Na Urale byl objeven prastarý geoglyf

Geoglyf je kresba nebo geometrický vzor na zemském povrchu. Mnohé z geoglyfů jsou tak velké, že mohou být viděny jen ze vzduchu.

Naprosto nový obrazec objevil etnograf Alexander Šestakov. Když se procházel po čeljabinské oblasti, zjistil, že v některých místech roste tráva nerovnoměrně.

Až doma, když si otevřel internetovou satelitní mapu, nemohl uvěřit svým očím: nerovnosti na úpatí hory v Zjuratkul v Satkinském okrese Čeljabinské oblasti, v nadmořské výšce 860 metrů, tvoří obrovskou siluetu losa.

Vědci, kteří prověřili tento nález, to potvrdili – to není vtip přírody.

Pod holými vyvýšeninami, ohraničujícími kontury losa bylo nalezeno zdivo, které potvrdilo umělý původ geoglyfu, který dosud nemá v Rusku obdobu.

„Byli jsme schopni určit přibližné stáří nálezu,“ řekl archeolog Stanislav Grigorjev. „Své poselství nám předkové zanechali v období od šestého do třetího tisíciletí před naším letopočtem, to znamená že stáří obrazu je nejméně pět tisíc let.“

Pro srovnání, věk geoglyfů na planině Nazca není starší než dva tisíce let. Uralský los je tedy prokazatelně nejstarší geoglyf na planetě.

Jak uvedlo Centrum ochrany kulturního dědictví v Čeljabinské oblasti, na satelitním snímku je obraz jasně viditelný díky světlým křivkám.

Linie zobrazují siluetu kopytníka, orientovaného nohama k vrcholu hřebene, hřbetem a rohami k jezeru. Podobá se na losa.

Při průzkumu se ukázalo, že obrazec se nachází v místě s poměrně nízkým sklonem, což ho umožňovalo vidět z vrcholu hřebene Zjuratkul, kde zřejmě byla umístěna vyhlídková plošina v době její výstavby a následného pozorování.

O jakou kulturu v této oblasti šlo, to ještě historici plně neobjasnili.

Vědci však přiznávají, že stanovit datum vzniku geoglyfu nebude snadné. Dá se jen usuzovat podle vrstvy nánosů naplavené půdy, podle čehož by sa dalo zhruba říci, že byl obrazec vytvořen v neolitu, v 6 tisíciletí př. n.l. – 1 tisíciletí př.n.l.

Některé druhy nerostů, použitých pro stavbu geoglyfu, se v provincii vůbec nevyskytují. I způsob uložení zdiva je nezvyklý pro lidi té doby. Kameny nejsou jen tak prostě položeny, Byly zapuštěné do země,  utěsněny hlínou a otočeny k jedné straně. Navíc, v blízkosti geoglyfu byly nalezeny pouze motyky, které nijak nelze použít po opracování kamenů.

Na terase i přes obrazec jde prohlídková trasa. Nikdo z turistů ale netušil, že šlapou po unikátním obrazci.

Vědci proto očekávají nové objevy.

Délka obrazu je 275m, délka kamenné čáry je více než dva kilometry.

GPS – 54 56 33 N, 59 11 32E, GPS 54,942508,59,19221

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!