režiséra a spisovatele, přesvědčivé herecké výkony a některé dnes primitivní speciální efekty přesvědčily prý stovky tisíc Američanů o živém popisu mimozemské invaze.

„Válka světů“ od Orsona Wellese byla adaptací románu Herberta G. Wellse, publikového v roce 1898. Román se také dočkal zfilmování Stevenem Spielbergem v roce 2005.

Původní příběh vypráví o útoku z Marsu na viktoriánskou Anglii a popsal útočníky jako zvláštně vypadající bytosti se slintajícími ústy ve tvaru V, velkýma očima, chapadly, dýchacími potížemi a pomalými pohyby. Cizinci procházeli krajinou a všechno ničili.

Orson Welles považoval původní příběh pro amerického posluchače za příliš nudný a tak změnil jak místo děje, a navíc jej umístil do skutečných ulic, všeobecně známých míst a budov.

Umístil tedy místo děje a invazi do Grovers Mill (New Jersey, USA). Tam přistála první kosmická loď z Marsu. Invaze přerušila koncert a po zmatených zprávách o záblescích, ohni a explozích hlasatel řekl: "Nemůžeme pokračovat v našem přenosu z Grovers Mill."

Do programu vstoupili vojenští činitelé, vědci a dokonce i státní tajemník, aby oznámil "vážnost situace" a požádali občany, aby zůstali v klidu a spolupracovali s orgány zabývajícími se bojem s „impozantním nepřítelem.“ To vše, spolu s vystoupením fiktivních činitelů, udělalo příběh věrohodným.

  • "Musíme udržet svou víru v Boha, každý z nás musí i nadále plnit své povinnosti, dokud se můžeme bránit, aby nepřítele zničil sjednocený národ, odvážný a oddaný pro zachování lidské nadřazenosti na této Zemi."

"Posluchači byli vyděšeni a hru pochopili jako skutečnou válku," napsal 31. října 1938 The New York Times a zdůraznil, že mnoho lidí se snažilo uprchnout před útokem z Marsu a policie byla zahlcena telefonáty.

Odborníci z University v Princetonu, kteří po uvedení pořadu analyzovali situaci, uvedli, že atmosféru zesílili panikáři, kteří tvrdili, že viděli plameny na bitevním poli, cítili bojový plyn a slyšeli zvuk střelby.

Sociologové dnes poukazují na sílu médií, která ani tak nezpůsobila davovou psychózu, ale stala se tvůrcem mýtu, že velká část obyvatelstva vzala vážně mimozemskou invazi.

"Nicméně nové šetření ukázalo, že šíření paniky, jak bylo popsáno po události, bylo značně přehnané," řekl Bartolomew, který připustil, že "není pochyb o tom, že mnozí Američané byli opravdu vyděšení." Marťané vyděsili mnoho posluchačů, ale nikoli 1,2 milionu, ale pouhé tisíce.

Mnoho lidí dosud věřilo ve „Válku světů“ podle toho, jak byla prezentována. Faktem však je, že v průběhu pořadu šly čtyři reklamy, které jasně ukázaly, že jde o fikci. Navíc v závěru Orson Welles připomněl, že je to všechno vtip na Halloween.

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1096