Obětní kameny

Správně by se jim asi mělo říkat kameny s mísami, ale přesto jsou častěji nazývány obětními kameny, což nasvědčuje tomu, že tato místa v minulosti neměla zrovna tu nejlepší pověst.
Svědčí o tom také různé pověsti a historky, jimiž se naši předci snažili vysvětlit původ prohlubní a spojených mís v převážně žulových kamenech na vrcholcích některých našich hor.

Lidé se snažili vznik a účel kamenných mís vysvětlit od nepaměti. Všeobecně převládal názor, že když se kameny s mísami nacházejí na vrcholcích kopců, kde se podle tradic našich předků scházely čarodějnice a různé jiné temné síly, tak mísy v kamenech potom nemohly sloužit k ničemu jinému než k zachytávání krve obětovaných zvířat – a snad i lidí.

Čeští badatelé byli přesvědčeni také o tom, že většina obětních misek byla vyhloubena lidskou rukou, a tak zcela jistě musela sloužit nějakému důležitému účelu.

„Kdo na takové jezbiny (balvany – pozn. aut.) zvláště upozorněn nebyl, sotva si jich povšimne, kdyby i často kolem nich chodil; a kdo je náhodou přece zpozoroval, považoval obyčejné dutiny ty za nahodilé důlky, vzniklé zvětráním kamene a vyhloubené během času deštěm a mrazem. Jen soudnější badatel, pozoruje téměř pravidelné zaokrouhlení takových důlků a mis, ostrou jejich hranu, často kolmé stěny na způsob válce v kámen zapuštěné, a zejména v mnohých kamenech ploské dno – pozná konečně, že před sebou má staré pomníky tvrdé, hrubé práce lidské z dob dávno minulých, jejichž účelu sice na jisto sotva kdy se dostopujeme, avšak srovnávajíce jedno s druhým, zejména pak pátrajíce po takovém druhu pomnících na rozličných místech daleko od sebe objevených, alespoň pravdě podobného významu se domyslíme,“ píše se například v článku v odborném časopise Památky archaeologické a místopisné v roce 1879.

Dnes jsou však geologové jiného názoru. Podle nich kamenné mísy vznikly při utváření žulového masivu, ve kterém byla uzavírána tvrdší, ale křehčí jádra ve tvaru koulí.

Zvětráváním ložiska se jádro uvolňovalo, pozvolna se rozpadalo na písek, vyplavovalo se a zbyla „mísa“, někdy i s odtokovým žlábkem.

Tuto hypotézu lze považovat za pravdivou, ale existuje zde ještě jeden problém. Připusťme, že většina obětních mis je sice přírodního původu, ale na druhou stranu existují i takové, které skutečně nesou stopy po opracování nástroji. Ba co víc, archeologové dokonce nalezli u některých kamenů s mísami i keramiku a další kulturní pozůstatky, což nasvědčuje minimálně tomu, že tato místa byla nejen již dříve znám, ale také poměrně hojně navštěvována a snad i upravována.

Obr. 1 Kamenné mísy u Žihle (Plzeň-sever) 

Sloj loupežníků

Velký Mehelník je zalesněný kopec se širokým temenem, který se nachází v blízkosti Písku. V jeho východní části stojí velký kámen o rozměrech 3×3 metry a výšce asi 1 metr, na němž je několik mís vytvořených erozí. Místní pověsti o tomto kamenu hovoří jako o „Stolu loupežníků“ a jeho název byl patrně dostatečnou motivací pro hledače pokladů, aby důkladně přehrabali písčité okolí kamene.

Žádné zlato tehdy nenašli, ale objevili několik černě tuhovaných střepů z doby halštatské či snad pozdní doby bronzové, které jako bezcenné nechali na místě. Tak je zde o několik let později opět objevili archeologové. Vzhledem k tomu, že na Velkém Mehelníku nebylo nalezeno žádné sídliště ani pohřebiště, přikláněli se někteří badatelé na začátku 20. století k názoru, že kámen musel mít pro tehdejší lid nějaký kultovní význam. (1)

Přístup: Z Písku vede na Velký Mehelník (633 m. n. m.) zelená značka místního značení. Kámen, který se ale poměrně obtížně hledá, se nachází východně od vrcholu kopce.

Kamenné mísy u Landštejna

Nedaleko jihočeského hradu Landštejn (asi 10 km východně od Nové Bystřice) nalezneme dokonce hned několik kamenů s mísami. (2) „Hned u kapličky (severně od hradu – pozn. aut. ) jest okrouhlé místo, as nejvyšší na celém hřbetu, 45 kroků dlouhé a 20 kroků široké, které obehnáno jest valem dosud na metr vysokým. Uprostřed valu pak trčí několik mohutných balvanů, těsně k sobě přiléhajících, z nichž na všechny strany daleko široko utěšený otvírá se rozhled. Na žádném z těchto skalisek dutiny není; avšak odtud as 300 kroků na témže nejvyšším hřebenu směrem ke Starému Městu, rovněž v četné společnosti skupin kamenů, rozkládá se (téměř) plotna z hrubozrnné žuly zdéli 12,1 m., držíc průměrem v šířce 3,1 m. Táž spočívá nepochybně od věků na mocných kamenných podkladech zvýší asi 1,1 m., mezi nimiž otevřen jest průchod na způsob sluje, tak že člověk pod touto ohromnou plotnou prolézti může. Na povrchu této jest 9 mis a dutin, které se vyznamenávají větším dílem neobyčejně pravidelným tvarem,“ píše Jindřich Rychlý ve svém popisu obětních kamenů otištěném v roce 1879 v časopise Památky archaeologické a místopisné. Právě přesný okrouhlý tvar mis je podle Rychlého jasným důkazem toho, že jde o kamenné misky vytesané lidskou rukou.

Některé z mis nalezených u hradu Landštejn jsou na okrajích kamenů, mají dokonce odtokový žlábek.

Ostatní kamenné mísy bez odtoku jsou často po celý rok naplněny vodou. Většina landštejnských mis má kolmé stěny a ploché dno. Jsou hluboké až 18 centimetrů a dosahují průměru do 65 centimetrů.

Jindřich Rychlý ve svém článku ještě čtenáře upozorňuje na další shluk kamenů s mísami: „Na úpatí zřícenin hradu Landšteina pozornost‘ k sobě obrací veliký balvan žulový na přirozeném podkladu rovněž žulovém spočívající. Na nejhořejší jeho ploše nalézá se též mísa průměru 40 cm., a povrch jeho shůry dolů prorván jest dvěma, zajisté deštěm a p. způsobenýma rýhama.“

Přístup: Ze Starého Města pod Landštejnem po červené značce asi 4 km. Kameny jsou v jihovýchodní části vrcholu nedaleko kapličky.

Milovské perníčky

Další oblast s hojným výskytem kamenných mis jsou Žďárské vrchy. Lidé v tomto kraji dali kamenným mísám jméno „perníčky“. Patrně nejzajímavější mísy v kamenech jsou Milevské neboli Velké perníčky nacházející se na skalním výchozu ve výšce asi 750 metrů n. m.

Kamenné mísy v rulových skalách dosahují průměru 40-87 centimetrů a hloubky 15-30 cm. Podle místních pověstí byly tyto mísy vytvořeny lidmi ke kultovním účelům, k zapalování strážních ohňů a nakonec i k mletí obilí za třicetileté války.

Rybenské neboli Malé perničky nalezneme v blízkosti Holého vrchu, který je od Milovských perníček vzdálen vzdušnou čarou asi 4 kilometry směrem na severovýchod. Svým rozsahem i velikostí jsou ale mnohem menší než známější Milovské perníčky. Další kamenné mísy se nacházejí na kamenech na nedalekých Devíti skalách, které jsou se svojí výškou 836 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů. (3)

Přístup: K Milovským perníčkám se můžete vypravit ze Svratky (asi 6 km kopcovitým terénem). Z města půjdete nejprve na východ po červené značce, a asi po 2, 5 km dorazíte k zámečku Karlštejn, kde se napojuje modrá značka – ta vás dovede až k perníčkám. Pokud přijedete vozem, ušetříte si cestu, když pojedete ze Svratky po silnici buď do Křižánek nebo do osady České Milovy, kde zaparkujete a půjdete dál pěšky po turistické značce. Z Křižánek vede modrá značka (k perničkám je to asi 4 km) a z osady České Milovy zelená značka (Milovské perníčky jsou asi 3, 5 km daleko), která se na modrou napojuje po jednom kilometru nedaleko skal s názvem Čtyři palice.

Chrášťovická Baba

Žulový balvan na vrcholu kopce Baba u Chrášťovic je českým geologům znám poměrně dlouho. Také tento balvan nese na svém povrchu kamenné misky a byl považován za obětiště. Při archeologickém průzkumu v písčité vrstvě pod humusem pod jižní částí kamene došlo k nálezu několika keramických střepů. Po bližším prozkoumání archeologové zjistili, že jedna jejich část pochází ze středověku (cca 15. a 16. století) a druhá, nepoměrně starší, z do doby halštatské (cca 800 – 450 př. n. l.). (4)

Přístup: Nalezení tohoto kamene je poměrně komplikované. Leží na návrší asi 1 kilometr za obcí Chrášťovice jihozápadně od obce, u silnice vedoucí do Třebohostic.

Husova kazatelna

Zůstaneme ještě v okolí vltavské přehradní nádrže Orlík a podíváme se do Petrovic, v jejichž blízkosti se nachází také kámen s kamennou mísou, lidově zvaný Husova kazatelna. Kámen to není ledajaký, neboť jde o viklan, tedy o kámen, který díky postupnému zvětrávání zůstal stát jen na jednom malém bodu. Avšak existují důkazy také o tom, že tyto kameny byly později ještě dále opracovávány tak, aby se docílilo co nejmenší základny kamene. Husova kazatelna je tvořena 2 metry vysokým žulovým kamenem, na jehož vrcholu je velká mísa. Viklan stojí na dalším žulovém kameni o rozměrech 2×3 metry.

Asi 5 kilometrů jižně od Petrovic je v borovém lese u Hrazan další shluk žulových kamenů (což je pro zdejší kraj velmi typické), který lidé pojmenovali Kněz. l na těchto kamenech nalezneme několik mis s odtokovými žlábky.

Přístup: K Husově kazatelně vás z Petrovic asi po třech kilometrech dovede červená značka. Ke kameni lze jet také vozem po silnici směrem na Bratřejov Kámen naleznete za Vilasovou Lhotou na zalesněném vrcholku po levé straně asi tři kilometry severovýchodně od Petrovic.

Teorií o tom, co se na obětních kamenech ve skutečnosti odehrávalo, je mnoho, zatímco jakýchkoliv nálezů poskrovnu. Asi jen velmi těžko se podaří skutečně prokázat, k jakému účelu tato místa sloužila. Někteří badatelé nepochybují o tom, že zde docházelo k obětem, případně že tato místa měla „jen““ jakýsi kultovní význam. Jiní lidé zase přicházejí s domněnkou, že se v dobách válek a všeobecného ohrožení v mísách v skrytu mlelo obilí (což dokládají i některé pověsti). K nejodvážnějším vysvětlením patří například to, že mísy sloužily k signalizaci – zapalovaly se v nich vatry anebo se do nich jako do obřích lamp, naléval olej a zapaloval se. Tuto myšlenku podporuje i skutečnost, že se mísy nacházejí převážně ve vysokých polohách s dobrým výhledem do kraje. Ti odvážnější mohou přitom spekulovat, zda tyto signály byly určeny jen lidem, anebo sloužily k navigaci i pro jiné bytosti, třeba pro ty v létajících talířích.

Odkazy

(1) Obětní kámen na Velkém Mehelníku. (GPS 49.2945444N, 14.2256061E) KPUFO Písek. Internet: http://www.kpufo.cz/wpi/mehel.htm
(2) Landštejn. Kámen s miskou. KPUFO Jind. Hradec. Internet: http://www.kpufo.cz/wjh/lands.htm
(3) Milovské perníčky. (49°41′34,98″ s. š., 16°5′17,58″ v. d.) KPUFO Žďár n. S. Internet:  http://www.kpufo.cz/wzr/wzr.htm
(4) Chrášťovická Baba (49.3346536N, 13.8786514E) KPUFO Strakonice. Internet: http://www.kpufo.cz/wst/priro.htm
(5) Husova kazatelna. (GPS: 49.5680439N, 14.3629267E). KPUFO Příbram. Internet: http://www.kpufo.cz/wpb/huso.htm

 

Jan Zeman

Skryté skutečnosti, 2001

Archiv KPUFO

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!