Záhadná družice Černý rytíř

Létá tajemný satelit kolem Země? I kosmický věk má už své legendy.

 

 

Jedna z nich říká, že jen malý kousek od Země se řítí pomalu a zlověstně tmou tajemná družice, která není pozemská. Pro svou tajemnost, se kterou poklidně pluje po oběžné dráze, je pojmenována Black Knight, Černý rytíř.

Tento tajemný objekt kroužící kolem Země je neznámého původu (a možná i mimozemského), a je prý starý 13.000 let!

Stejně jako mnoho příběhů o podivných jevech, i legenda o Černém rytíři začíná u Nikola Tesly. (1)

Říká se, že Tesla přijímal opakovaně jakési rádiové signály už v roce 1899, o kterých věřil, že přichází z vesmíru, a řekl to i veřejně na vědecké konferenci.

V roce 1920 radioamatéři přijímali stejný signál. Pak i norští vědci v Oslo experimentovali s krátkými vlnovými přenosy do vesmíru v roce 1928, a zaznamenali dlouhé zpoždění ozvěn (LDEs), což v té době byl neobjasněný fenomén.

Ozvěny měly zpoždění několik sekund.

Obr. 1 Fotografie, často předkládaná u článků o „Černém rytíři“

V roce 1954 noviny v St. Louis a v San Franciscu přinesly oznámení od US Air Force, že byly zjištěny dva satelity obíhající kolem Země. V té době však ještě žádný stát neměl prostředky k vypouštění družic.

Zdálo se tedy, že existence Black Knight je potvrzena za pomoci řady důkazů, a to vše bylo potvrzeno i americkým letectvem.

V roce 1960 už měly Spojené státy a Sovětský svaz kolem Země několik družic. 11. února 1960 noviny všude přinesly poplašné zprávy – ještě někdo další má také něco na oběžné dráze!

Radar amerického námořnictva pro detekci nepřátelských družic totiž zaznamenal něco tmavého. Nebyl to americký, ani sovětský objekt.

Další den noviny přinesly o trochu více informací. Tajemný objekt obíhá ne po polární dráze, tedy 90 stupňů k rovníku, ale se sklonem asi 79 stupňů. Jeho dráha je také velmi výstřední, v apogeu 1728 km, ale v perigeu pouhých 216 km. Objekt oběhne Zemi každých 104,5 minuty.

V té době námořnictvo sledovalo jeden známý fragment – plášť rakety z dřívějšího startu družice Discoverer (2), o něco méně než 6 metrů dlouhý. Družice Discoverer startovala 20. listopadu 1959. Měla vyzkoušet odhození kapsle s kosmonautem od mateřské družice. Start proběhl podle plánu, ale odhození 136 kg kapsle již tak dobře nešlo. Nakonec se to podařilo, ale kapsle zabloudila na oběžnou dráhu poněkud podobnou záhadnému objektu, a byla nakonec prohlášena za ztracenou.

Námořnictvo sledovalo jeden z krytů, který pak obíhal jednou za 103 minuty při sklonu 80 stupňů, s apogeem 950 km a perigeem 187 km. Black Knight se pohyboval sice podobně, ale ne stejně…

V roce 1963 astronaut Gordon Cooper hlásil, že vidí UFO během 15 obletu Země z paluby Mercury 9. Na radarové stanici nedaleko Perthu v Austrálii sledovalo tento objekt zhruba 100 osob z personálu stanice NASA.

Oficiální vysvětlení později bylo, že Cooper vdechl příliš CO2, díky porouchanému zařízení lodi, což mu přivodilo halucinace.

Existence Black Knight se zdála být nepopiratelná.

V roce 1973 se rozhodl skotský vědec Duncan Lunan (3) tuto záhadu vyřešit. Vyzvedl údaje o LDE od norských vědců a analyzoval je. Zjistil, že zpoždění signálů vytváří zvláštní poselství, které ukazuje k hvězdě Epsilon Boötis, dvojhvězdě v souhvězdí Pastýře. (4)

A Černý rytíř byl, jak se zdálo, určen k přenášení tohoto poselství od mimozemšťanů z Epsilon Boötis, které bylo staré už 12.600 let.

Obr. 2 Zpráva z „Epsilon Bootis“ 

Poslední část důkazu přišla v roce 1998, když raketoplán Endeavour uskutečnil svůj první let k Mezinárodní vesmírné stanici při letu STS-88.

Astronauti na palubě Endeavour vyfotografovali podivný objekt. Snímky jsou široce dostupné veřejnosti na internetových stránkách NASA, ale brzy všechny fotografie zmizely. Objevily se o nějaký čas později, s novou URL adresou a s různými popisy, vysvětlující je jako úlomky nebo vesmírný odpad. Uvedené fotografie neomylně ukázaly nějaký druh úprav.

Od té doby známe o Černém rytíři v podstatě všechno. Víme, jak vypadá, odkud pochází, známe jeho účel, a víme o spolehlivých svědcích jeho existence.

Proč NASA neuzná jeho existenci?

Je to skvělý příběh. Myšlenka 13 tisíc let starého cizího kosmického plavidla obíhajícího Zemi je vzrušující. Co se za tím skrývá?

Ukazuje se, že všechny části historie, které tvoří příběh o Černém rytíři, spolu ve skutečnosti nesouvisí.

Název „Black Knight“ je už tak zažitý název pro toto záhadné těleso, že je obtížné zjistit, který výzkumný program byl tak kdysi nazván.

A přesto – v letech 1958 až 1965 Velká Británie uskutečnila 22 startů v rámci programu s názvem Black Knight, určenému k testování různých nosných raket.

Ale žádný z 22 Černých rytířů se nedostal na oběžnou dráhu. Šlo o výzkum sestupné fáze dráhy rakety při návratu na Zemi. Rakety nenesly družici, která by se (třeba nedopatřením) dostala na oběžnou dráhu. To je dobře zdokumentováno. Tudy cesta nevede.

Nikola Tesla skutečně zachytil opakovaně záhadné rádiové signály v roce 1899, a domníval se, že pocházely z vesmíru. Dnes víme, že měl v podstatě pravdu. Signály, které zachytil, byly pulsary, obří zdroje pulsujících rádiových signálů, které byly oficiálně objeveny v roce 1968. (5) V době Nikola Tesly byl však zdroj neznámý a jeho nejlepší vysvětlení mohlo být jen to, že jde o signály od inteligentních bytostí.

Také norští vědci skutečně zachytili zpoždění rozhlasových odrazů a jejich příčina zůstává stejně tajemná jako tenkrát. V současné době známe pět pravděpodobných vysvětlení, z nichž některé nebo všechny mohou vysvětlit některé LDEs. Většinou se týkají zvláštních efektů v zemské ionosféře.

Obr. 3 Astronaut Gordon Cooper 

Není však známa možnost, jak by naše rádiové signály zachycoval cizí satelit a se zpožděním je posílal zpět.

Když Duncan Lunan udělal analýzu zpožděných signálů LDE v roce 1973 a přišel s hvězdnou mapou, také nevysvětloval toto poselství existencí Black Knight nebo nějaké jiné podivné polární družice.

Ve skutečnosti jeho výklad byl, že LDEs přicházely z Lagrangeova bodu L5. Body L4 a L5 jsou dva body na oběžné dráze Měsíce kolem Země, jeden 60° vpředu a druhý 60° vzadu, tam, kde gravimetrické účinky Země a Měsíce jsou vyrovnané a kde bude mít objekt ustálenou oběžnou dráhu. (6) Navíc D. Lunan později přiznal, že při analýze udělal chyby. Takže ani toto nespojuje hvězdu Epsilon Boötis se záhadným, 13 tisíc let starým satelitem.

A co novinové zprávy o dvou satelitech na oběžné dráze? Šlo jen o reklamu na knihu o UFO. V té byl nakonec místo důstojníka letectva citován pouze člověk, který jednou viděl UFO. Nijak to nepotvrdilo myšlenku neznámých satelitů obíhajících kolem Země. Nemá to nic společného s údajným Černým rytířem.

Nejzajímavější část příběhu je ta z roku 1960, kdy byly zahájeny starty družic Discovery.

Sekretář vzdušných sil USA Dudley Sharp řekl, že tajemný objekt byl pravděpodobně druhý plášť z družice Discoverer VIII., podle velikosti, tak i správné dráhy.

Toto bylo také brzy potvrzeno. Protože však obyčejné vysvětlení není tak vzrušující jako záhadný objekt, bylo to uvedeno až na zadní straně časopisu Time.

Ale je tu další zajímavá poznámka o programu Discoverer. V roce 1992 CIA odtajnila program s názvem Corona. Ukázalo se, že nešlo o přípravu k zahájení letů člověka do vesmíru, ale šlo o vypouštění špionážních satelitů na polární oběžnou dráhu. (7)

Výhoda této dráhy je, že družice proletí přes každou část Země, a může vyfotografovat více území než při dráze, různě skloněné vůči rovníku.

Tehdy ještě nebyl přenos digitálních obrázků zpět na Zemi, takže filmové kamery snímaly povrch, a film byl odeslán zpátky na Zemi v sestupové kapsli, byl zachycen letadlem JC-130, byl vyvolán a prozkoumán.

Takže, i když celý program Discovery byl známý, zprávy v novinách té doby skutečně odpovídaly tomu, co bylo později odtajněno. Ukázalo se, že kamera z programu Corona na palubě Discovery VIII. se opravdu ztratila přesně tak, jak je uvedeno v novinách z roku 1960, její kryty a excentrická oběžná dráha byla také nahlášena správně.

Obr. 4 Letoun JC 130 zachycuje schránku z družice 

Co tedy viděl Gordon Cooper z Mercury 9, a co potvrdili radaroví operátoři?

Příběh je popsán téměř v každé knize o UFO. Problém je ten, že toto hlášení je úplný výmysl autorů UFO. Nikdy se to nestalo. Cooper zemřel v roce 2004. Do své smrti Cooper nabízel k prozkoumání všechny přepisy poznámek z letu, včetně jeho vlastních předloh, jako důkaz, že žádné takové hlášení se během jeho letu neudálo. Neexistuje žádný záznam o takovém hlášení ani v NASA, ani v radarových stanicích od personálu, nebo od jakéhokoli jiného zdroje. Je to čistě výmysl moderních spisovatelů.

Takže zbývá vysvětlit let raketoplánu STS-88 a šokující fotografie z kosmické lodi.

I v tomto případu je řada chybných údajů. Za prvé, raketoplán letěl vždy v po rovníkové oběžné dráze, stejně jako mezinárodní vesmírná stanice. Objekt, pohybující se po polární oběžné dráze by letěl příliš rychle, než aby byl viditelný, a aby bylo možné udělat tolik vysoce kvalitních fotografií.

Odkazy

(1) –r-: Kult Nikola Tesly. ZaZ, 19.12.2016. Internet: http://zahadyazajimavosti.cz/osobnosti/883-kult-nikola-tesly  
(2)  Encyclopedia Astronautica. KH-1. Astronautix. Internet: http://www.astronautix.com/craft/kh1.htm 
(3) Duncan Lunan. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Duncan_Lunan 
(4) Epsilon Bootis. Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Epsilon_Bo%C3%B6tis  
(5) Pulsar. Wikipedia. Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pulsar  
(6) Librační centrum. Wikipedia. Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Libra%C4%8Dn%C3%AD_centrum 
(7) Corona (satellite). Wikipedia. Internet: http://en.wikipedia.org/wiki/Corona_%28satellite%29 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1100