Théra - pozůstatek Atlantidy?

 

 

V roce 1967 začal řecký archeolog profesor S. Marinatos provádět vykopávky na sopečném ostrůvku Santorini v Egejském moři. Nalezl střed velkého města, kde měly některé domy ještě dvě či tři podlaží a místnosti vyzdobené freskami s výjevy z každodenního života. Objeveny byly zbytky nábytku i kvalitní hrnčířské nářadí a kosti zvířat, používaných jako potrava i k práci - ale žádné lidské pozůstatky a šperky.

Archeologové rozhodli, že Théra, jak bylo kdysi znám ostrov Santorini (1), byla obchodním centrem mínójské kultury.

Nebyla, jak se původně myslelo, kolonií Kréty, která v první polovině druhého tisíciletí př.n.l. ovládala Egejské moře.

Théra měla vlastní, nezávislou vyvinutou kulturu sahající zpět do roku 2500 př.n.l. Vzkvétající obchod přinášel Théře prosperitu - odtud fresky předvádějící umění pozoruhodného bohatství. Zejména Jarní freska vyjadřuje ducha thérské kultury: je namalována na třech stěnách menší místnosti a znázorňuje jarní den s vlaštovkami, jež se líbají ve vzduchu nad rudými liliemi kolébajícími se ve větru na vysoce stylizované skále.

Potom postihla ostrov pohroma. Otřesy půdy musely vyvolat poplach, protože Théřané po celý měsíc odjížděli a brali si s sebou své cennosti. Zřejmě očekávali, že se opět vrátí, protože umístili pittoi - velké skladovací džbány s olivovým olejem, semeny a zrním - pod dveřní pilíře, často nejpevnější místo v domě. Zemětřesení zničilo část města, než se několik lidí povzbuzených přestávkou vrátilo. I těm se však podařilo uniknout, zřejmě na lodích, když thérská sopka vybuchla a pokryla celé město kamennou vrstvou pemzy.

 

Obr. 1 Mapka Santorini

Nakonec sopka explodovala s výbuchem, který mohlo být slyšet do vzdálenosti více než 3000 kilometrů - bylo vypočítáno, že výbuch byl čtyřnásobně silnější než u sopky Krakatoa mezi Sumatrou a Jávou v roce 1883, jejíž erupci bylo slyšet až v Austrálii. Thérský vulkán vyvrhl dost popela, aby pokryl část ostrova třicetimetrovou vrstvou a zcela pohřbil hlavní město.

Ačkoli k výbuchu došlo už kolem roku 1520 př.n.l., je popel dodnes místy navršen do výše čtyř metrů. Asi o 40 let později se zhroutil kužel sopky, způsobil, že se moře nahrnulo dovnitř a vytvořilo nynější ostrý oblouk Théry. Obrovské příbojové vlny nadělaly takovou zkázu, že se domníváme, že skoro přes noc zničily krétskou kulturu.

Oblast spadu popela byla obrovská. Théra zmizela pod vodou a zbyla jenom skupinka ostrovů, jež jsou dnes viditelné. Santorini, nazván podle patrona ostrova, svatého Irena, je zbarven vulkanickým spadem. Skály a pláže jsou černé, červené či bílé nebo mají směs těchto barev a podle Platóna byly tyto odstíny vtěleny do budov v Atlantidě.

 

Obr.2 Známý obrázek kostela pochází právě ze Santorini. (Zde s křížem!)

Byl to konec Atlantidy? Mnoho lidí si to myslí. Je také možné, že sídlem ztracené kultury byla sama Kréta; tato myšlenka se objevila poprvé v roce 1909. Styky Kréty s Egyptem byly náhle přerušeny v tutéž dobu, kdy se potopila Théra.

Egyptská tradice mohla spojit to, co věděla o zničení Théry, s náhlým a definitivním přerušením kontaktů s krétskou kulturou, aby vysvětlila zmizení této "světové mocnosti". Platónových „9000 let před Solónem" by odpovídalo ztotožnění Théry s Atlantidou, kdybychom číslo dělili desíti, jak navrhl řecký seismolog A. G. Galanopoulos, protože doba „900 let před Solónem“ se dobře shoduje s erupcí na Théře. Galanopoulos argumentuje tím, že rozpor mohl vzniknout, když si egyptský písař spletl symbol pro 100 se znakem pro 1000. Jiné přijatelné vysvětlení podává Marinatos, který se domnívá, že kněží ze Sais znásobili skutečné číslo deseti, aby přenesli děje do šeré a vzdálené minulosti.

Archeologické vykopávky z roku 1967 odhalily zbytky města Akrotini z doby bronzové na jižním konci ostrova Santorini.

Jedna z místností pohřbených domů obsahuje pozoruhodnou fresku zobrazující pobřežní město, obklopené mořem plným delfínů a ryb, a flotilu elegantních lodí. Může se jednat o obraz ztracené Atlantidy?

Odkazy

(1) Santorini. Wikipedia. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/Santorini

Pokračování příště


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 1074