Kolébka lidstva byla v Arktidě?

V „Avestě“ (1) staroíránské sbírce posvátných textů, je napsáno, že kdysi existovala země, kde se od západu k východu táhlo vysoké pohoří. Tato země měla mírné klima, byla bohatá na obilí, a místní obyvatelé věřili, že jejich vlastí je souhvězdí Velké Medvědice

Někteří badatelé se domnívají, že touto záhadnou zemí byla Arktida, kde také byla kolébka civilizace.

Konec zlatého věku

Zlatý věk této země skončil náhlou změnou klimatu. V „Avestě“ se uvádí, že řeky se rozlily, a sníh začal „bodat jako bílé včely“. Deset měsíců v roce bylo velmi chladno, a teplo trvalo jen dva měsíce. Dokonce ani kněží nevěděli předem, kdy vyjde slunce.

Na začátku XX. století Tilak, syn brahmána, který měl evropské vzdělání, se ponořil do studia v Indii podivného obřadu vítání ranního Slunce. Obzvláště zajímavé se mu zdálo, že lidé prováděli rituály určené slunci, celých 12 měsíců. Napsal svému příteli, německému filozofu Müllerovi:

„Tento postoj k Slunci nemohl vzniknout v Indii, kde východ i západ slunce probíhá velmi rychle. Jediné místo, kde se čeká na Slunce je Severní pól.“

Z toho vyvodil, že předkové Indoevropanů přišli odněkud ze severu, ze kterého je vyhnalo náhlé chladné počasí.

Zdá se, že potomci obyvatel Arktidy se rozšířili po celé Eurasii. Důkazem toho jsou odkazy antických autorů, kteří říkají, že nově příchozí, které nazývali Hyperborejci, je mnohé naučili. To znamená, že jsme v podstatě jejich potomci …

Vědecké důkazy

Polárník J. J. Gakkel objevil velký podmořský horský hřbet, který se táhne přes Arktidu od Novosibiřských ostrovů k ostrovu Ellesmere v kanadském Arktickém souostroví.

Senzaci ve vědeckém světě vyvolala skutečnost, že hřeben se nachází v Severním ledovém oceánu, který byl doposud považován za hluboké moře.  Horský hřbet se zvedal ze dna Arktické pánve, a místy dosahuje výšky až čtyř kilometrů.

Je možné, že celý hřbet, a nebo jeho části, byly původně nad hladinou oceánu. Naznačují to terasy o šířce až 26 m, které byly vytvořeny vlnami. Dalším znakem jsou ploché, stolovité hory. I to je náznak toho, že byly ovlivněny vlnobitím.

Vzorky oblázků, štěrku, balvanů a písku z Lomonosova hřbetu byly pečlivě analyzovány. Padla možnost, že spadly na hřbet z plovoucích ledových ker. Všechny z nich vznikly na místě, a nejsou zaneseny z jiné pevniny. To znamená, že vznikly v dobách, kdy byl hřeben nad hladinou.

Někteří vědci se domnívají, že tajemná Sannikovova země (2), (3), a jiné ostrovy, o kterých vypráví místní obyvatelé Jukagiri, mohly existovat, ale nikdy nebyly nalezeny, protože zmizely pod vodou v poměrně nedávné době.

Kdy zanikla Arktida?

Vědci se neshodují v určení doby, kdy došlo k ponoření Lomonosova hřbetu pod vodu. Podle datování z 20. století, se to mohlo stát před 100.000 lety. Podle jiných názorů šlo o dobu daleko bližší, kdy už ale existoval „člověk rozumný“, a tedy mohl být tvůrcem tajemné hyperborejské civilizace, tedy v době asi až 500 př. n.l.

Podle slavného polárního cestovatele, profesora M. M. Jermolajeva (1905 – 1991) (4), se asi před 3000 lety změnil hydrologický režim v některých vodách Severního ledového oceánu, což mělo vliv na změny reliéfu jeho dna.

Teplé klima vzniklo asi před 8000 lety, poté, co poslední doba ledová skončila. Ale před 2500 lety začalo nové ochlazení. Arktida v této době by mohl sloužit jako most mezi Asií a Amerikou v procesu světového zalidnění.

Prezident Geografické společnosti RF, akademik Alexej Trešnikov se domnívá, že části Lomonosova hřbetu mohly být nad hladinou ještě před 8 – 18.000 lety. Podle něj se v oblasti Lomonosova hřbetu mohly některé vrcholy, vlivem různých seizmických procesů dostat k hladině oceánu, nebo dokonce vystoupat nad jeho úroveň. To znamená, že v Arktidě se takové procesy mohou odehrát i dnes a tak dojít k objevení dosud neznámých ostrovů…

Odkazy

(1)  Avesta. Wikipedia. Internet:  https://cs.wikipedia.org/wiki/Avesta
(2)  Земля Санникова. Wikipedia. Internet:  https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F_%D0%A1%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0
(3)   Земля Санникова (роман). Wikipedia. Internet: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F_%D0%A1%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0_%28%D1%84%D0%B8%D0%BB%D1%8C%D0%BC%29
(4)   Ермолаев, Михаил Михайлович. Wikipedia. Internet:   https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BB%D0%B0%D0%B5%D0%B2,_%D0%9C%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B8%D0%BB_%D0%9C%D0%B8%D1%85%D0%B0%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 225

error: Kopírování zakázáno!