Jacques Bergier: Terasa v Baalbeku (2)

Mimozemské v dějinách

Navzdory tomu, co se tak často tvrdí, nic tedy nedokazuje, že baalbecké desky byly vytvořeny Římany či nějakou jinou známou rasou. Je samozřejmé možné, že Agrestovo vysvětlení je naivní, neboť je vždy neopatrné přičítat mimozemským či dávným civilizacím chování nebo motivy založené na technologii, jakou známe my ve 20. století. Nic nedokazuje, že Inteligence nebo plémě, které jim slouží, užívá kosmických lodí či nukleární energie. Možná mají techniku méně primitivní. A konstrukce i účel desek v Baalbeku odpovídají možná takovým pojmům, které nám úplně unikají.

Buď jak buď je jisté, že Římané neměli zvedací aparaturu, která by dovolila manipulovat s deskami o tisíci tunách na velké vzdálenosti. Bezpochyby našli tyto desky v bezprostřední blízkosti místa, kde postavili chrám. Kdo však vyrobil původně tyto desky (opracování pilou je z doby Římanů), je už úplně jiná historie.

Je žádoucí, aby byly v této oblasti provedeny vykopávky. Uchování tajemství po velmi dlouhou dobu je specialitou Blízkého východu. Známe historii rukopisů Mrtvého moře. Příklad s elektrickými monočlánky je ještě nápadnější.

První tyto monočlánky byly objeveny v roce 1930 v Khujut Rabu poblíž Bagdádu. Deset dalších bylo objeveno později v Ctesiphonu. Zmínka o těchto monočláncích v Jitru kouzelníků vzbudila velký zájem a zvědavost a bylo zahájeno vyšetřování. Bylo zjištěno, že bagdádští zlatníci užívali stejných postupů na začátku 20. století jako monočlánky z 2. století. Tajemství bylo dobře stráženo.

Zlatníci ostatně nadále praktikují elektrolytické zlacení, používají sektorový proud a usměrňovač proudu.

Rovněž je zajímavé znovu prozkoumat ostatní podivné jevy, které se v této oblasti objevily. Nebudeme hovořit o Bibli, která byla předmětem jedné knihy v této edici (Jean Sendy: „La luné, olé de la Bible“), řekněme jenom, že Ezechielova kola stojí za podrobné prozkoumání, jaké se v současné době dělá. Jejich popis vskutku vnucuje myšlenku na nějaký pilotovaný létající přístroj.

Na druhé straně je zajímavé zmínit se trochu o slovanské versi Enochovy knihy. Enochova kniha je knihou apokryfickou, jež není považována za součást Starého Zákona. Na západě se objevuje v 18. století, ale již dříve se objevuje ve slovanských zemích, a to v různých dobách, nejdříve okolo 16. století našeho letopočtu. Enoch v této knize vypráví: „Navštívili mne dva muži velmi vysoké postavy, tak vysoké, že jsem takovou na Zemi nikdy neviděl. A jejich obličeje zářily jako slunce a jejich oči byly jako hořící lampy. A oheň tryskal z jejich rtů. Jejich šaty se podobaly peří. Jejich nohy byly nachové, jejich oči zářily více než sníh. Nazývali mne mým jménem“. Enoch pak navštěvuje sedm světů odlišných od našeho. Vidí tam létající stvoření s krokodýlími hlavami a lvími ocasy a nohami. V sedmém světě se osobně setká se stvořitelem světů, který mu vysvětlí utvoření Země a Sluneční soustavy.

Seriózní sovětští vědci si myslí, že se může jednat o zkreslení vyprávění o návštěvě mimozemšťanů na Zemi a o návratu člověka, který cestoval s nimi. Zdůrazňují fakt, že Enoch tvrdí, že pro něho cesta trvala pár dní, kdežto na Zemi uplynula staletí než se vrátil. Totéž oznamuje relativita pro rychlosti blízké rychlosti světla. Enochova kniha, i když bychom ji považovali za výtvor 10. století, i když by nebyla současnicí Bible, byla v každém případě starší než teorie relativity.

Výpočty amerického astrofyzika Carla Sagana ukazují, že mezihvězdné návštěvy by mohly mít přibližnou frekvenci tisíc let. Já osobně se stavím k těmto výpočtům skepticky, protože jsou založeny na rychlosti limitní a já si myslím, že by tento limit byl neměnným přírodním zákonem, a že s jistotou platí i pro civilizace vyspělejší než je naše.

V každém případě není vyloučeno, že Enochova kniha obsahuje popis návštěvníků v Nazca, těch, kteří vytvořili mapy Piri Reise, těch, kteří vytesali desky v Baalbeku. Až se skutečně seznámíme s rukopisy Mrtvého moře (žádná jejich necenzurovaná verse nebyla dosud uveřejněna), dozvíme se
toho pravděpodobné více o meziplanetární válce mezi silami Světla a silami Temnot, o nichž hovoří Spravedlivý Bůh.

Zdá se, že rukopisy říkají, že se jedná o boj na nebi za oběžnou dráhou Měsíce. Ale za současného stavu věcí nám chybí prvky, o něž bychom se mohli opřít a podpořit svůj názor.

Rovněž není vyloučeno, že rukopisy a předměty zanechané mimozemšťany na nás čekají v jeskyních té oblasti. Americký vědec Frank se domnívá, že tyto jeskyně jsou označeny radioaktivními isotopy, aby nemohly být objeveny jinou než pokročilou civilizací. Další důvod pro to, abychom doufali, že atomová bomba, která by zamořila celý široký kraj, nebude nikdy použita v konfliktu na Blízkém východě.

Za současného stavu archeologie je obtížné poznat vztahy, jaké mohly existovat mezi Baalbeckem a ztracenými městy Arábie, které jsou zhruba z téže doby jako první chrám (před 4 000 lety vzhledem k nám). Zatím je poušť Rub el Khali téměř úplně neprozkoumaná.

Pokračování

 

Čtěte více

  • DVD * Jacques Bergier – publikace a články z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017. Cena 120 Kč

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2552

error: Kopírování zakázáno!