Zvíře nebo člověk?

Dlouhá léta sloužil krátký filmový záběr kráčející chlupaté bytosti jako zatím nejpřesvědčivější důkaz existence divokého člověka. Jeho pravost je ale dnes zpochybňována.

Stalo se to před čtyřiceti lety, v páteční odpoledne 20. října 1967. Dnes už zesnulý Američan Roger Patterson, spolupracovník oblastního muzea v severní Kalifornii, si vyjel se svým přítelem, indiánským stopařem Bobem Gimlinem, na koních do kaňonu Bluff Creek. Slyšel, že se zde objevily čerstvé stopy divokého muže bigfoota (velké nohy). O bigfootovi, tedy o jakési severoamerické obdobě himalájského sněžného muže yettiho, se tady mluvilo už dlouho. V roce 1924 dokonce vyšetřovala policie případ, kdy tlupa těchto chlupatých obrů zaútočila kamením na chatu pěti zlatokopů v horách Svaté Heleny. Patterson propadl vášni pátrání po této neznámé příšeře, a snažil se ji vystopovat. Pořídil si proto i filmovou kameru.

Odborníci se shodují

Toho dvacátého října na vyjížďce do kaňonu Bluff Creek se na něj konečně usmálo štěstí. Při míjení záhybu cesty spatřili velkou chlupatou postavu. Jeho kůň se vzepjal, a když se ho snažil ovládnout, upadl. Patterson vytáhl kameru a křičel na Boba, že bude filmovat, tak ať ho kryje puškou. Postava byla od nich vzdálena asi 50 metrů. Byla to samice, neboť třebaže byla porostlá chlupy, viděl její mohutná prsa. Byla asi 2 metry vysoká a mohla vážit přes dva metráky. Chvíli stála nehnutě, a potom vzpřímeně odcházela. (1) (2)

„Bob se chtěl za ní rozjet na koni, ale zavolal jsem ho zpátky,“ vyprávěl pak Patterson novinářům. „Mohlo to být nebezpečné. Vzrušením jsem se třásl a tak je film rozhýbaný. Ale tu bytost ukazuje jasně.“

Byla to senzace. Do té doby neexistovala ani fotografie, natož film záhadného divokého muže. Pattersonův film, tedy více než 30 sekund dlouhý záběr chlupatého tvora, připomínajícího gorilu, byl promítán na univerzitě vybrané skupině antropologů a zoologů. Ti si nad ním chvíli lámali hlavu, ale pak z obavy nad svou reputací film prohlásili za padělek, aniž jej podrobili bližšímu studiu. Patterson se proto obrátil na prof. fyzikální antropologie dr. Grover Krantze z Washingtonu a na evropské odborníky – na anglického biomechanika dr. Don W Grieve a na pracovníky ruského semináře pro výzkum reliktních hominoidů při Darwinově muzeu.

V Moskvě se na odborné expertíze podílelo mnoho specialistů: kriminalisté, ortopedi, biomechanici i sochaři. V závěrečném protokolu prof. Donskij uvedl, že

  • „…pohyby jsou dokonale sladěny, opakují se beze změny při každém kroku, což je možno vysvětlit pouze stálou součinností všech svalových skupin. Nejen že do sebe zapadají, ale jsou propojeny s četnou další činností. Svědčí to o tom, že chůze bytosti je přirozená, bez viditelných znaků strojenosti, což je charakteristické pro každou imitaci. Takový způsob chůze není pro člověka ani v nejmenším typický.“

Jinými slovy, žádný převlečený člověk by se nedokázal pohybovat takovým způsobem, jaký je zachycen na filmu. Nemůže tedy jít o podvod. Závěry anglického biomechanika byly obdobné, i když on sám je k výskytu divokého muže skeptický.

Muž v převleku

Kladné posudky význačných odborníků ležely skalním odpůrcům existence neznámých tvorů v žaludku a film byl dlouhá léta jablkem sváru mezi nimi a kryptozoology. Ale až teprve v roce 2004, tedy 13 let po Pattersonově smrti, vyrazili skeptici do útoku a rozhodli se film definitivně prozkoumat. Do tohoto úkolu se pustil Kal Korff, přední skeptik a novinář bojující proti záhadám, jako jsou UFO, paranormální jevy, konspirace kolem smrti Kennedyho, apod. V současné době žije v Praze a společně s Michaelou Kočišovou, modelkou Martinou Tyčovou a americkým novinářem Greg Longem sepsali knihu a natočili dokumentární film „The making of Bigfoot“ (Dělání bigfoota), kde dokazují, že Pattersonův film je podvod. Není prý tam natočen divoký muž bigfoot, ale člověk oblečený do opičího převleku. Jako důkaz jsou naservírováni dva klíčoví svědci případu. Pattersonuv známý Bob Heironimus, muž, který byl za bigfoota převlečený, a výrobce filmových kostýmů Phillip Morris ze severní Karoliny, který údajně Pattersonovi gorilí oblek prodal a poradil mu, jak ho upravit.

Bylo jasné, že pouhé výpovědi dvou svědků bez jakýchkoliv dalších důkazů nebudou stačit a tak se Korff rozhodl znovu natočit onen legendární filmový záběr, tentokrát s kráčejícím Heironimusem v gorilím kostýmu. Chtěl ukázat, že se záběry od sebe neliší. Phillip Morris znovu vyrobil kostým, Heironimusovi zalíčil část tváře kolem očí vykukující z masky, a hluboko v lese, tentokrát ve státě Washington, proběhlo znovu natočení scény. Na první pohled se skutečně zdálo, že původní Pattersonův záběr i nový, zrekonstruovaný Korffem jsou velmi podobné. V novinách se proto ihned objevily titulky „Pověstný film bigfoota byl podvod“.

Patterson byl už mrtev, aby se k tomu mohl vyjádřit a tak se novináři vrhli na jeho kolegu Boba Gimlina, který ho tehdy doprovázel. V obležení novinářů byl zpovídán, jak to tenkrát ve skutečnosti bylo. Gimlin jen nechápavě kroutil hlavou a opakoval, že viděli a natočili pravého bigfoota. Žádný Heironimus u toho vůbec nebyl.

Patty měla hezčí prsa

To bylo povzbuzení pro kryptozoology, kteří se odhalením cítili ze začátku zaskočeni, ale teď k filmu získali novou důvěru. Vždyť nebylo nic nového, že novináři sebejistě představovali člověka, který prý převlečený za opici vystupoval v Pattersonově filmu. Zkoušeli to už několikrát. V roce 1998 to na příklad tvrdili o pojišťovacím agentovi Jerry Romney. Ale porovnání jeho chůze s natočeným bigfootem tehdy nikoho moc nepřesvědčilo. Přiznání Heironimuse vypadalo tentokrát věrohodněji, ale přesto se v jeho výpovědi našly rozpory. Třeba při popisu gorilího kostýmu. Jeho výrobce Phillips Morris ho popsal přesně do všech detailů. Byl vyrobený ze syntetických nylonových vláken nazývaných dynel našitých na pletený podklad a skládal se ze šesti oddělených částí. Z hlavy, těla (s nohavicemi, rukávy a s metrovým zipem na zádech), dvou rukavicových a dvou nožních návleků. Heironimus ale tvrdil, že oblek si udělal sám Patterson z kůže stažené z mrtvého koně a s nalepeným starým kožichem. Měl jen tři části. Hlavu, tělo, a nohy – jakési kalhotové holínky do pasu. Vážil přes deset kilo a smrděl starou kůží.

Obhájci pravosti Pattersonova filmu se pustili do rozboru nového filmu s převlečeným Heironimusem, a začaly se kupit kritické připomínky. Jeden z původních argumentů obhájců, že Patterson natočil skutečně hominida, a ne převlečeného člověka, byla délka rukou. V Pattersonově filmu udeří do očí, že ruce Patty, jak lidé nazvali nafilmovanou samici bigfoota, sahají až ke kolenům, což u lidí nebývá. Proporční index IM, vyjadřující poměr délky rukou k délce nohou bývá u člověka 72, u lidoopů cca 110, a u Patty byl naměřen 80 až 90, tedy někde uprostřed. Ačkoliv Patterson takové anatomické podrobnosti nemohl znát, Korff o tomto argumentu dobře věděl, a byl na něj připraven. Rukávy kostýmu byly proto patřičně delší a Heironimus, aby si prodloužil ruku, vložil do dlouhých rukavic jen konečky prstů. Jenomže poloha jeho loktů zůstala lidská a nepoměr obou části paže byl vidět. Rovněž samičí prsa připevněná ke kostýmu byla naprosto odlišná od těch, která měla Patty. Místo pevného tvaru zvadle visela dolů. Ani onen uváděný a vědci studovaný pohyb svalů pod kůží se v obleku nepodařilo napodobit.

A obhájci bigfoota pokračovali v protiútoku a hromadili další argumenty. Jak to, že výrobce kostýmu Phillips Morris nemohl předložit žádný důkaz, že takový oblek skutečně Pattersonovi za 400 dolarů prodal? Ani objednávku nebo aspoň korespondenci, ani účet, ani šek… zkrátka nic.

Obrovská bublina s definitivním vyřešením dlouholeté záhady a odhalením podvodu nakonec splaskla. Žádná strana porážku nepřiznala a spor tak zůstal nevyřešený. Naprosto přesvědčivé důkazy ať už pro nebo proti chyběly. Už tehdy, před čtyřiceti lety, se jeden z novinářů Pattersona zeptal, proč zvíře nezastřelil.

Nemuselo by být tolik dohadů kolem pravosti filmu a totožnost tvora mohla být ihned jednoznačně potvrzena.

„Nezastřelil jsem ho z obavy, jak lidsky by vypadal pod kožichem,“ svěřil se mu Patterson. „Je tuze moc lidí, zejména indiánů, kteří věří, že tato zvířata mají k lidem hodně blízko. Kdybych jedno zabil, můj život by za moc nestál.“ (3)

Ivan Mackerle

Odkazy

(1) tiagopsc: Patterson-Gimlin film. YouTube, 19. 5. 2007. Internet: http://www.youtube.com/watch?v=IJjUt2sXo5o 
(2) Gandalfthegreat: Patterson Bigfoot. YouTube, 25. 6. 2006. Internet: http://www.youtube.com/watch?v=OJIMbBcZgwc  
(3) Po dokonalé stabilizaci filmu se prokázalo, že „bigfoot“ se pohybuje jako člověk. Film je podvod: -r-: Bigfoot chodí jako člověk. ZaZ, 16.10.2015. Internet: http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/2015/09/04/bigfoot-chodi-jako-clovek/ 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!