Genetici odhalili tajemství malých humanoidů

Aljošenka z Ruska a jeho „sestra“ Ata z Chile byly lidské děti, s celým souborem genetických mutací

Obr.1 Aljošenku už nikdo nevyšetří. Foto: Vladimír Bendlin

Zdá se, že historie Kyštymského trpaslíka, jak bývá také nazýván humanoid Aljošenka, se uzavírá. Jeho mumifikované pozůstatky, které byly nalezeny v roce 1996 v Čeljabinské oblasti, zmizely a nedostaly se do rukou profesionálních vědců. To vyvolalo u příznivců konspiračních teorií přesvědčení, že Aljošenka nebyl nikdo jiný, než zástupce mimozemské civilizace.

Aljošenka se už nevrátí a nemůže být prozkoumán, ztratil se. Ale jeho chilská „sestra“ Ata se dostala do rukou vědců. Ženskou mumii, velkou 15 cm – přesnou kopii Aljošenky – objevil sběratel rarit Oscar Muñoz v roce 2003 v opuštěném chilském městě La Noria, v poušti Atacama, a proto dostala jméno Ata.

Od té doby je nález pečlivě zkoumán vědci. Pomocí rentgenových snímků výzkumníci zjistili, že i přes malou velikost má kostra Ata řadu anomálií.

Například, mumie měla jen 10 párů žeber, místo 12, jak je obvyklé. A hustota tkání odpovídala úrovni vývoje dítěte ve věku 6-8 let. Bylo zjištěno, že matka Aty žila na západním pobřeží Jižní Ameriky a samotná dívka se narodila před několika desítkami let.

Komplexní studie mezinárodního týmu vědců, pod vedením profesora imunologie a mikrobiologie na Stanfordské univerzitě Harryho Nolana, na základě důkladné analýzy genotypu Aty jednoznačně stanovili:

– jedná se o dítě, které se narodilo předčasně nebo zemřelo bezprostředně po narození. Neobvyklý vzhled je vysvětlen celou řadou genetických mutací spojených s trpasličími znaky a dalšími anomáliemi ve vývoji kostry a lebky. Některé z těchto mutací jsou vědcům dobře známé, některé se vyskytly poprvé.

„Dívka byla tak nemocná, že nemohla správně jíst,“ říká Harry Nolan. „Mohla by přežít pouze tehdy, když by okamžitě nastoupila na jednotku intenzivní péče v novorozeneckém oddělení, které by bylo zaměřeno na ošetřování dětí s těžkými patologiemi. Ale vzhledem k místu, kde byla Ata nalezena, na to neměla šanci.“

Obr.2 Vědci provedli důkladnou analýzu genotypu Ata. Foto: Bhattacharya

Podle Nolana by deformace kostry mohla být důsledkem poškození DNA, způsobeného nadměrným působením dusičnanů. V poušti Atacama je největší ložisko dusičnanu sodného na světě. Před první světovou válkou bylo Chile jedním z předních světových vývozců dusičnanu amonného, který byl používán jako hnojivo v zemědělství. Výtěžek z prodeje činil 2/3 rozpočtu země. Právě v blízkosti místa nálezu Ata jsou opuštěné šachty pro extrakci dusičnanu sodného. Byly uzavřeny po vynálezu výroby syntetických dusičnanů.

Podle další studie z mezinárodního časopisu paleopatologie (International Journal of Paleopathology) (1) patřila kostra Ata 15týdennímu plodu. Matka měla nejspíše potrat, čímž může být vysvětlen počet žeber a tvar lebky.

Odkazy 

(1) Siân E.Halcrow a kol.: On engagement with anthropology: A critical evaluation of skeletal and developmental abnormalities in the Atacama preterm baby and issues of forensic and bioarchaeological research ethics. Response to Bhattacharya et al. “Whole-genome sequencing of Atacama skeleton shows novel mutations linked with dysplasia” in Genome Research, 2018, 28: 423–431. Doi: 10.1101/gr.223693.117. International Journal of Paleopathology. Volume 22, September 2018, Pages 97-100. Internet: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1879981718300548

Čtěte :

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2225

error: Kopírování zakázáno!