Velký lunární podvod z roku 1835

Obrázek měsíčního údolí s vodopády, řekami, zvířaty a létajícími bytostmi (obr. 1) – to se náhle objevilo v deníku ‚The New York Sun‘.

„Právě jsme se dozvěděli prostřednictvím významného redaktora tohoto města (Edinburgh) že Sir John Herschel (1) učinil nedávno v Mysu Dobré naděje velké astronomické objevy díky velkému dalekohledu, založenému na zcela novém principu,“ hlásily noviny The Sun na své druhé straně dne 21. srpna 1835, v poznámce s názvem “Nebeské objevy“. (2) Pocházely z novin Edinburgh Courant; odtud odkaz na skotské hlavní město. O čtyři dny později The Sun začal zveřejňovat objevy a zaujal svět prvními senzačními zprávami: na Měsíci je život.

Od 25. do 31. srpna 1835 se v novinách objevilo šest pokračování seriálu nazvaného „Velké astronomické objevy nedávno vytvořené sirem Johnem Herselem na Mysu Dobré naděje.“ Byly nepodepsány, prezentovány jako výtažky z článku Andrew Granta, žáka Williama Herschela, objevitele planety Uran a otce Johna Hershela, psaný prý pro edinburghský časopis „Journal of Science.“ Spolupracovník Grant tvrdil, že byl vyvinut nový typ dalekohledu, který udělal „mimořádné objevy každé planety v naší Sluneční soustavě“ a viděl „planety v jiných slunečních soustavách“.

Po prvním článku, věnovaném technickým charakteristikám dalekohledu, se druhý soustředil na první pozorování měsíčního povrchu, kde objekty mohly být viděny se stejnou ostrostí, jako „na Zemi ve vzdálenosti 90 metrů, více či méně.“ Když 10.1.1835 Hershel oznámil, že jeho optický přístroj na Měsíci rozeznává stromy, řeky, jezera, vodopády, „pláž s brilantním bílým pískem“, dále čtyřnohé hnědé tvory, podobných bizonu, pak i druh kozy s jedním rohem, pelikány, jeřáby, ryby a jiná zvířata…

V následujících dnech astronom na Měsíci identifikoval 38 druhů stromů, téměř dvakrát více rostlin, 5 obojživelníků 9 živorodých zvířat, včetně dvounohého bobra, který „nosí své děti v náručí jako lidská bytost“, staví „mnohem vyšší a lepší hotové chatrče než mnoho kmenů divokých mužů“ a „zná užití ohně“.

Vrchol přišel ve čtvrtém pokračování, v pátek 28. srpna 1835. Byla představena rasa okřídlených mužů (Vespertilio homo), inteligentní bytosti, ale pokročilejší než dvounohý  bobr, měřící na výšku 1,2 metru, s netopýřími křídly a tělem, s výjimkou obličeje, pokrytým „krátkým a lesklým měděným vlasem“. Ve světě se safírovými chrámy, jejichž obyvatelé jsou v harmonii kvůli absenci masožravců, okřídlené bytosti „trávili šťastné hodiny, když si v lese vybírali různé druhy ovoce, jedli, létali, koupali se a bavili se.“

Obr. 2 Okřídlený muž na Měsíci neboli ‚vespertilio homo‘.

Měsíční „objevy“ novin The New York Sun – doposud považovaných za seriózní – způsobily nárůst jejich nákladu z 8 000 na více než 19 000 výtisků, což z nich učinilo nejčtenější noviny na světě. Ale náhle došlo k ukončení seriálu. Náhodný požár zničil dalekohled v Kapském Městě. V té době začaly ale už i další noviny a časopisy v New Yorku rozšiřovat tento příběh, aby získali svůj kus koláče. Také oni tvrdili, že mají přístup k původnímu zdroji, ale pravda je, že neexistoval. Ani Edinburský Courant nezveřejnil nějaké oznámení, jako bylo to z 21. srpna 1835, ani žádný člověk jménem Andrew Grant nepsal v nějakém skotském vědeckém časopise něco o Měsíci, ani o tom nevěděl astronom John Hershel.

Všechno bylo výmyslem Richarda Adams Lockeho, anglického novináře, který pracoval pro Sun. Ačkoli nikdy otevřeně nepřiznal autorství podvodu, brzy se objevil jako autor malé knížky, kde byla zveřejněna kompilace těchto článků. Zemřel ve věku 71 let ve State Island dne 16. února 1871. O tři dny později noviny Sun, které dosud nikdy nepřiznaly podvod, vydaly jeho nekrolog na první stránce. Napsaly:

  • „Pan Locke byl autorem podvodu o Měsíci, nejúspěšnějšího vědeckého vtipu, který kdy byl vydán, a který se původně objevil v Sun. Příběh byl vydán s důkladnou podrobností a s obratným používáním technických frází, které nebyly přijaty jako skutečné obyčejným čtenářem, ale byli do značné míry podvedeni a zmateni muži vědy.“

Až o rok později se aféra dostala do Španělska. V Barceloně vyšla kniha „Velké astronomické objevy, které nedávno vytvořil Sir John Hershel na mysu Dobré naděje,“ podepsané právě Richardem Adamsem Lockem. (3)

Odkazy

(1) John Herschel. Wikipedia. Internet: https://en.wikipedia.org/wiki/John_Herschel
(2)  The Great Moon Hoax of 1835 (text). Hoaxes.org. Internet: http://hoaxes.org/text/display/the_great_moon_hoax_of_1835_text/
(3) Richard Adams Locke: Grandes descubrimientos astronómicos hechos recientemente por sir John Hershel en el cabo de Buena Esperanza. (překladatel Francisco de Carrión). Internet: https://books.google.es/

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!