Skutečně Ježíš vstal z mrtvých? (2)

Řešení otázky, zda hlavní zázrak křesťanství byl neskutečným, a nebo reálným jevem

 Kdo chránil Ježíše?

Evangelium Matouše říká, že při pohřbu byla „Marie Magdalena a jiná Marie,“ (Mt, 27, 61) Někteří církevní otcové předpokládají, že onou „druhou“ Marií by mohla být Ježíšova matka, tedy Panna Marie. Ale dovnitř do hrobu ženy nevešly. Jak se píše: „seděly naproti hrobu.“ (Mt, 27,61) A Markovo evangelium sem vnáší lehkou dvojsmyslnost – „… se dívaly, kam byl (Ježíš) uložen.“ (Mk, 15, 47) Lukáš říká: „viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.“ (Lk, 23, 55). Tedy říká i něco navíc – že ženy musely vejít dovnitř hrobu.

V Janově evangeliu je vzpomenuta ještě jedna osoba: „Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci a přinesl asi sto liber (1 libra – asi 325 g) směsi myrhy a aloe.“ (J, 19, 39). A pokračuje: „Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.“ (J, 19, 40) A opět v množném čísle: „Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.“ (J, 19, 42)

Kolik lidí tedy účinkovalo při pohřbu? Tři? Čtyři? Víc? A kdo pomáhal přivalit onen velký kámen (nazývaný golel) k hrobu? Jde o kamenný kotouč o hmotnosti kolem tuny. Mohli s ním hýbat jen 2 muži a 2 ženy…?

Doposud odkryté dávné hroby v Izraeli nám dávají představu, jak takové místo vypadalo. Před vchodem byl žlab, ve kterém se valil golel. Někdy měl žlábek sklon, takže golel bylo možné dovalit na spodní místo celkem snadno. Znamená to, že kámen mohl Josef přivalit i sám, třeba i beze svědků. Ale skutečně ho uzavřel?

Existuje dokument, ze kterého je možné udělat závěr – v sobotu zůstal vchod do hrobu otevřený…

«Položil ho do svého nového hrobu»

Hrob v dávné Judei – to je prostor, vytesaný ve skále. Byla to vcelku drahá záležitost. Bylo nutno zabrat několik krychlových metrů skály, vytesat uvnitř místnost pro tělo, aby nezůstalo napospas divé zvěři. U stěny byl výstupek ve tvaru lože pro mrtvého. V hrobu Josefa z Arimateje to bylo zprava od vchodu. Asi rok po pohřbu byl hrob otevřen, posbírány kosti do nádoby, která byla uschována v bočním nižším výklenku. A tak mohl být hrob použit pro řadu pokolení. Josefův hrob však byl nový. Znamenalo to, že to byl bohatý člověk. A přesto přenechal hrob Ježíšovi…

Obr.3: Fragment obrazu malíře Alexandra Ivanova «Josef Arimatejský a Nikodém přenáší tělo Kristovo». (1850, Státní Treťjakovská galerie, Moskva).

Hlavní zázrak křesťanství, skutečná mystická detektivka

V biblických knihách Nového zákona – ve čtyřech evangeliích, svědčících o pohřbení a vzkříšení Krista – vypráví všechny o jednom a tomtéž a přece se liší a jeden druhého doplňuje.

Vznikají ale dvě otázky: Kdo poslední viděl tělo Ježíše v hrobu? A v který den zmizelo?

Odpovědi nejsou. Celé dva tisíce let vznikají stále ty samé názory – žádné vzkříšení nebylo, tělo Ježíše prostě kdosi ukradl… Už první kněží museli čelit takovýmto názorům. „A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.“ (Mt,  28, 15).

„Byl pátek a začínala sobota,“ (Lk, 23, 54) V souhlasu s Biblí situace vypadala takto: tělo Ježíše, pomazané olejem a aloí, ovinuto plátnem, už leželo na výstupku u stěny hrobu. Vchod byl zavalen těžkým kamenem. Všichni, kdo účinkovali při pohřbu, odešli. Včetně Nikodéma a Josefa – organizátora a hlavního účastníka pohřbu. Do vzkříšení se nikdo nevrátil.

Ale v sobotu sem míří celá delegace, a objevují se noví svědkové. Ale o nich se z nějakého důvodu zmiňuje pouze jedno kanonické evangelium – Matoušovo. Zato v apokryfním Petrově evangeliu, které nebylo přijato do knih Nového zákona, jsou další údaje.

První, kanonický zdroj sděluje: „Nazítří, v den  po pátku, shromáždili se veleknězi a farizejové u Piláta a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: Po třech dnech budu vzkříšen. Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých, to by pak byl poslední podvod horší než první. Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré. Oni šli, zapečetili kámen a postavili ke hrobu stráž.“ (Mt, 27, 62-66)

Druhý zdroj však říká zajímavé podrobnosti: uvádí i jméno centuriona, který byl pověřen Pilátem k ochraně hrobu – Petronius. Dále se tam říká: I s nimi (jasně, že s veleknězi a farizeji) šli stařešinové a zákoníci k hrobu. A přivalili velký kámen, společně s centurionem a vojáky jím zatarasili hrob. Zapečetili hrob sedmi pečetěmi, rozložili stany a zůstali tam na stráži.

Co z toho vyplývá ? Hrob byl do té doby otevřený! Jak je to možné? Josef ho neuzavřel? Nebo tam byl po něm ještě někdo jiný?

A centurion s vojáky, veleknězi a farizeji – podívali se vůbec do hrobu, než k němu přivalili onen kámen? Ubezpečili se, že je Ježíšovo mrtvé tělo na svém místě?

 

Obr.4: Tak ukazuje stráž u hrobu „Bible pro děti“, vydané v Anglii.

Pokračování

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 2220

error: Kopírování zakázáno!