Jacques Bergier – Návštěvníci ve středověku (3)

Mimozemské v dějinách

Kardinál ďEste, který se nadšené zajímal o jeho práce, zakládá v roce 1700 organizaci, která se schází u něho, a kterou velmi významné nazývá Akademie tajemství. Mnozí v tom vidí první Akademii véd. Já bych v tom spatřoval spíše mezičlánek mezi neznámými skupinami ze středověku a počátku renesance a Neviditelným Kolegiem, o kterém jsme se hodné zmiňovali. Povšimneme si mimochodem, že o Rosekruciánech, v jejichž písemnostech jsou neustále zmínky o démonech a věčných lampách, které jim démoni zanechali, Fulcanelli, podle mne správné, píše: „Zasvěcenci, nositelé titulu jsou pouze bratři na základe svého vedení zdaru jejich práce. Žádná přísaha je nezavazuje, žádný statut je vzájemné nespojuje, žádné pravidlo kromě hermetické disciplíny svobodně akceptované, dobrovolné dodržované, neovlivňuje jejich svobodnou vůli … Byli to a stále to jsou izolovaní pracovníci, rozptýlení po světě, badatelé v nejužším významu tohoto slova „kosmopolitní11. Jelikož zasvěcenci nemají žádné hierarchické stupně, Rose-Croix není hodnost, ale pouze posvěcení jejich tajných prací, experimentu, pozitivní světlo, jehož existence jim zjevila živá víra. Mezi držiteli rosekruciánského titulu nebylo nikdy jiných vztahů než vztahu vědecké pravdivosti potvrzené získáním kamene. Jestliže rosekruciáni jsou bratry v objevu, práci a vědě, v činech a dílech, je to na způsob filosofického pojetí, které považuje všechny jedince za členy téže „lidské rodiny.“
To znamená, že rozhodně nevěřím ve strukturovanou organizaci rosekruciánů s nějakými lóžemi či buňkami. Věřím v setkání svobodných badatelů, z nichž některé navštívil démon. Mnozí mají tudíž podivuhodné znalosti a můžeme se ptát, odkud získal například Cyrano de Bergerac popis stupňové rakety nebo bezdrátového rozhlasového přijímače.
Neboť pokud démoni nerozlišují vědění, pak jej snad alespoň přenášejí od jednoho badatele k druhému. Možná dokonce udržují mimo dosah kteréhokoliv spojení jakési centrum vědění, kde jsou uchovány rukopisy. S představami tohoto druhu se setkáváme ve středověkém židovském esoterismu.
Tyto světelné bytosti, tak aktivní od roku 1000 do roku 1500 mizí: v 17. století se objevují málo a v 19. století už vůbec ne. Ani později se vůbec
neobjevují, nepočítáme-li podivnou Goethovu vizi, která se však uskutečnila v době, kdy byl velmi nemocen.

Démoni po sobě zanechali podivné předměty. Například kovovou kouli, o které hovoří Templáři ve svých přísahách. Vysílala nejen světlo, ale dodnes neznámé záření. Na Kypru zbourala několik měst a hradů. Když ji vhodili do moře, zvedla se vzápětí bouře a v oblasti vyhynuly – a nikdy se už nevyskytovaly – ryby.
Také jsou věčné lampy, s nimiž se sektáváme právě tak ve středověké tradici židovské jako islámské či rosekruciánské: lampy, které stále svítí, bez oleje, bez produktu, který by hořel či ubýval. Bylo zakázáno se jich dotknout pod hrozbou výbuchu, který by mohl zničit celé město. Zde se opět setkáváme s použitím sil či energie, které se zdají být fyzikální a přitom vůbec neodpovídají znalostem doby. Četné židovské texty říkají, že tyto lampy pocházejí od strážců nebes.
Bohužel žádný z těchto renesančních či pozdějších příběhů, které činí narážky na lampy tohoto druhu, a které byly nalezeny v hrobkách v Německu a v Anglii, nemůže být potvrzen. Velice podivné a přitom velice krásné lampy byly nalezeny v Lascaux, nevíme však, jak fungovaly.
Podle přetrvávající tradice byl objev jedné tajné hrobky s věčnou lampou na počátku anglického zednářského hnutí. Tento objev se měl udát pár let před zasvěcením Eliáše Ashmola ve Warringtonu v r. 1646. Nic to nepotvrzuje. Obecně řečeno všechny snahy uvést do vztahu svobodné zednářství a tradice starší než do r. 1600 dosud ztroskotaly.
Zvláště bylo předpokládáno, že řád Templářů nebyl v Anglii pronásledován tak systematicky jako v ostatní Evropě, a že ti příslušníci řádu, kteří zůstali, založili zednářské hnutí a přímo přenesli tradici do hnutí při jeho založení kolem roku 1600. Mnoho upřímných zednářů věří této tradici, ale já nenašel nikdy nic, co by ji potvrzovalo. Máme jisté dokumenty, které dokazují, že zednářská lóže ve Skotsku fungovala v r. 1599. Nic před tímto datem. Že existovaly vztahy mezi zednáři a „světelnými bytostmi“ (světelnými stvořeními), které přišly, aby je učily, to se zdá být jisté. Není však udržitelné tvrzení, resp. dedukce, že by zednářství bylo pokračováním tradic „strážců nebes“.

Pokračování

 

Čtěte více

  • DVD * Jacques Bergier – publikace a články z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017. Cena 120 Kč

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!