Tajemné kamenné chýše z Nové Anglie

Někteří věří, že tyto kamenné stavby v Nové Anglii jsou důkazem starověkých kultur…

Na severovýchodním cípu USA, nazývaném Nová Anglie, tj. oblasti mezi New Yorkem a Kanadou, jenž tvoří šest států, původních britských kolonií, lze nalézt stovky kamenných struktur, v podstatě kamenných iglů, vytvořených z nasucho poskládaných kamenů. Některé stavby jsou velké, některé jsou malé, většina se rozpadla, ale řada z nich dosud nikoli.

Ale o co tu jde? Kdo je postavil, kdy a za jakým účelem?

Nadšenci v nich hledají tajuplný původ: buď náboženský nebo astronomický účel, nebo dokonce prý byly postaveny dávno ztracenou civilizací, která sem přicestovala z Evropy sto let před Kolumbem a poté zmizela.

Co říkají legendy o tajemných kamenných chýších Nové Anglie? A jaká je skutečnost?

Typickou ukázkou amatérského nadšení z těchto staveb je video pod názvem Secrets of the Stones. (1) Tam Barbara DeLong se svým manželem Patrickem Cookem (známým ze seriálu Ancient Aliens na History Channel), říká, že lidé, kteří stavby vytvořili, patřili ke starověké kultuře, dokonce starší než doba ledová. Jsou součástí dějin, která ještě nebyla zaznamenána ani uznána…

V dalším videu, nazvaném The Mystery of Vermont’s Stone Chambers (2), se uvádí, že jde o pozůstatky civilizace, která zmizela po kataklyzmatu před zhruba 12.800 lety. Lidé z celé Evropy a Středního východu, Féničané, a další lidé toto ve Spojených státech postavili a chtěli svou existenci udržet v tajnosti…

Nadšenci věří, že najdou astronomické (nebo astrologické) zaměření v umístění staveb, přičemž konstatují, že tyto mají často své vchody nasměrovány na východ.

V článku (3) se právě taková koncepce prosazuje. Podle něj skála, nazvaná True North Stone, byla určena k pozorování hvězdy Thuban (hvězda alfa v souhvězdí Draka) v roce 1750 př. n.l. a to z blízkého kamenného kruhu. Také nasměrování nízkých kamenných zídek na sever-jih a východ-západ, prý nebude náhodné…

Záhada těchto kamenných staveb se zrodila roku 1975, když profesor Barry Fell (4), mořský zoolog z Harvardu se vydal na cestu tzv. alternativní historie. Fell šokoval severoamerické archeology svými názory, že Keltové, Baskové, Féničané a Egypťané pravidelně navštěvovali Severní Ameriku mnoho set let před Kolumbem a v celé sérii knih podával k těmto tezím své „důkazy.“ Mezi nimi byly různé přírodní trhliny a škrábance, podávané jako starověké runové zápisy. Ve své knize „America B.C.: Ancient Settlers in the New World“ (Amerika před Kristem: Starověká sídliště v novém světě) (5), prohlásil, že některé z těchto prasklin a škrábanců přeložil a dozvěděl se následující:

  • „Zjistil jsem, že starověcí Kelti stavěli megalitické komory v Nové Anglii a že féničtí námořníci byli vítanými návštěvníky, kteří měli dovoleno uctívat své bohy v keltských útočištích a mluvit vlastním jazykem.“

Fell také tvrdil, že přeložil soubor petroglyfů v západní Virginii. Šlo prý o starý irský epos Ogam, který zde napsal svatý Brendan v 6. století. Archeologové interpretovali tyto petroglyfy jednoduše jako stopy po ostření nástrojů, které zanechali původní Američané.

Ale i přesto si Fellovy kniha našly řadu čtenářů mimo archeologický a historický svět, a jeho názory o tom, že kamenné komory mají keltský původ nebo nějaké jiné starověké kultury hluboce zakořenily a díky internetu se i velmi rozšířily.

A jaká je skutečnost?

Kamenné komory nebyly postaveny ani Kelty, ani Vikingy, natož Féničany, ale prvními kolonisty v Americe. Vznikaly někdy po roce 1700 až do 20. století. Proč? Tehdy se staly běžně dostupnými chladničky. Ano, kamenné komory, podle konvenční historie a všech existujících důkazů, nejsou nic víc ani nic méně než sklepy na uchování potravin.

Byly využívány farmáři pro skladování různých plodin – včetně okurek, mrkve, zelí a brambor přes zimu. Jednalo se o jídlo pro samotné kolonisty, ale co je důležitější – pro jejich hospodářská zvířata. Nejstarší sklepy byly postaveny ze suchého kamene bez jakéhokoli pojiva a malty, a to jsou ony „tajemné kamenné komory“, které dnes laiky tak udivují.

Pozdější komory byly vyzděny za pomocí malty, později měly cementovou podlahu, ještě později byly sklepy postaveny z cihel nebo dokonce ze železobetonu. Mnoho z nich bylo překryto půdou pro maximální izolaci proti chladu. Byly o nich napsány knihy a existují i komunity nadšenců a konzervátorů takových sklípků, podobně jako obnov majáků a jiných historických staveb.

V roce 1977 stát Vermont vystoupil proti pseudohistorii. Vermontská historická společnost (Vermont Division for Historic Preservation) zahájila průzkum stávajících struktur, které ve Vermontu zbyly.

Jejich nálezy byly publikovány ve sborníku Proceedings of the Vermont Historical Society (Historické společnosti ve Vermontu), archeoložkou Giovannou Neudorferovou, a také jako samostatná kniha s názvem Vermont’s Stone Chambers: An Inquiry into Their Past. (Vermontské kamenné komory: otázky o jejich minulosti.) (6)

Nadšenci alternativní historie však na zjištění archeologů reagovali zlostně. Opakovali svá tvrzení o astronomických souvislostech staveb, a hledali jakýkoliv důkaz, který by mohl prokázat, že komory byly používány lidmi před tisíci lety. Tímto mají být údajné nálezy, datované za pomoci radioaktivního uhlíku C14.

Literatura skutečně obsahuje pouze jediný odkaz na radiokarbonové datování. Výzkum kousku dřevěného uhlí byl publikován v roce 1979 v časopise Journal Early Sites Research Society archeologem, který se podílel na studiích ve Vermontu v roce 1977. (7)

Jediný vzorek pocházel z půdy, pod kamennou komorou, a odpovídal datumu 545 př. n.l. ± 190 let. Z kontextu nálezu však vyplývá, že toto dřevěné uhlí zde bylo již dříve, než došlo k postavení kamenného sklípku. Vědci dospěli k závěru, že pocházelo ze starého lesního požáru a nemohlo být přiměřeně nabídnuto jako důkaz toho, že lidé v těchto kamenných boudách rozdělávali ohně. Kromě toho, najít staré dřevěné uhlí z dávných lesních požárů v každém lese, je otázkou jen notné dávky trpělivosti.

Jednodušší způsob datování kamenných struktur je prostě datování stromů, které na nich rostou. Pokud by tyto struktury byly skutečně tisíce let staré, pak by alespoň na několika z nich byly stromy staré tisíce let. Nicméně studie z roku 1977 nenalezla žádný strom starší než 126 let, což bylo zjištěno tím, že se jim podařilo spočítat letokruhy. To svědčí o tom, ze z přežívajících kamenných struktur – alespoň těch, které se nacházely ve Vermontu zahrnuté v tomto průzkumu – nebyly opuštěny jejich uživateli dříve než v roce 1851. Jinými slovy, všechna existující datování souhlasí se závěry, že kamenné boudy byly používány koloniálními osadníky, a nic nenasvědčuje o jejich starším datu.

Pokud jde o předpokládané astronomické nasměrování, je pravda, že mnoho kamenných komor má své vchody umístěné na východ. Důvod je však v tom, aby do nich směřovalo sluneční světlo ráno a dopoledne, tedy během pracovního dne. Hledat v tomto nějaký jiný účel je chybné.

Kritici tradičního výkladu účelu kamenných staveb uvádí, že v koloniální literatuře nejsou zmínky o výstavbě kamenných sklípků tehdejšími farmáři. Jenže obvyklá struktura malých farem nebyla natolik pozoruhodná, aby byla zahrnuta do literatury, stejně jako výstavba každé stodoly, chléva apod.

Archeologové netvrdí, že ví všechno o těchto kamenných stavbách. Ne všechny fungovaly jako sklípky pro potraviny, některé byly označeny jako studny, jako sklady pro jiné věci, apod.

Odkazy

(1) Gob Esi: Ancient American Mysteries Secrets of The Stones FULL Documentary. YouTube, 20.1.2016. Internet: https://www.youtube.com/watch?v=pe7xEXK2p7Q (foto 1-6)
(2) cfapps7865: The Mystery Of Vermont’s Stone Chambers. YouTube, 25.1.2018. Internet: https://www.youtube.com/watch?v=sKQdeys2_Ow
(3) Brad Olsen: The Mysterious Stone Chambers of New England. (2) Perceptive Travel. Internet: https://www.perceptivetravel.com/issues/1109/new_england2.html
(4) Barry Fell. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/Barry_Fell
(5) Fell, B.: America B.C.: Ancient Settlers in the New World. New York: Quadrangle, 1976.
(6) Neudorfer, G.: Vermont’s stone chambers: An inquiry into their past. Vermont Historical Society, 1980. ISBN-10: 0934720223, ISBN-13: 978-0934720229
(7) Whittall, J.: Archaeological Survey. Dry Stone Chamber, WD-16, Windham County, Vermont, Preliminary Report. Early Sites Research Society Bulletin. 1 Jan. 1979, Volume 7, Number 1: 2-11.

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2295

error: Kopírování zakázáno!