UFO a věda (1)

Problematika UFO a s ní spojených otázek se stala za 50 let velmi populární, a to zejména díky jednak napjaté mezinárodní situaci, jednak s rychlým rozvojem letectví a kosmonautiky a výzkumu vesmíru.

 

Tématu se od počátku zmocnily sdělovací prostředky a roztříštily nadějné směry výzkumu do příležitostných zpráv, nadnesených či naprosto zlehčujících úvah, nebo doplněných často fantastickými dohady. Důsledkem takového vývoje je fakt, že téma „UFO a věda“ či „UFO z pohledu vědy“ bylo vždy dosud příležitostí k tomu, aby problém neidentifikovaných létajících objektů a jejich průvodních jevů, jež s nimi vystupovaly či se nabízely jako nejsnadnější či nejfrekventovanější vysvětlení – (tj. problematika mimozemských bytostí a jiných návštěv na Zemi jejich prostřednictvím) se mohla odsunout do oblasti omylů, záměrných podvodů a fantazie, případně naprosto přirozených astronomických, meteorologických či technických jevů, ovšem nesprávně a mylně vnímaných a interpretovaných.

Výskyt jevu UFO byl však zaznamenán ve všech zemích světa, ve všech známých kulturách. Při vyloučení klamů, podvodů i omylů je možné konstatovat, že se za UFO musí skrývat nějaká skutečnost. Korektní hypotézy, jež by vysvětlovaly souhrn pozorovaných jevů, neexistují. Avšak hromaděním pravděpodobných, neověřených a i fantastických hypotéz, často bez jakýchkoli podkladů či faktů a nedostatkem odborných studií vzniká chaos v názorech, a vytváří se tak předpoklady pro to, aby i badatelské úsilí bylo rozděleno a nezesouladěno.   

Přes záplavu literatury o problematice UFO je seriózních publikací na toto téma velmi málo. Navíc, materiály vyšlé v ČR mají více než populární charakter. Při zkoumání je badatel odkázán na množství časopiseckých a novinových článků a statí, ve kterých jsou potřebné informace v nejlepším případě velmi kusé, často se údaje k tomu samému případu liší zdroj od zdroje. Důležité informace jsou v množství balastu, nebo chybí docela, neboť je publicista nepovažoval za důležité nebo jej vůbec nenapadlo se po nich dotazovat. Skutečnost, že případy jsou zaznamenané v archivech zájmových spolků a samozvaných badatelů, kteří je schraňují jako zdroj pro svoji lacinou publicistiku, znemožňuje, aby se s nimi ostatní badatelé či vědecká veřejnost mohla seznámit v plné, nezkreslené podobě.

I to je příčinou, proč je tzv. „ufologie“ silně zdiskreditována. Vedle záplavy falešných a nevěrohodných zpráv jsou zde sice tisíce svědectví, které se však ztrácejí v soukromých archivech, a ze kterých jsou publikovány v nejlepším případě jen stručné výtahy, ale častěji spíše jen velmi zkreslené údaje. Chybí nezávislá banka informací, ve které by mohli výzkumníci čerpat údaje pro skutečně badatelskou práci, nikoli pro publikační činnost zaměřenou pouze pro vlastní obohacení a rozdmýchávání senzací.

Při výzkumu tohoto jevu se badatel nemůže opřít o žádnou metodiku. Setkává se s něčím, co se nedá vyzkoušet v laboratoři, nelze si pokusem ověřit, co je možné a co ne. Výzkum, o kterém se hovoří v různých časopisech, vůbec výzkumem není. Jde se pouze cestou pátrání různých neprofesionálních či poloprofesionálních spolků – od výpovědí očitých svědků, zachycení stop, tedy metodami v nejlepším případě spíše policejními. 

Tato stať si neklade za cíl konečně vymezit vztah vědy k UFO či UFO k vědě. Chce jen ukázat, že bez spolupráce mnoha vědeckých disciplín nebude možno jev spolehlivě objasnit, i když se některé možnosti k vědeckému zkoumání již naskýtají.   

Především je třeba říci, že tzv. ufologie není věda, nesplňuje požadavky na to, aby mohla být vědou nazývána – nemá předmět, metodologii ani pojmový aparát. UFO nelze uchopit pouze jedinou z dosavadních vědních disciplín, lze pouze vymezit jeho vztah ke stávajícím vědním disciplínám. Z tohoto důvodu – neexistence ufologie jako vědy – ji nelze zařadit mezi hraniční vědní disciplíny, je však možné ke zkoumání fenoménu UFO použít interdisciplinární přístup. 

K tomu, aby bylo dosaženo určitého poznání, je nutné se dokonale seznámit s daným problémem, se všemi souvislostmi, které jsou o něm známy. Poté by mělo následovat ověření – nejlépe experimentální – a kontrola dosažených výsledků a údajů. Teprve pak by mělo přijít zobecnění, vytvoření teorie, kterou další poznatky upřesňují, doplňují a třeba i vyvracejí, čímž vzniká teorie dokonalejší a lépe odpovídající skutečnosti.

Reálnost jevu může být dokázána :

1. experimentálně, při navození známých podmínek, jež vedou k danému jevu
2. statisticky – při pozorování jevů, které vznikají nezávisle na naší vůli,  podmínky k navození jejich vzniku nelze ovlivnit ani navodit podle libosti nebo je opakovat.
3. na základě následků jevu.

Věda přistupuje k hypotézám cestou zkoumání faktů, jež jevy provází. Pak usuzuje, zda hypotéza vysvětluje tato fakta lépe než jiná vysvětlení, která se nabízejí.

V případě UFO existuje několik škál hypotéz, jež UFO vysvětlují. Alan  Hynek např. stanovil tyto možnosti :

1. optický či jiný klam
2. zkoušky tajných druhů zbraní
3. přírodní úkazy, (světélkující plyny, kulové blesky a pod.)
4. kosmické lodě, přicházející z vesmíru

Ludvík Souček předkládá jiné verze :

1. UFO je halucinace a švindl
2. UFO je známý přírodní jev (např. jevy v atmosféře, pády meteorů, kulové blesky, apod.) ovšem svědky nepoznané a mylně interpretované
3. UFO jsou známé lidské výtvory (meteorologické balóny, letadla a rakety, apod.), svědky mylně interpretované
4. UFO jsou létající prostředky vyvinuté koncem války v Německu a včas dopraveny do bezpečí. Souček se opírá přitom o zkoušky nacistických diskovitých letounů a skutečnost zmizení dokumentace, značných finančních částek, ponorek i letadel z Německa na konci války i fakt zvýšeného výskytu UFO nad Jižní Amerikou v 50. a 60. letech, kam zmizela řada nacistů.
5. UFO jsou neznámého původu, ale konstruované za dosud neznámých principech a využívající námi nepoznaných fyzikálních zákonitostí, porušujících buď pro nás dosud nevyhnutelnou trojrozměrnost prostoru nebo kontinuitu plynutí času. Tyto UFO se objevují odedávna.

Ostatní pozorování jsou většinou výsledkem špatně pochopené podstaty skutečnosti nebo vědomé či nevědomé lži.    

Úkolem pro zkoumání tohoto fenoménu by bylo, podrobit zprávy z mnoha zdrojů rozboru, všímat si jak jednotlivých projevů, tak i průvodních jevů UFO a snažit se najít spojovací a klíčové informace, jež by mohly poskládat základní vědecký obraz tohoto problému.  

Na druhé straně zde existuje kategorické popření těchto jevů, vycházející z určité, předem dané představy, požadující okamžité, srozumitelné vysvětlení. Pokud toto chybí, každý úkaz dříve, než se podaří uznat jeho realitu, popírá nebo se snaží o různá vysvětlení.

Neexistují přitom dvě zprávy, jež by popisovaly přesně týž druh UFO s naprosto stejnými podmínkami a průvodními jevy. Často se odlišují výpovědi dvou svědků na ten samý jev. Jsou desítky a stovky typů a podtypů UFO, klasifikace není stále dokončena.

Tvar – kruh, kotouč, elipsa, čočka, disk, válec, nebo jen světelné body, jejich dvojice, trojice, kužely, vejcový tvar nebo vůbec nepravidelný, a jejich různá a nesčetná kombinace. UFO se někdy rozdělují nebo skládají do nových tvarů nebo svůj tvar během pozorování plynule mění, případně je tvar neurčitý, mlhavý, zahalen září  nebo halem.

Velikost – odhady kolísají od několika centimetrů po několik tisíc metrů. Při pozorování se velikost může měnit – stejně jako tvar.

Barva – svítící i matné objekty, jednobarevné i černé, barvy střídající, vysílající záblesky, kužely či paprsky světla, měnící svítivost i jasnost

Pohyb – pravidelný přímočarý či přerušovaný, změna rychlosti i směr pohybu, od statického po rychlost větší než rychlost nejrychlejšího letadla

Způsob pohonu – chod je někdy bezhlučný, jindy je slyšet sykot, hvizd, hřmění, dunění, detonace. Zápach je cítit jen sporadicky. Na způsob pohonu mohou usuzovat některé průvodní jevy – poruchy elektroinstalace, zastavení motorů, proudové nárazy a magnetické anomálie.

Čas – objevení v kterékoli denní či noční době, převažují však noční hodiny. 

Místo – UFO se objevuje kdekoliv, někdy se vyskytuje častěji v určitých lokalitách

Materiál – neznámý. UFO může být viditelný prostým okem, může mít určitý tvar i barvu, ale při pohledu dalekohledem vypadá jinak, nemusí však být zachytitelný fotoaparátem nebo radarem, nebo naopak – je zachycen na snímku či radaru, ale není viditelný prostým okem.

Následky – otisky, spáleniny, poškozená vegetace – nikoli agrosymboly

Účel – neznámý    

UFO mohou být pouze pozorovány a jinak vnímány (zvuk, zápach, pocity apod.), nebo vedle toho může i zanechat stopy ve fyzikálním světě (otisky, spáleniny, ožehnutí, radarové odrazy, a pod.), případně i na těle pozorovatele (otoky, jizvy, a pod.). V prvním případě nelze dokázat, zda nešlo jen o vnímání, o psychickou projekci.

Z toho vyplývá, že UFO zahrnuje velmi rozsáhlou škálu jevů, neboť jednotný úkaz by nemohl jevit takovou rozmanitost. Spojováním problém UFO s existencí mimozemských civilizací a jeho vehementní prosazování jako jediné a stěžejní možnosti znamená ztěžovat jeho výklad.

Hypotéza o UFO a jeho mimozemském původu má přitom několik verzí :

1. UFO jsou kosmické lodě, navštěvují Zemi od pradávna – jejich piloti jsou mimozemští výzkumníci a badatelé, určení k průzkumu vesmíru a Země
2. plavidla nepřicházejí z prostoru, ale z času, jsou to lidé z budoucnosti, naši potomci
3. mimozemšťané jsou pozůstatkem kolonie, která byla kdysi vyslána ze Země a opuštěna
4. mimozemšťané jsou bytosti z planety, na které se vyvinuli inteligentní plazi (dinosauroidi), aj.   

Edward U. Condon však došel k závěru, že: „Prozatím žádný přesvědčivý důkaz nenasvědčuje tomu, že by nějaké UFO bylo kosmickou lodí, která by opustila nějakou jinou civilizaci a navštívila Zemi.“

Co z toho logicky vyplývá?

UFO může být kosmickou lodí, která ovšem neopustila jinou civilizaci a Zemi nenavštěvuje tzn. že UFO neopouští svoji civilizaci, a Zemi nenavštěvuje. Pokračujme dále : UFO patří k této civilizaci (nebo patří ke známým civilizacím) a Zemi nenavštěvuje proto, protože s ní tvoří integrální celek !  

Věda neodmítá problém UFO, uznává jej jen a pouze v rámci tohoto termínu – „neidentifikované létající objekty“. Zařazuje je do širší problematiky anomálních jevů. Protože podstata UFO je neznámá, neexistuje vědní obor, který by se UFO jako vědeckým problémem zabýval.

Lze souhlasit s definicí, že UFO je zvláštní substance, objevující se na zemi, v atmosféře, hydrosféře (USO), i v blízkém kosmu. (Ažaža, V.)

Zatím se UFO nepodařilo ztotožnit s žádným známým fyzikálním, chemickým, přírodním jevem nebo projevem technického zařízení, ani vysvětlit na základě dosavadních vědeckých poznatků.

Pokračování příště

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 246