Jak to bylo s nacistickými ponorkami v Argentině

   10.7.1945, dva měsíce po kapitulaci Německa, ponorka U-530 vplula do argentinského přístavu Mar del Plata. Poručík Otto Wermuth a jeho posádka se vzdala místním úřadům.

  Případ ponorky U-530 vedl k vzniku různých pověstí.

   Mnozí věřili, že Wermuth někoho tajně vysadil na pláži a teprve potom se vzdal.

   16.července 1945 Maďar Ladislav Szabo, žijící v Argentině, řekl deníku „La Critica„, že U-530 přivezla Hitlera a Evu Braunovou v Antarktidě, kde Ritsherova expedice postavila v roce 1938-1939, „nový Berchtesgaden.“

   Tuto verzi nikdo nebral vážně, ale pak se stalo něco neočekávaného: 17. srpna 1945 se v Mar del Plata objevila ponorka U-977, které velel Oberleutnant Heinz Schaeffer!

   u530

Obr. U 530 v Argentině

Vzhledem k tomu, že Donitz nařídil ponorkám kapitulovat 4. května 1945, zpoždění nutně vypadalo velmi podivně. Že by U-977 plula k Antarktidě?

   Wermuth, Shaffer a členové jejich posádek byli vyslýcháni argentinskými úřady, a zástupci amerického a britského námořnictva.

   Všechny zajímalo, neutekl-li Hitler nebo jiný vysoce postavený nacista na jejich ponorce.

   Na závěr byli všichni přesvědčeni, že pozdní připlutí do Argentiny, je docela pochopitelné. Protokoly výslechů nyní nejsou tajné.

   U-530 byla lodí typu IX-C. Vyplula z Kristiansund (Norsko) 3. března 1945, od 4.-7.5.1945 se plavila kolem New Yorku.

   Když se její kapitán Otto Wermuth dozvěděl, že Německo kapitulovalo, rozhodl se plout do Argentiny, která, jak se domníval, je přátelsky nakloněna Německu.

   U-530 opustila prostor New Yorku 10. května a připlula do Argentiny na 10. července 1945.

   Během výslechu Wermuth řekl, že nejprve ponorka plula pod hladinou, pak rychlostí 7,5 uzlů (1 uzel = 1.85 km/h) na hladině v noci a ve dne pod hladinou při rychlosti 2 uzlů. Na 20 ° j.š. se vynořili a přidali rychlost na 9 uzlů.

   Pokud přijmeme tyto údaje, je vzdálenost mezi New Yorkem a 20° j.š. (8500 km), jim trvalo 57 dní. Přejít do Mar del Plata, 3300 km, jim trvalo asi 8 dní. Celkem 65 dní. To se shoduje i s délkou cesty – 61 dní, uvedené během výslechu.

   U-977 byla loď typu VII-C. Vyplula z Kristiansund 2. května 1945. Schaeffer věděl o vítězství spojenců, a chtěl také plavat do Argentiny. 16 osob se rozhodlo vyjít na břeh poblíž Bergenu. Všechni byli zajati Brity, ale aby neprozradili ostatní, uvedli, že se U-977 potopila.

   11.května 1945 se loďka s 32 osobami potopila, když chtěli obeplout Británii.

   O 66 dnů později, když šťastně minula britskou námořní základnu v Gibraltaru, se vynořila.

   Vzhledem k tomu, že měli málo paliva (na palubu vzali pouze 80 tun), loď plula neskutečně pomalu.

   Od severní Afriky se plavili na jih na jednou ze dvou dieselů, v noci na povrchu, a ve dne – pod vodou za pomoci elektromotoru.

   U-977 překročila rovník 23.července 1945 a vzdala se 17. srpna 1945.

   Dokumenty na palubě, na rozdíl od U-530, byli zachráněny (Otto Wermuth zničil  dokumenty a rozbil veškeré vybavení, aby je nedostal nepřítel).

   „Jedním z hlavních důvodů pro rozhodnutí k plavbě do Argentiny byla německá propaganda,“ řekl během výslechu Heinz Schaeffer. „Bylo nám řečeno, že americké a britské noviny píší, že po válce budou všichni němečtí muži posláni do otroctví a sterilizováni. Dalším důvodem bylo brutální zacházení s německými válečnými zajatci, které se konalo ve Francii po první světové válce, dlouhé zadržování před zasláním domů. A samozřejmě, doufali jsme, že v lepší životní podmínky v Argentině.“

   Ani U-977 nebo U-530 neměla čas, aby „při cestě“, doplula do Antarktidy.

   Kromě toho, v červnu – srpnu – je na jižní polokouli největší zima, kdy celá oblast kolem Antarktidy je obklopená silným ledovým příkrovem.

   Satelitní data ukazují, že na přelomu května a června se táhne led 500 km od Země královny Maud, a od července do září – na 1665 km.

   Chcete-li dosáhnout pobřeží a vrátit se zpět do Argentiny, U-530 by musel plavat pod ledem asi 1000 km, a U-977 – asi 3300 km.

   Dieselové ponorky mohou plout pod ledem, ale ne dlouho. Musely by se vynořit nejméně jednou za dva dny, ale tyto typy ponorek by nemohly prorazit tloušťku ledu 1 – 2 m bez poškození.

   Dokonce i v antarktickém létě 1947-48 ponorka US Navy „Sennet“, která se zúčastnila operace „Highjump“, byla poškozena krami a zimní podmínky v Antarktidě pro ni byly mnohem komplikovanější.

   Zajaté ponorky předali Američanům, kteří je používali jako plovoucí cíl. U-977 zničili torpédem 13 listopadu 1946, U-530 28.listopadu 1947.

   V roce 1947, nepolepšitelný Ladislav Szabo napsal knihu „Hitler je naživu,“ kde argumentoval, že ponorky U-530 a U-977 byly součástí eskadry ponorek, jež odvezly Hitlera a Evu Braunovou a další „špičky“ Třetí říše do Antarktidy.

   Sám Heinz Schaeffer to nevydržel a odpověděl fantasmagorům upřímně, proč nebude mlčet:

   „Mnohem vážnější, než kniha Szabo, se mi zdálo odhalení, že v samotném Německu je velmi rozšířené jakési tajemné přesvědčení, že se jednou Hitler vrátí.  Lidé odmítají uvěřit, že je mrtvý … To je opravdu znepokojivé na těchto vzrušujících příbězích, které se objevují z Buenos Aires nebo Montevidea, že jejich autoři, byť neúmyslně, vytvářejí nebezpečný mýtus, jež by sloužil Němcům jako  omluva pro to, jen tak sedět a čekat. Nedokázal jsem si představit něco více nepřátelského Německu, ano i pro celou Evropu, než podobné vágní myšlenky o takovém přání. Bůh pomáhá těm, kdo pomáhá, a ne těm, kteří čekají, aby se přízrak vrátil z hrobu, aby udělal jejich práci. To je hlavní důvod, který mě přiměl zveřejnit pravdu o cestě mé ponorky.“

   William Bernhardt předložil další verzi: „Ano, Hitler zemřel v Berlíně, ale U-977 odnesla jeho popel do Antarktidy spolu s jinými poklady, zabalenými do bronzové, zapečetěné krabice.“ Příkaz byl, skrýt vše v jeskyni v horách Myuliga – Hoffman.

   Aby se dodala „důvěryhodnost“ této bajce, Bernhardt řekl, že byl členem posádky U-530, i když jeho jméno se neobjevuje v žádných seznamech ani záznamech.

   Mnozí publicisté věří „dopisu Schaeffera,“ údajně poslaném Bernhartovi 1.6.1983:

   „Přemýšlel jsem o tom, zda zveřejnit svůj rukopis týkající se U-530. Všechny tři lodě (U-977, U-530 a U-465), se účastnily operace, a teď klidně spí na dně Atlantiku. Možná je lepší nebudit je? … Přemýšlejte také o tom, v jakém světle se objeví mé knihy po vašem vyprávění? My všichni jsme přísahali zachovat tajemství, neudělali jsme nic nevhodného a jen plnili rozkazy, bojovali za naše milované Německo…

Zamyslete se znovu, a může být ještě lepší představit všechno jako výmysl? Co dostanete, když řekneme pravdu o tom, jaké bylo naše poslání, a kdo bude trpět kvůli tvému odhalení? Přemýšlejte o tom! Ovšem nemáte v úmyslu udělat to jen pro peníze. Opakuji ještě jednou: pravda spí s našimi ponorkami na dně oceánu. To je můj názor…“

   Heinz Schaeffer se musel obracet v hrobě, když Bernhardt přišel s neexistujícím dopisem: v roce 1983 byl už čtyři roky na onom světě!

  (-r-)

Čtěte více

  • Kol. aut.: Jak to bylo s nacistickými létajícími talíři? – sborník článků s kompletním rozborem legendy a dalších příbuzných oblastí z archivu KPUFO na DVD. KPUFO, 2017. 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 163

error: Kopírování zakázáno!