Existují paralelní světy? (6)

  Do našeho světa občas proniknou jevy, které do něj jaksi nepatří.

  VI. A jaká jsou vysvětlení?

Jsou dostatečně známy pověsti o tom, že uragán unesl ptáky i zvířata. Problém je v tom, že ani uragán není schopen přenést na velkou vzdálenost živá zvířata nebo těžké kameny. Mohutný vír vzduchu s kruhovou rychlostí od 18 – 150 m/s (až do rychlosti zvuku) a v centru víru 60 – 70 m/s a v jádru 70 – 90 m/s, představuje mohutnou sílu. Může pohnout železničním vagónem, vyrvat z kořeny největší stromy, pobořit domy.

Ale aby přenesla na velkou vzdálenost ryby, kameny, žáby? Navíc, velmi rychlé smršti poškodí strukturu živé tkáně tak, že drtí kosti a maso odděluje od kostí. To vše odporuje popsaným případům. Všem zákonům fyziky odporuje také přenesení takových předmětů na velké vzdálenosti.

A co teleportace?

Je možná teleportace – okamžitý přenos předmětů v prostoru? Je známa pouze z fantastických románů, v žádné učebnici fyziky ji nenajdete. Tento termín, poprvé použitý Charlesem Fortem (1) na konci 19. století,měl vysvětlit právě tyto zvláštní fenomény.

V roce 1867 uprostřed dne se v jednom domě v USA ve všech místnostech objevovaly malé broky. I když každou hodinu majitel vše odstraňoval, všechna okna i dveře byla zavřená, broky se objevovaly stále a stále.

V roce 1880 během 5 dní se objevovaly nepálené cihly ve škole u sídla vlády v Madrásu (Indie). Vše popsalo na 30 svědků. Někteří radili, aby na cihlu byl namalován bílý kříž a umístěn doprostřed třídy. Na něm měla být umístěna další cihla, ale s černým křížem.

Ve 20. letech 20. století, během vyšetřování poltergeistu ve slovenské vesničce Kotrbach, kde na dům padalo po řadu dní mnoho kamenů, se stalo, že jeden kámen spadl na stůl … přímo ze stropu. Okna v místnosti byly uzavřeny, kámen se zvenku neměl jak dostat. Pozoruhodné bylo, že kámen byl velmi horký.

V prosinci 1921 ve dvoře, v kuchyni i na schodištích domu Šrí Aurobinda v Indii, padaly kousky cihel přímo na místního kuchtíka. Svědkové uváděli, že jasně viděli, že přesně před tím, než kousky cihel dopadly, je viděli „vznikat“ jakoby ze vzduchu.

V roce 1957 5 dní padaly kameny na jednoho mladého Aborigina, pracujícího na farmě v západní Austrálii. Vědci se vše snažili vysvětlit působením větru, ale svědkové připomínali, že oblázky padaly neznámo odkud a vždy jen k nohám a to i v těsně zavřených místnostech.

Obr.1 První článek o případu v Remiremontu

Případ z 26. května 1907 přesahuje svou fantastičností vše dosud popsáno. V Remiremont (Francie) místní abbé seděl doma a četl traktát o formování ledovců, když tu náhle z nebe začaly padat ledové kroupy. Přiběhl soused a ukázal faráři, že se děje něco podivného – všechny kroupy mají ideální sférickou podobu s podélným švem! Na všech prosvítal portrét jakési ženy v říze, podobné Panně Marii. O nějaké náhodě nemohlo být ani řeči, tyto podivné kroupy pokryly pole o šířce 1,2 km. Kroupy nemohly padat z nějaké velké výšky, protože žádná nebyla rozbitá. Vše potvrdilo 107 svědků, kteří navíc potvrdili, že kroupy padaly z malé výšky, maximálně 2-3 metrů. (obr. 1)

Odkazy

(1) (-r-): Kdo byl Charles Fort? ZaZ, 14.6.2016. Internet: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/osobnosti/844-kdo-byl-charles-fort 

Pokračování

Čtěte : 

  • Existují paralelní světy? (1)  (2)  (3)  (4)  (5)  (6)  (7)  (9) (10) (11

***

 Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 089

error: Kopírování zakázáno!