Jacques Bergier: Hvězda, která zabila dinosaury (2)

Mimozemské v dějinách…

Byla to následující hypotéza: hvězda, která zabila dinosaury byl umělý jev, určený k tomu, aby zahájil pomalý evoluční proces, který by vedl až k inteligentním bytostem. Byli jsme stvořeni bytostmi maximálně mocnými. Jejich moc je k naší asi v podobném poměru jako naše moc k moci nějakého víru. Znali stejně dobře zákony fyziky jako genetiky (nevím proč bychom nemohli tyto bytosti nazývat „bohové“) a vyvolali sérii jevů, která se nezastaví u Člověka, ale bude pokračovat dále, dokud evoluce nevytvoří jiné bohy – bytosti rovné svým stvořitelům.

Hypotéza je jistě velmi odvážná, ale dovedli jsme si přece již nejednou představit existenci bytostí nekonečně mocnějších než jsme sami. Bylo dokonce navrženo kvantitativní vyjádření představy o jejich technice.

Největší zdroj energie, který se projevuje ve vodíkové bombě a který budeme sami používat za sto let, je přeměna vodíku v helium. Množství vodíku v oceánech planety je ohromné, ale ještě větší je ve Slunci. Je možné si představit bytosti, které byly schopny dobývat vodík ze Slunce a používat jej. Teoretikové nazývají civilizace takových bytostí civilizacemi III. typu.

Co se stalo s těmi civilizacemi? Existují ještě ve vesmíru? Mnohé moudré hlavy odpovídají, že ano.

Šklovskij nepovažuje za vyloučenou hypotézu, že kvazary a pulzary – dosud nevysvětlené vesmírné objekty – by byly známkami biologické aktivity. Tento velký sovětský vědec se domnívá, že je třeba soustavně zkoumat oblohu a vyhledávat v ní to, co se nazývá „zázraky“, to jest jevy nevysvětlitelné pouze známými přírodními zákony či imaginativními extrapolacemi těchto zákonů. K těmto jevům Šklovskij řadí nenormální chování Phobu – satelitu Marsu, který je podle něho umělou konstrukcí pozorování zvláštního typu hvězd, typu R, které produkují prvek o krátké životnosti, který neexistuje v přírodě: technecium vnuklo významným vědcům myšlenku, že snad inteligentní bytosti bombardují tyto hvězdy typu R techneciem, aby vyslaly signál.

Jiní seriózní badatelé, např. Carl Sagan, se domnívají, že bytosti z civilizací III. typu mohou modulovat elektromagnetické emise hvězdy stejně snadno jako my modulujeme rozhlasový či televizní vysílač.
Skupina sovětských badatelů pod vedením astrofyziků Kardaševa a Pšenka hledá v současné době tyto signály. Domnívají se, že vzhledem k různým perturbacím v zemské atmosféře bude třeba umístit rádio observatoř na detekci těchto signálů na odvrácené straně Měsíce. Jejich výpočty dokázaly, že s celkem dobře myslitelnými energetickými prostředky bude možné poslat signály do vzdálenosti 13 000 parseků, což je vzdálenost větší než ta, která nás dělí od středu galaxie.

Americký astrofyzik Fraeman J. Dyson si na obloze představuje dokonce ještě fantastičtější „zázrak“.

Domnívá se, že tam existují bytostí, které mohou použít všechnu energii své hvězdy. Tyto bytosti by už ani neobývaly planety, nýbrž umělé sféry, které by si samy postavily z asteroidu a neobývaných planet soustavy, a které by zcela obklopovaly jejich hvězdu.

Pokračování

Čtěte více

  • DVD * Jacques Bergier – publikace a články z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017. Cena 120 Kč

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2551

 

error: Kopírování zakázáno!