Arménské Stonehenge

Starověká památka Zorats Karer, kde stojí 223 kamenů, je často označována jako „arménské Stonehenge“
Stojící megality na členité a skalnaté strmé plošině jihovýchodní Arménie, u města Sisian, jsou také známé jako Karahunj.

Čedičové kameny o velikosti od 0,5 až do 3 metrů a hmotnosti až 10 tun, sem byly dopraveny z místa, vzdáleného několik kilometrů.

Arménské Stonehenge se skládá z centrálního kamenného kruhu s několika dlouhými rameny kamenných řad na sever a na jih. Ale jsou zde i kamenné mohyly, a osmdesát kamenů má na svém vrcholu podivné kruhové otvory.

V centru je umístěna mohyla. Je pokryta kameny a obklopena kruhem vztyčených megalitů. Vpravo se táhne menhirů, které ve skutečnosti tvoří vrcholek zdi, jenž sahá několik metrů hluboko do půdy. Jižní křídlo kamenů vede až do vzdálenosti 70 metrů, severní řada sahá až do vzdálenosti 135 m. Na jejím konci se řada rozdvojuje do stran o 50 kamenech.

Otvory o průměru 4-5 cm, asi 15-20 cm pod vrcholem kamenů, vyvolaly výzkum ruských a arménských vědců, k prozkoumání lokality z hlediska archeoastronomie. Dávná kultura údajně použila otvory v kamenech jako záměrné linie k označení specifických nebeských jevů. Několik otvorů v kamenech lze opravdu srovnat za sebou.

V akademické sféře nejsou však tyto názory obecně přijaty a mnoho předních archeologů tyto teze odmítá. Místo toho se vědci domnívají, že otvory měly praktičtější účel – pomoc při manipulaci s kameny.

Přesto po roce 2000 arménské Národní shromáždění navrhlo nazvat památník „Observatoř Karahunj“.

Není pochyb o tom, že nepochopitelná a obtížně datovaná památka dále vyžaduje archeologické studie. Nejstarší odhady stáří památky spadají až do období 5500 př.n.l. Po roce 2000 datovali badatelé z univerzity v Mnichově kamenné útvary s nekropolí do doby bronzové, tedy do období 1800 př. n.l. K tomu byla složitě včleněna do stavby obranná zeď, ale až o 1500 let později.

Ke konci léta roku 2018 probíhaly na místě vykopávky, vedené prof. Ashot Piliposjanem z Institutu archeologie a etnografie v Jerevanu.

Objevil řadu obrovských komor se vstupy na západ. V přední části jsou stopy po kruhových branách o průměru asi dvacet metrů, což prý je jakési rituální nádvoří. Výkopy také ukazují, že severní a jižní kamenné řady velmi dobře ukrývají pevné podzemní zdi. Zdá se však, že ty měly spíše jen rituální funkci než praktickou.

Vykopávky na této záhadné lokalitě budou pokračovat i v následujících letech.

Odkazy

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 3444

error: Kopírování zakázáno!