Boží hrob je pravý

Boží hrob v chrámu Vzkříšení Krista v Jeruzalémě je ten samý hrob, který objevila matka římského císaře Konstantina v IV. století. K těmto závěrům došli výzkumníci po průzkumu svatyně.

Není to tak dávno, kdy časopis National Geographic ohlásil svým čtenářům, že poprvé po 500 letech mohli archeologové odstranit mramorovou desku údajného hrobu Ježíše Krista. Tu uložil roku 1555 františkán Bonifác Raguzski, aby ochránil svatyni před těmi, kteří by chtěli odnést části jako relikvie.

Pod ní se nacházela další, už ne smetanově bílá, ale šedá deska s obrazem křesťanského kříže, kterou sem pravděpodobně umístili ve XII. století křižáci. Podle odborníků je to důkaz, že Boží hrob je totožný s hrobkou, objevenou za římského císaře Konstantina Velikého (272 -337) (1) jeho matkou, křesťankou Helenou.

Archeolog Fredrik Hiebert, kterého představuje časopis National Geographic, řekl, že v průběhu staletí byl chrám opakovaně vystaven přírodním katastrofám (požárům a zemětřesením) a také četným nájezdům barbarů. Naštěstí svatyně zůstala neporušená. Vědci zjistili, proč se Helena zajímala o vykopávky na Kalvárii, a věděla, že to je místo, kde byl Ježíš Kristus pohřben.

„Nevíme přesně, zda tato hrobka vždy byla na stejném místě.“ vyjádřil pochybnosti celé vědecké komunity Hiebert. „Zdá se, že místo, kde se dnes poutníci modlí, je vlastně stejný hrob, který byl nalezen v IV. století, a kterému se klaněli první křižáci.“

Hrobka byla před samotným otevřením pečlivě zkoumána georadarem a infračervenými skenery. Nicméně, úplné zpracování všech údajů bude trvat několik měsíců.

Boží hrob je hlavní svatyně křesťanství.

Podle evangelia bylo tělo Ježíše uloženo po smrti na Golgotě do jedné z jeskyní, vytesaných do hory. Podle tradice byl hrob umístěn vně městských hradeb, severozápadně od Jeruzaléma, v blízkosti Kalvárie. Třetí den došlo ke vzkříšení.

Citujme otce církevní historie Eusebius Pamphili (265-339) (1):

„Tuto spasitelovu jeskyni nějací bezbožníci ve zlém úmyslu chtěli utajit před zraky lidí, s šíleným záměrem ukrýt tuto pravdu. 

Vykonali mnoho práce, navezli odněkud mnoho zeminy a zavalili celé toto místo. 

Potom, když navršili násep do určité výšky, pokryli ho kamenem, a pod tímto vysokým náspem ukryli božskou jeskyni. 

Po dokončení těchto prací udělali na povrchu hrob a postavili ponurý příbytek mrtvých idolů, démona smyslnosti Afrodity, kde na nečistých a ohavných oltářích přinášeli nenávistné oběti.“

Nařízením císaře Konstantina byl chrámový pahorek odkryt a tu „náhle v hlubinách země, nad očekávání, se objevil prázdný prostor, a tedy Nejsvětější Znamení Spasitelova vzkříšení. Tehdy se posvátná jeskyně stala způsobem, jak nás vrátit k životu Spasitele.“ Matka císaře, křesťanka Helena, roku 326 „navrhla vytvořit na tomto místě modlitebnu.“

Na počátku IV. století byl nad ním postaven Boží hrob, ve kterém hořel svatý oheň.

V roce 1009 jej dal egyptský fátimovský chalífa zničit a zahladit po něm všechny stopy.

Až později byl postaven chrám, jenž ukrývá jeskynní hrob, a dnes představuje obrovský architektonický komplex, včetně kalvárie s místem Ukřižování, Kámen pomazání, Kapholikon, podzemní chrám, chrám svaté Heleny a několik kaplí. Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula.

Tento hrob je dnes hlavním oltářem kostela Vzkříšení v Jeruzalémě.

V roce 1810 Boží hrob obnovil řecký architekt Nicholas Comyn Mytilene. Při obnově použil proporce Božího hrobu Novojeruzalémského kláštera Vzkříšení poblíž Moskvy.

V současné době je chrám rozdělen mezi šest denominací křesťanské církve – řecké ortodoxní, katolické, arménské, koptské, syrské a etiopské, z nichž každému je přidělena kaple a hodiny k modlitbám. To do značné míry komplikuje průběh vědeckého výzkumu.

Odkazy 

(1) Konstantin I. Veliký. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_I._Velik%C3%BD 

(2) Eusebios z Kaisareie. Wikipedia. Internet:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Eusebios_z_Kaisareie  

Čtěte také: 

  • (-r-): Kaple Božího hrobu. ZaZ, 11.6.2013 a n. 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 907

error: Kopírování zakázáno!