Slunce – cizí prvek v našem systému?

Zvykli jsme si přijímat Sluneční soustavu jako celek se Sluncem.
Ale jak ukazují data z kosmické sondy NASA „Genesis“ (1), získané v roce 2004, je to velmi podivné.
Problém je v tom, že Země, Mars, Měsíc a další nebeská tělesa jsou vyrobena z jiného materiálu než naše centrální hvězda!

Co to znamená?

„Genesis“ byl vypuštěn v srpnu 2000, dosáhl jednoho z Lagrangeových bodů (tzv. bod, v němž gravitační vliv Slunce a Země je vyvážený) (2), což je ve vzdálenosti jeden a půl milionu kilometrů od Země, a po dobu 886 dnů sbíral molekuly slunečního větru.

Sluneční vítr je velmi odlišný od větru, jak ho známe ze Země.

Jde o proud ionizovaných částic plazmy, vylétající vysokou rychlostí ze sluneční korony do okolního prostoru. Skládá se především z elektronů, protonů a jader hélia (alfa částic). Také v něm je velmi malé množství dalších prvků a elektricky neutrální částice.

Sluneční vítr je považován za jeden z hlavních složek meziplanetární prostředí.

S ním, podle astrofyziků, je spojeno množství přírodních jevů, jako je kosmické počasí, magnetické bouře a polární záře.

8. září 2004 sonda dopravila vzorky na Zemi.

Byl to druhý pokus zkoumat mimozemské prostředí od roku 1972, kdy mise „Apollo“, dodalo na Zemi vzorky měsíční půdy.

Po příletu na Zemi byly vzorky podrobeny izotopové analýze.

Výsledky vědce překvapily.

Po analýze hmotnostní spektrometrie atomů a izotopů kyslíku a dusíku vyplynulo, že složení sluneční hmoty a látky, ze které se skládají všechna ostatní tělesa našeho systému, se liší!

Tak např., v zemské atmosféře, stejně jako v materiálu, ze kterého je vytvořen Měsíc a na Zem dopadlé meteority, je nižší koncentrace kyslíku-16 a vysoká koncentrace izotopů kyslíku 17 a 18, než ve vzorcích slunečního větru, které zachytil „Genesis“.

Přitom, sluneční vítr se skládá z hmoty vnější vrstvy Slunce, a její složení, jak tvrdí astrofyzici, se od svého vzniku nijak nezměnilo.

Pokud jde o dusík, ten je ve Sluneční soustavě reprezentován především izotopem 14 N a pouze v malém množství – izotopem 15 N.

Ukázalo se, že ve srovnání s atmosférou Země hmota Slunce i Jupitera obsahuje o 40 procent méně izotopu 15 N, zatímco poměr izotopů 14 N a 15 N se u nich shodují.

Vzhledem k tomu, že 99 procent z celkové hmotnosti Sluneční soustavy připadá na Slunce, zdá se podivné, že planety mají jiné složení.

Přitom, podle platných teorií, Sluneční soustava vznikla ze stejného protoplanetárního oblaku, a tedy složení Slunce i planet by se nemělo nijak lišit.

Naše Sluneční soustava vznikla asi před 4,6 miliardami let z plynu, prachu – rotujícího množství mezihvězdného plynu.

Jako planety obíhají kolem Slunce v téměř stejné rovině, můžeme předpokládat, že tento mrak byl pravidelného, diskovitého tvaru.

Podle vědců vzniklo Slunce a protoplanetární disk ze stejné – tzv. protosluneční mlhoviny. Takže složení Slunce a okolního prachoplynového mračna by mělo být v zásadě totožné.

Složení je z 98 procent vodík a helium a dvě procenta jsou těžší prvky, mezi kterými jsou těkavé látky, jako je metan, amoniak, voda a oxid uhličitý.

Jenže složení je zcela jiné.

Existuje předpoklad, že za všechno může Oortův oblak (3), který sousedí s naším systémem.

Na složení vnitřních planet a jejich satelity mohly mít vliv ledové komety, přilétajících z tohoto oblaku, kde je složení výrazně odlišné od Sluneční soustavy.

I když údaje z „Genesis“, byly získány v roce 2004, byly zveřejněny až v roce 2011, což okamžitě vyvolalo široký ohlas ve vědecké komunitě.

Podle francouzského astrofyzika Bernarda Marty z Centra pro petrografické a geochemické výzkumy v Nancy (4), pozorování různorodosti v izotopovém složení Slunce a planet, které ji obklopují, mohou drasticky změnit konvenční představy o vzniku Sluneční soustavy.

Zkrátka, musíme počkat na nové teorie …

Odkazy

(1) Genesis (sonda). Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Genesis_(spacecraft)
(2) Librační centrum. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum
(3) Oortův oblak. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oort%C5%AFv_oblak
(4) Bernard Marty. Centre de Recherches Pétrographiques et Géochimiques. Internet: http://recherche.crpg.cnrs-nancy.fr/spip.php?rubrique83&lang=en

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 3939

error: Kopírování zakázáno!