O historických záznamech mimořádných přírodních jevů

…  zvláště polárních září

Nejúplnější katalog polárních září z celé severní polokoule za šířek menších než 55 stupňů obsahuje již po doplňku přes 6000 případů z období let 1000 – 1900. Byly využity veškeré zachovalé historické prameny, kroniky, zápisy, kalendáře, noviny a žurnály, obsahující pozorování astronomických jevů a katalogy polárních září sestavených v různých obdobích a z různých míst a oblastí. První vydání katalogu z r. 1985 bez nedávno zakončeného doplňku bylo využito v řadě zpracování zahraničních autorů, z čehož je patrná vědecká aktuálnost pro využití ve výzkumu kolísání sluneční aktivity a jejich terestrických důsledků.

Již dříve se ukázalo, že polární záře následují po výskytu velké sluneční aktivity representované velkými slunečními skvrnami a mohutnými erupcemi, které jsou zdrojem výronů oblaků částic s magnetickými poli. Polární záře (též aurory) jsou projevem záření plynů ve vysoké zemské atmosféře ve výškách nad 60 km při srážkách s částicemi proudícími z vnějších částí zemské magnetosféry, převážně z chvostové noční strany, když dochází ke srážce slunečního magnetoplasmového oblaku a jeho nárazové vlny s vnějšími oblastmi zemské magnetosféry.

Polární záře bývají různých tvarů, difusní nebo s rychle se měnící strukturou, jsou dosti různého zbarvení: červené, rudě oranžové, fialové, zelené, namodralé, bělavé a mnohdy vzbuzují svými fantastickými tvary a proměnami mimořádný zájem obyvatel. Vyskytují se převážně kolem zemských pólů, neboť elektricky nabité částice jsou sváděny k magnetickým pólům Země. Jelikož polární záře jsou překrásným přírodním jevem, vzbuzují zájem lidí a bývají zachyceny i v zápisech starých kronik. Jelikož si lidé tyto jevy nedovedli vysvětlit, vzbuzovaly v nich údiv, strach a mnozí, kteří měli sklon k fantastickému pojímání přírodních jevů, v nich spatřovali i to, co na nich ve skutečnosti vidět nebylo.

Zachycené popisy či obrazy auror z minulých staletí můžeme rozdělit na ztvárnění reálná a na fantastická. Vzhledem k tomu, že polární záře se obvykle vyskytovala nad rozsáhlejším územím, jsou popisy k dispozici někdy i z různých míst a zemí. Velmi často se polární záře popisovala ve středověku jako střetnutí bojujících vojsk. Je jen zajímavé, že jedna a táž záře vyvolala i ve skupině pozorujících lidí v jejich hlavách obraz bitvy a stejná záře byla ztvárněna jiným umělcem při pozorování na jiném místě jako realistický jev v podobě reálné barevné draperie.

Tato rozdílnost v popisech je běžná a mohla by být seriózně zkoumána psychology a psychiatry. Je ovšem podivné, že fantastické ztvárnění a popisy jsou dosvědčovány nejednou třeba skupinou lidí. Zřejmě záleží i na vzdělání jedinců a na jejich sugestivním ovlivnění. Bývá tomu koneckonců i dnes, kdy vědeckými prostředky sledovaná polární záře vyvolá ve skupince lidí dojem, že v údolí přistávají obyvatelé z jiných světů. Stačilo, aby otec rodiny to tak interpretoval a příslušnici rodiny to tak „na vlastní oči“ viděli a podávali zprávu.

Obr. 1 Dobová kresba polární záře nad Kutnou Horou roku 1570

Některé historické záznamy neobvyklých jevů na obloze nelze jednoduše vysvětlit jako polární záře, meteory či komety. Jedním z nich je i pozorování z francouzské provincie Touraine 15. srpna 1670. Lidé zde viděli po dvě hodiny rychle letící „nebeská vozidla“ tvaru hranaté desky, připomínající některá novodobá UFO. Oblasti Touraine a Provence byly v 17. století několikrát místem výskytu podobných neznámých jevů. Referovaly o nich mnohé tehdejší noviny. Například lednové číslo Gazette z r. 1637 píše o tom, že v jižní části Francie, přesněji nad Marseille, se třikrát objevil okrouhlý zářící předmět podobný Slunci, který vždy rychle přeletěl nad městem a zmizel za horizontem. Tento záhadný objekt se objevoval na obloze pravidelně vždy kolem desáté hodiny dopoledne celý leden! Cardan a jiní astrologové tvrdili: Jsou to Boží zázraky. Pán takto oznamuje změny, které nastanou v krajině… i novinářům, kteří to rádi pro zvýšení nákladu jejich časopisu přetiskli.

Obr. 2″Hořící“ předměty nad Touraine v r. 1670

Takovou „záhadu“ spojenou s individuální a masovou autosugescí a fantazírováním zachytil již v r. 1562 Melantrich z Aventýna v tehdejších letácích s novinkami. Publikoval dva dřevořezy znázorňujícími polární záři z 13. na 14. března 1562. Na jednom je počínající bitva mezi křesťanským a tureckým vojskem, na druhém dřevořezu je pak reálná krajina s okrajem města a s pohořím. Draperie polární záře se zhuštěninami a oblaky je nad krajinou a městem (Welmi diwna a y hrozná widienij a zázracy, Melantrich z Aventýna, 1562).

Oba obrazy mají znázorňovat totéž. Obraz s bitvou byl ovšem pouze v hlavách lidí a středověkého umělce.

  • Podrobná zpráva i s kopiemi obou dřevořezů se nachází v publikaci „Solar activity, aurorae and climate in Central Europe in tne last 1000 years“, L. Křivský, K. Pejml, Trav. de Hnst. Géophys. de l’Acad. Tchécoslov. des Sci., No 606,1985.

RNDr. LADISLAV KŘIVSKÝ, CSc. (předneseno 18.9.1993 ve Vlašimi)

Sborník : O mezních otázkách astronomie (1. díl) Benefit, Vlašim 1994

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2189

 

error: Kopírování zakázáno!