Čarodějné lesní kruhy a houbaři

Když člověk najde hříbek, neměl by spěchat dál, ale pečlivě se rozhlížet okolo. Podle starých a vyzkoušených pranostik rostou totiž většinou po obvodu různě velkých kol.
Můj nebožtík strýc byl hajný a já se od něho už jako dítě, když jsem za ním jezdíval do Jeseníků na prázdniny, dozvěděl spoustu užitečných věcí o lese. Když jsme šli na houby, v lese si strýc sedl na pařez a rozhlížel se.

„Strýčku, co to děláš?“

„Když sbíráš houby, musíš se na ně dívat z různých stran,“ zněla odpověď. „Proto vyhlížím houby. A když najdeš hříbek, nespěchej dál, ale hledej v blízkosti další.“

Na můj dotaz proč, jsem uslyšel zajímavá fakta. Houby totiž rostou v kruhu. Na volných planinách a na okraji lesa můžeme vidět stejnoměrné kruhy jedovatých muchomůrek, které nikdo nesbírá. Ještě před několika lety jsem viděl žluté ploché kloboučky drobných lišek – vypadaly jako jantarový náhrdelník hozený do mechu. Uprostřed těchto kol obyčejně nerostla tráva. Jen když je kruh příliš velký, přece jen se uprostřed zazelená ostrůvek trávy.

Taková kola hub vyvolávala od nepaměti pozornost lidí a vysvětlovali si je nejfantastičtějšími způsoby. Ve Francii se jim říkalo kouzelné kruhy, ve starém Rusku kola čarodějnic. Lidé byli přesvědčeni, že kouzelné víly, čarodějnice nebo maličtí trpaslíčci – trollové tančí při měsíčku v lese, ušlapou do kruhu zemi a ráno prý na okraji těchto kol vyrůstají houby. Máme o tom doklady i v klasické literatuře, třeba právě od Williama Shakespeara, který mimo jiné o rejích skřítků říká: „Ty nízkorostlý nárůdku skřítků… o půlnoci kouzlíte nám kruhy, plné hřibů překrásných…“

Označení čarodějné kruhy se zachovalo i v botanice. Ovšem dnes už máme i vědecké vysvětlení růstu hub do kruhu. Jak to tedy je? Podhoubí potřebuje velmi mnoho výživných látek – jak organických, tak minerálních, a vody, zvláště v době růstu plodnice. Kde roste podhoubí, nezbude ani potrava, ani voda pro zelené rostliny. Právě proto neroste uprostřed kruhu tráva.

Tyto kruhy někdy dosahují neuvěřitelných rozměrů – mají 70 až 200 metrů v průměru. Za rok vyroste podhoubí o 10 až 15 centimetrů. Čarodějný kruh o průměru 70 metrů roste padesát let. Plodnice hub roste asi deset dnů. Proto se nemají sbírat malé houby. Tedy ty nejmenší. Strýček říkal, že sbírání hub je dobrým cvičením postřehu. Já bych doplnil, že kromě postřehu musí houbař mít i určité znalosti a hlavně cit pro přírodu.

Karel Kýr

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1234

error: Kopírování zakázáno!